Bazilika svatého Jiří vznikla jako druhý kostel na Pražském hradě. Interiér baziliky je románský, strohý a monumentální. V hlavní lodi jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců. K jižní straně chóru je připojena kaple svaté Ludmily. Z východního ramene křížové chodby je přístupná klášterní kaple Sv. Původní stavby založené kolem roku 920 knížetem Vratislavem I. se zachovaly jen základy. Při založení kláštera v roce 973 byl kostel rozšířen a přestavěn. V první polovině 13. století přibyla kaple svaté Ludmily a vstupní portikus na západní straně. Období raného baroka připojilo dnešní výrazné průčelí, také celý klášter byl přestavěn. Začátkem 18. století připojil architekt F. M. Kaňka ke kostelu barokní kapli sv. Jana Nepomuckého. Po devastujícím pobytu vojska v klášteře na konci 18. století byl kostel v letech 1887-1908 obnoven podle návrhu F. Macha, který se pokusil vrátit mu románskou podobu.
Bazilika svatého Jiří vznikla jako druhý kostel na Pražském hradě. Z původní stavby založené kolem roku 920 knížetem Vratislavem I. se zachovaly jen základy. Dnešní románská podoba kostela s hlavní apsidou a dvěma věžemi pochází z přestavby po ničivém požáru v roce 1142. V první polovině 13. století přibyla kaple svaté Ludmily a vstupní portikus na západní straně. Období raného baroka připojilo dnešní výrazné průčelí, také celý klášter byl přestavěn. Začátkem 18. století připojil architekt F. M. Kaňka ke kostelu barokní kapli sv. Jana Nepomuckého. Po devastujícím pobytu vojska v klášteře na konci 18. století byl kostel v letech 1887-1908 obnoven podle návrhu F. Macha, který se pokusil vrátit mu románskou podobu.
Interiér baziliky je románský, strohý a monumentální. Jiří, čímž se dokládá jeho existence. Tato listina je datována 13. února 1257 a potvrzuje řádu křížovníků s červenou hvězdou, na které kostely má podací právo. Počínaje rokem 1365 až do husitských válek jsou známi všichni faráři, kteří zde byli. Po husitských válkách fara zanikla. V souvislosti s přestavbou kostela koncem 17. století byla obnovena. Do roku 1847 stála na místě dnešní sakristie věž, kdy byla stržena. Nová věž byla poté postavena na straně kostela před vchodem, a tím byla prodloužena chrámová loď. V roce 1892 byl v kostele udělán trámový strop.
Románská bazilika sv. Jiří na Pražském hradě je nejstarší dochovanou sakrální stavbou v Praze. Její bílé věže z pečlivě opracovaných opukových kvádrů výrazně zasahují do siluety hradního komplexu. Kostel založil kolem roku 920 kníže Vratislav, otec sv. Václava, jako druhou svatyni na Pražském hradě. O několik let později byl objekt na jižní straně rozšířen o postranní kapli a v roce 925 sem byly převezeny ostatky sv. Ludmily. V kryptě, do níž vede barokní schodiště, je černá socha Brigity jako symbol lidské nestálosti a pomíjivosti. Na klenbě chóru i v sousední kapli sv. Z původního románského vybavení se zachovaly části reliéfu, na němž je Madona korunovaná anděly, klečící abatyše Mlada a Přemysl Otakar I. a jeho sestra abatyše Anežka. V první polovině 13. století byla přistavěna kaple sv. Ludmily s jejím hrobem. V druhé polovině 14. století získala bazilika nové západní průčelí, to bylo později zbarokováno. V roce 1142 za obléhání Pražského hradu Konrádem Znojemským klášter vyhořel. Věže, vysoké 41 m nestojí na stejném půdorysu. Jižní věž měří 6,3 m do šířky, ale severní věž je odkloněna o 40 cm a měří pouze 5 m. Zvony dnes na věžích nejsou, byly zničeny za I. a II. světové války, když byla nouze o kovy. Klášter společně s bazilikou sv. Jiří představuje nejstarší dochovanou církevní stavbu Pražského hradu.
Objekt tvoří harmonii románského jádra a pozdějších barokních zásahů. Románská bazilika vznikla již před rokem 920 z iniciativy knížete Vratislava I. V roce 976 založila sestra knížete Boleslava II., Mlada, první ženský benediktinský klášter v Čechách. Současná podoba kláštera je výsledkem rozsáhlých oprav za abatyše Berty, které bylo nutné provést v letech 1145-51 po obléhání Pražského hradu v roce 1142. Vznikly dnes typické dvě vysoké bílé věže kláštera a budova konventu. Další výrazná přestavba proběhala v období raného baroka, kdy bazilika získala výrazné průčelí, počátkem 18. století byl kostel rozšířen o kapli sv. Jana Nepomuckého. Po zrušení kláštera Josefem II. do budoucna čeká klášter rekonstrukce. Objetevujte baziliku a klášter sv. Nejstarším dochovaným církevním objektem na Pražském hradě je bazilika a klášter sv. Baziliku sv. Po zrušení kláštera Josefem II.}
Přehled klíčových období a stavebně-historických změn
- Rané středověké založení kolem roku 920 a rozšíření kláštera v 10. století.
- 13. století: přistavěná kaple sv. Ludmily a západní portikus.
- 14. století: nové západní průčelí a barokní úpravy kláštera.
- 18. století: začlenění barokního průčelí, kaple sv. Jana Nepomuckého; trámový strop z roku 1892.
- 19. století: obnova po požáru a snaha vrátit románskou podobu; věže a konventní budovy dodnes formují hradní kompozici.
Interiéry i exteriéry ukazují významné dílčí práce předních architektů a sochařů. Na vybavení oltářů se podíleli přední brněnští umělci, například Josef Winterhalder starší a Jan Adam Nesmann. Kazatelna a další prvky zobrazení světců a scény z Nového zákona dohromady vytvářejí bohatou barokní výzdobu, která se dotýká i motivů sv. Vincence Ferrerského, sv. Tomáše Akvinského a dalších.
Po zrušení kláštera Josefem II. čeká klášter rekonstrukce a další vývoj. Dominikánský kostel sv. Michala v Brně doplňuje kontext gotických i barokních proměn, které provázely proměnu městských chrámů v Česku. Kostel v Brně bylo zřizován jako sněmovní chrám moravských stavů a orientace byla změněna pro urbanistické začlenění novostavby.
tags: #dominikansky #kostel #sv #jilji