Obec Velká Chyška patřila již od počátku založení Strahovského kláštera roku 1143 do jeho majetku. Původně byl v obci románský, později gotický kostel sv. Jana Křtitele. Ten byl pak koncem 19. století přestavěn do podoby novorománské. Kostel ve Velké Chyšce je novorománská stavba z roku 1898. Rekonstrukce výmalby v kostele sv. Jana Křtitele Ves Velká Chyška byla v majetku Strahovského kláštera od jeho založení v roce 1143. Kostel byl původně, pravděpodobně románský, přestavěný na přelomu 13.-14. století v gotickém slohu. V roce 1698 kostel vyhořel a o rok později byl znovu obnoven. Roku 1897 byl kostel zbořen a na jeho místě byl postaven v roce 1898 kostel novorománský. Plány ke stavbě dodal arch. Antonín Potůček. Kostel je zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Stavba je jednolodní s polygonálním závěrem. Po stranách presbytáře jsou dvě čtvercové místnosti sakristie a komory. Loď je zaklenuta čtyřmi poli křížové klenby do pasů. Presbytář je zaklenut polem křížové klenby. Na západní straně lodi kostela je kruchta stojící na třech arkádách. Před západním průčelím je hranolová věž. Na střeše, v úrovni vítězného oblouku, je osazen sanktusník. Vnitřní interiér je zařízen od F. Eigla z Jihlavy. Oltářní obrazy a Křížová cesta je od O. Vl. Voráčka ze Žižkova. Celý interiér je bohatě zdoben dekorativní nástěnnou výmalbou. Na vnější jižní stěně presbytáře je zazděn renesanční náhrobek z roku 1578, pocházející z původního kostela. Restaurátor: ak. mal. Petr Hampl, termín realizace: 2008-2009. Registrační číslo ÚSKP: 21018/3-3326. Obnova byla financována Královskou kanonií premonstrátů na Strahově a dalšími subjekty. Kostel sv. Jana Křtitele vznikl patrně na počátku 11. století a je tedy třetím nejstarším kostelem ve městě po rotundě sv. Petra a po kostele Panny Marie na Malé Straně.
Z historických pramenů vyplývá, že interiéry zachovávají románské jádro s gotickými prvky, které byly objeveny při restaurátorských zásazích. V některých částech kostela lze vidět pozdně gotické detaily a fragmenty renesančního prostředí, včetně zbytku podokenních říms a otisků žeber. Roku 1784 byl kostel zrušen a následně využíván jako skladiště. Před západním průčelím se údajně nacházela věž, která sloužila jako zvonice. V 19. století došlo k zesílení zdiva opěrnými pilíři a ke koupi vybavení zrušeného klášterního kostela. Hlavní oltář je pozdně barokní s bohatým ikonografickým soldem, boční oltáře zobrazují sv. Annu a Čtrnácti pomocníků.
Krátký výčet zajímavostí doplňuje kruchta z roku 1846 a varhany z roku 1858, které byly několikrát opravovány. Ve 20. století byla do kostela umístěna socha Panny Marie Lurdské. Před druhou světovou válkou byla položena terasová podlaha bez archeologického průzkumu. V roce 1946 nechal Josef Resl kostel znovu vymalovat a odkryl gotické stavební prvky a také přivezl nový zvon. Originál kamenné sochy sv. Blažeje je uchován, avšak nahrazen kopií v roce 2007. Přípravné práce na náměstí v 19. století vedly ke snížení terénu kolem kostela o nejméně jeden metr, což vedlo ke zničení případných historických stop.
Architektura a restaurační snahy
Kostel sv. Jana Křtitele je jednolodní stavba s polygonálním závěrem. Presbytář je zaklenut křížovou klenbou a lodní prostory doplňuje sakristie a komory po stranách presbytáře. Na západní straně lodi stojí kruchta na třech arkádách a před západním průčelím se nachází hranolová věž. Interiér je zdoben dekorativní nástěnnou výmalbou od známého malíře; restaurování proběhlo v letech 2008-2009. Lustr v kostele je restaurovan a pochází z hutě 1836.
Kromě sakrálního významu má kostel také kulturní a historickou hodnotu jako svědectví o proměnách tržního místa pod hradištěm a o časech, kdy byla oblast zasahována husitskými válkami a dalšími změnami. Podrobně dokumentované restaurování zahrnulo opravu barevné vrstvy i stabilizaci soklových částí a rekonstrukci původní barevné škály s použitím paropropustného pojiva. Restaurátorské práce si vyžádaly sanaci biologických napadení a doplnění poškozených oblastí vápennou omítkou s jemným minerálním pletivem.
Historie a význam kostela pro region
Obec Velká Chyška a kostel sv. Jana Křtitele jsou důležitými památkami regionu Vysočina. Kostel byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli a v průběhu času si zachoval původní románské jádro i pozdější gotické a barokní prvky. Z původní podoby se dochovaly kněžiště, výklenek sedes, svatostánek a renesanční náhrobek z roku 1578 na vnější jižní stěně presbytáře.
Dokumentované záznamy a architektonické plány z 19. století ukazují, že Kostel sv. Jana Křtitele byl cenným příkladem novorománské architektury navržené architektem Antonínem Potůčkem. Plány a malířská výzdoba interiéru byly realizovány na konci 19. století a interiér je dodnes významně zachován jako doklad uměleckého projevu této epochy.
Významná data a čárky v historii
- Za 11. století vznik kostela patrně na okraji tržiště; rozsah a původní podoba nebyly plně zaznamenány.
- Roku 1561 rod Kokořovců zakoupil kostel a stal se patronem, což vedlo ke změnám ve stavbě a provozu kostela.
- Roky 1698-1699: požár a obnova kostela; 1784 zrušení a následné použití skladové kapacity.
- Roku 1846 vznikla kruchta; 1858 varhany, 1898 novorománská přestavba; 1897-1898 rekonstrukce a dokončení přestavby.
- Roku 1946 obnovení výmalby a znovu odkryté gotické prvky; restaurování do 2009.
Současný stav a praktické informace pro návštěvníky
Kostel lze navštívit pouze v rámci prohlídkového okruhu Královský hrad. Got information about their business hours? Tuesday 25. 8. 2026, 14:24. 21°CToday 20°C. Dnes je nutné sledovat oficiální informace, protože přístup a provoz se mohou měnit v závislosti na správních opatřeních a kulturních akcích v rámci Hradu.
Prohlídky vyzdvihují bohaté historické vrstvy kostela, jeho novorománskou tvář a restaurátorské zásahy z roku 2008-2009. Interiér ukazuje integrování gotických a pozdně barokních prvků a ukazuje tak komplexnost vývoje české sakrální architektury.
Pro návštěvníky je důležité vědět, že veškerý interiér i exteriér tímto způsobem zůstává chráněnou památkou, která je spravována ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově a Národním památkovým ústavem. Pro aktuální otevírací dobu a podmínky prohlídek je doporučeno ověřit oficiální zdroje, protože výslovné informace o otevírací době bývají proměnlivé a do značné míry ovlivněny sezonou a významnými akcemi na Královském hradu.
Poznámky k regionu a okolí
V okolí Velké Chýšky se nachází další historicky cenné lokality a turisticky zajímavé trasy, které mohou návštěvníci spojit s prohlídkou kostela a hradu. Královská cesta a okolí poskytují široké spektrum kulturních a přírodních atrakcí, které přispívají k poznání regionu Vysočina a jeho sakrální a architektonické historie.