Oficiální stránky Plenárního sněmu Katolické církve v ČR Poslední zprávy o sněmu Základní dokumenty plenárního sněmu Sněmovní kroužky I. zasedání Plenárního sněmu Příprava II. zasedání Plenárního sněmu II. · Sněm by měl navázat na rozvoj ekumenické myšlenky od předekumenických unionistických snah, přes skromné vykročení II. vatikánského koncilu po nedávné odvážné ekumenické kroky se starými východními církvemi a s luterány. Úsilí o pravou jednotu nemá být pouze jedním z úkolů, nýbrž má pronikat veškerou činnost katolické církve.
Je třeba podporovat a předjímat další vstřícné kroky vůči ostatním křesťanům.
oficiální ekumenismus má podobu příležitostných kontaktů církevních představitelů. Ekumenická zdvořilost ale není víc než nepatrný dílčí krok na cestě. Nelze dopustit stagnaci na této úrovni. Je třeba se též vyvarovat zdání ekumenismu v podobě pragmatického spojenectví proti komukoliv třetímu, např. jiným náboženstvím, novým duchovním směrům nebo světské kultuře.
Je třeba podněcovat a podporovat takkzvaný ekumenismus zdola. Ocenění si zaslouží např. společné modlitby a rozhovory duchovních a dalších zástupců církví v obcích, vzájemné návštěvy a společná účast na bohoslužbách, společná evangelizace a služba potřebným.
Je nutno důrazně vést členy církve k ekumenické vstřícnosti tam, kde jsou místní společenství křesťanů izolovaná, nebo dokonce mezi nimi přetrvává nedůvěra a staré spory. Stává se, že různá místní společenství nerespektují omezení, která ekumenickým vztahům ukládá církevní právo. Jejich snahu je třeba ocenit a z jejích zkušeností se poučit. Nepomůže zde zákonický, formálně právní přístup. Je třeba pamatovat, že církevní právo nechce a nemůže překážet vanutí Ducha.
Vyjadřují to kánony o 23-28 CIC věnované mímoprávním a protiprávním obyčejům, jichž by měli pastýři velkodušně využívat.
Je třeba, aby katolická církev byla i v českých zemích ekumenicky iniciativní. Je třeba podpořit všechny pokusy poznávat v živých osobních kontaktech jiné církve, jejích vnitřní život, jejich ekumenickou vizi. Je nutno pečovat o věrohodnost katolické církve jako ekumenického partnera i ve smyslu "vnitrocírkevního ekumenismu", tedy široké názorové plurality a svobody projevu uvnitř církve. Ekumenismus neohrožuje katolickou identitu.
a) Je nutno závazně uložit teologickým fakultám a jiným církevním školám, aby věnovaly dostatečný prostor vyučování ekumenických oborů (nejméně 2 hod. týdně po 2 semestry) a aby se vyučování všech předmětů konalo z hlediska ekumenického (Direktář, čl. b)
Je nutno se pokusit o uzavření dohod o vzájemném uznání k"rtu a o společné pastoraci konfesně smíšených rodin s dalšími církvemi a se všemi obsah dohod prakticky naplňovat. Pomocí zásad vypracovaných biskupskou konferencí podle Direktáře, čl. c) Je třeba zahájit jednání o plném členství v Ekumenické radě církví v ČR. Ekumenické vztahy nelze omezovat pouze na církve s velkým počtem členů nebo na členské církve ERC ČR. (Direktář, čl. d)
Prostředkem k vedení ekumenického dialogu na věroučné úrovni nechť je podpora biskupské konference takovým aktivitám, jako je teologická sekce České křesťanské akademie, Institut ekumenických studií, výměna vyučujících a studentů mezi teologickými fakultami a společná práce v České biblické společnosti (Direktář, čl. e)
Je potřebné zabezpečit v souladu s Direktářem, čl. 185 používání ekumenického překladu bible v liturgii, alespoň alternativně. f)
Nutno zahájit jednání o společném znění liturgických textů a jiných modliteb podle Direktáře, čl. g) Je třeba ocenit bratrskou spolupráci církví ve veřejněprávních sdělovacích prostředcích, výslovně podpořit aktivní účast kvalifikovaných zástupců dalších, dosud nezastoupených církví v realizačních týmech. Ocenění si zaslouží ekumenická pohostinnost katolické rozhlasové stanice Radio Proglas. (Direktář, čl.
Je žádoucí se na lokální úrovni připojit ke vztahům katolické církve k jiným nábožím, které se rozvíjejí počínaje od prohlášení Nostra aetate II. vatikánského koncilu po současné kroky Papežské rady pro mezináboženský dialog a ostatní iniciativy, jako světový étos a světový parlament náboženství.
Je bezpodmínečně nutné překonat neinformovanost o jiných náboženstvích a nezájem o dialog s nimi. Teologické fakulty příp. · Je potřebné zřídit komisi biskupské konference pro mezináboženský dialog a rozvinout její koordinační činnost též ve spolupráci s Papežskou radou pro mezináboženský dialog. Je nutno, aby představitelé katolické církve vstoupili do oficiálních, nikoli pouze zdvořilostních kontaktů s Federací židovských obcí. Je vhodné, aby sněm podpořil katolickou účast ve Společnosti křesťanů a Židů.
Je nutno se jasně distancovat od jakýchkoli projevů antijudaismu, zejména ze strany lidí, kteří se označují za věrné katolíky. Je nutno počítat vzhledem k migraci a předpokládanému volnému pohybu pracovních sil v prostoru Evropské unie s početním nárůstem muslimů. Je nutno prodiskutovat, přijmout a v praxi uplatňovat zásady dialogu též vůči novým náboženským hnutím.
Katolická církev plně respektuje zásady náboženské svobody podle Ústavy ČR a Listiny práv a svobod. Kde i při ochotě z katolické strany není možný skutečný dialog, je třeba usilovat, aby vztahy byly aspoň korektní a respektovalo se přesvědčení druhých.
Náplní misie je vydávat slovy i činy svědectví o Ježíši Kristu a vyznávat viru v něj. Děje se jako součást dialogu církve s jinými náboženstvími a se světem. Nesmí být spjata s mocenskými zájmy a nesmí se zaměňovat s proselytismem.
Církev i v českém prostředí si musí být vědoma, že nejprve musí být sama evangelizována. Chceme-li své okolí pronikat evangeliem, musíme být věrohodní, tedy sami být pod jeho trvalým vlivem. Hlavním misijním polem katolické církve v České republice je prostředí, v němž církev žije.
Radostnou zvěst o životě a o svobodě, dosvědčenou praktickými činy dlužíme zejména Romům, národnostním menšinám, přistěhovalcům, chudým, nezaměstnaným, starým, nemocným, opuštěným, závislým na alkoholu a drogách a bezdomovcům. Součástí této služby je nejen individuální péče, ale i zápas o spravedlivé sociální struktury.
Zvláštní ocenění a pomoc si zaslouží iniciativy zdola, jako hnutí Světlo - život, Neokatechumenátní cesta, charizmatická obnova, Koínonie sv. Jana Křtitele, Emauzské domy a jiné. Měly by předat ostatním vlastní í z jiných zemí převzaté zkušenosti.
Filipi Pavel: Křesťanstvo. Katechismus katolické církve, Zvon, Praha 1995, zejm. čl. Unitatis redintegratio, dekret O ekumenismu in Dokumenty II. vatikánského koncilu, Zvon, Praha 1995, s. Hora Ladislav: Problematika tzv. Johnston Wílliam: Hledání nové spirituality. kol.: Malý slovník sekt. Küng Hans: Světový étos. Küng Hans, Kuschel Karl-Josef: Prohlášení ke světovému étosu. Nostra aetate, deklarace O poměru církve k nekřesťanským náboženstvím, in Dokumenty II. vatikánského koncilu, Zvon, Praha 1995, s.
Náplň misie je vyjadřovat svědectví o Ježíši Kristu v kontextu dialogu s ostatními náboženstvími a světem. Děje se jako součást dialogu církve s jinými náboženstvími a se světem.