Začátek letošního školního roku opět rozvířil diskusi o společném vzdělávání romských a neromských žáků. Třídy jen pro romské děti čekaly prvního září prvňáky v Krásné Lípě a v Duchcově, podobný problém se řeší i v Kladně. Ředitelka krásnolipské školy Ivana Preyová již dříve pro server Romea.cz uvedla, že žáci byli v prvních třídách rozděleni podle toho, zda navštěvovaly nebo nenavštěvovaly mateřskou školku. Vedení školy v Duchcově tvrzení o segregaci rázně odmítlo. Rodiče romských prvňáků v obou městech hovoří mimojiné o tlaku rodičů dětí z majority na vedení školy, protože si nepřejí, aby jejich děti chodily do třídy společně s romskými spolužáky.
„Když teda přijde prvňáček do první třídy, kde je převážně celá třída romských dětí, jak se má hned začlenit?“ uvedla pro ČT jedna z matek dětí v první třídě. Situaci na této škole však ovlivňuje celkový počet romských žáků, kteří ji navštěvují. Ostatní školy podle ředitele romské děti na rozdíl od této nepřijímají. „Tohle je viditelně ryze romská třída, složená opravdu z romských dětí. V drtivé většině. Tady převažují děti neromské. Podle ní je romským rodičům to, aby své dítě dali na školu, kterou navštěvují převážně romské děti, doporučováno už při zápisu.“
„Takové jednání je zcela nepřijatelné a nemorální. Všechny děti mají stejné právo: tedy právo navštěvovat spádovou základní školu.“ Kontroly škol aktuálně připravuje Česká školní inspekce. Pokud nedostatky objeví a nebudou odstraněny, můžou školy dostat pokuty. V těch nejkrajnějších případech mohou být školy úplně uzavřeny.
V polovině listopadu 2025 uplynulo 18 let od klíčového rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který odhalil diskriminaci romských žáků v českých školách. Navzdory snahám o nápravu přetrvává problém segregace romských žáků ve speciálních školách a třídách, což porušuje rovný přístup ke vzdělání. Česko čelí riziku žaloby od Evropské komise, pokud nedojde k zásadním změnám. Rozsudek konstatoval nadměrné zařazování romských žáků do škol pro lehce mentálně postižené, což bylo v rozporu s právem na rovný přístup ke vzdělání. Ministerstvo spravedlnosti spolupracuje s ministerstvem školství na nápravě a do konce roku 2025 má být předloženo, jak se akční plán z roku 2023 převádí do praxe.
Na vině je nadměrné zařazování romských žáků do speciálních škol, jejich umísťování do škol segregovaných, případně do speciálních tříd v rámci běžných základek. V Česku podle webu Národního pedagogického institutu Zapojme všechny nadále zůstává na 130 segregovaných škol, kde tvoří Romové minimálně třetinu žactva. Do takových škol chodí asi 12 tisíc romských žáků z celkových 35 tisíc. Dokonce častěji než v minulosti je využíváno přesouvání romských žáků do speciálních tříd běžných škol. „Vyučují se podle snížených vzdělávacích výstupů. Jejich absolventi mají pak jen omezené možnosti dalšího studia na středních školách. Romské děti bývají v těchto školách nepoměrně často zastoupeny i v případech, kdy pro to neexistuje odpovídající odborné zdůvodnění,“ upozornil institut. Může za to i „anticikanismus“.
Vyčleňování Romů do jiných škol a tříd je nezákonné nejen podle unijního práva, ale i dle české legislativy, konkrétně školského zákona, ústavy či Listiny základních práv a svobod. Hrozí za něj sankce od správních pokut až po povinnost nahradit škodu obětem diskriminace. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková uvedla, že jedním z významných důvodů segregace na školách je anticikanismus v české společnosti. „Nemáme žádné školy složené pouze z dětí samoživitelů nebo z chudých dětí. Ale máme tu školy a třídy složené hlavně z Romů,“ upozornila. Důležité podle ní je, aby učitel s pomocí asistenta pedagoga přizpůsobil tempo výuky různým potřebám dětí v rámci jedné třídy, místo toho aby se vytvářela speciální třída v rámci jedné základní školy.
Ředitel odboru rovného přístupu ke vzdělávání na ministerstvu školství Jan Vörös Mušuta potvrdil, že diskriminace je skutečně etnická a přetrvává. Romové pak nedosahují takových výsledků ve vzdělávání, jako by mohli v hlavním vzdělávacím proudu. Navíc zhruba třetina Romů nedokončí základní vzdělání. V roce 2024 uzavřelo ministerstvo školství, Národní pedagogický institut a výzkumná organizace PAQ Research memorandum o spolupráci pro ukončování etnické segregace ve školství. K němu se připojilo také ministerstvo pro místní rozvoj.
Pracují s romskými rodiči, aby měli důvěru k běžným základním školám a posílali své děti již do školky. Podporují školy, aby byly úspěšné i ve vzdělávání žáků ze znevýhodněných rodin. Ministerstvo školství usiluje o reformu poradenských zařízení, které byly zvyklé psát romským dětem lehkou mentální retardaci, i když jejich problémem je leckdy spíše špatná znalost češtiny. Od roku 2027 ale změní jejich financování podle náročnosti práce. Nebude také nadále možno doporučit romskému žákovi vzdělávat se mimo běžnou třídu jen na základě inteligenčního testu, který je nespolehlivý zejména u etnických minorit.
Velkým problémem jsou spádové obvody, které určují, které děti chodí do které školy. Pokud je v lokalitě vysoká koncentrace romských rodin, spádová škola se stává „romskou“ - často s horší pověstí a někdy i se speciálními třídami. Obce by měly nastavit obvody tak, aby děti z romské lokality chodily do různých škol, což by snížilo koncentraci romských žáků v jedné škole, navrhl analytik PAQ Research Karel Gargulák. Ale zřizovatelé ani ředitelé škol o toto často nemají zájem, obávají se nespokojenosti rodičů z majority. Další bariéra spočívá na straně romských rodičů: často segregovanou školu vyhledávají, aby bylo dítě „mezi svými“. Národní pedagogický institut chce zapojit předáky romské komunity, aby rodiče dokázali přesvědčit, že pro dobré vzdělání je potřeba posílat dítě do školky a pak na běžnou základní školu.
Fuková vyzdvihuje spolupráci s ministerstvem školství v rámci projektu Pro-Roma na podporu neformálního vzdělávání romských dětí mimo školu. Do programu vyčlenilo 300 milionů korun z evropských peněz. Doporučila také více ve školách učit o romské historii a kultuře či o romském holocaustu. Národní pedagogický institut sleduje desítky měst a škol se zvýšeným počtem romských žáků a zdůrazňuje důležitost role zřizovatelů a zapojení romské komunity.
Počty romských žáků ve školách ukazují, že v Česku je zhruba 36 tisíc romských žáků (3,6 % všech žáků). 85 % romských žáků navštěvuje ZŠ s běžným vzděláváním, 13 % v zjednodušeném vzdělovacím programu, 2 % ve speciálních školách. Největší koncentrace Romů ve speciálních školách je ve Zlínském kraji (25,8 %). Centrum inkluze ve Vítkově na Opavsku se snaží zlepšit šance tamějších romských dětí na lepší vzdělávání. Podchycuje rodiče hned na počátku a prací v rodinách zvyšuje jejich rodičovské schopnosti. Děti připravuje do školky a následně do běžné základní školy, aby se tak rozbíral kruh dědičné chudoby. Zapojení romských komunitních lídrů, jako je Milena ve Vítkově, může významně posílit důvěru obou stran.
Počty a struktura romských žáků ve školách: 85 % romských žáků navštěvuje běžné základní školy; 13 % se učí podle zjednodušeného vzdělávacího programu; 2 % se vzdělává v základních speciálních školách. V některých krajích je podíl romskich žáků ve speciálních školách výrazně vyšší než v celostátním průměru. Na 16 základních škol v určitém období dosahuje podíl Romů 90 % a vyšší; na dalších 30 školách je 50 % a více. Nezapomínejme, že romské děti bývají často zapojovány do speciálních tříd v běžných školách.
