Představovaný materiál mapuje širokou paletu témat spojených se dřevěnými kostely na území českých zemí: od pomoci obcím zasaženým tornádem po interaktivní průvodce Olomoucí, od Slavoňova po historické příběhy kostelů v Beskydech a Pobeskydí. Text kombinuje historické faktografické prvky s reflexí současných snah o zachování a obnovu roubených chrámů, jejich kultovní i kulturní hodnoty a význam pro komunitní život.
Pomoc organizací lidem zasaženým tornádem - Olomouc židovská - interaktivní průvodce
Už čtyři měsíce uplynuly ode dne, kdy jižní Moravu postihl nezvyklý ničivý živel. Tornádo zasáhlo do života stovkám lidí, připravilo je o majetek, o domovy a některé bohužel i o životy. Katastrofa ale měla i jednu kladnou stránku - přinesla obrovskou vlnu solidarity a ukázala, kolik lidí je ochotných nezištně pomoct svému bližnímu. Řada z nich v oblasti pomáhá ještě i teď.
Olomouc židovská - interaktivní průvodce má nově připomenout významné osobnosti i aktivity olomoucké židovské obce prostřednictvím mobilní aplikace s mapou, která turisté navštíví na dvacet stanovišť po celém městě.
Dřevěný kostel ve Slavoňově
Obec Slavoňov
Adamova jablka, Švandovo divadlo
Ve Švandově divadle v Praze nastudovali hru Adamova jablka. Jde o adaptaci stejnojmenného filmu, který podle vlastního scénáře natočil dánský režisér Anders Thomas Jensen. Dřevěný kostel v Gutech se proměnil v hromadu ohořelých trámů po žhářském útoku v roce 2017. Chrám v Hrabové zase v roce 2002 zapálil elektrický zkrat. Obě roubené svatyně ale znovu povstaly z popela.
Historie dřevěných kostelů a jejich proměn
Na severovýchodě republiky lze obdivovat i dalších 15 kostelů postavených z trámů. „Dřevěné kostely voní. Dřevem i dost specifickými vůněmi z konzervačních prostředků, kterými musí být dřevo ošetřeno. A také hřejí, když se do dřeva opře sluníčko, je to uvnitř kostelíka hned poznat. Voní a hřejí,“ obdivuje beskydské a pobeskydské roubené chrámy kunsthistorička Romana Rosová. Autoturistická pouť po 17 dřevěných chrámech v Beskydech a Pobeskydí se dá vzhledem k nevelkým vzdálenostem teoreticky zvládnout v jediném dni.
Ale byl by to sebevražedný útok na duchovní rozměr výletu. Výpravu za dřevěnými kostely v Karpatech lze začít na hranicích Ostravy, na Valašsku či v nejvýchodnější vesnici České republiky. Kdo zvolí třetí možnost a vyrazí napřed do obce Hrčava na česko-slovensko-polském trojmezí, měl by si možná napřed pročíst monografii Hrčava etnografa Iva Stolaříka, který v této dědině ještě na počátku padesátých let 20. století našel dřevěné domy čili kurloky, které dosud neměly komíny, a kouř z otevřeného ohniště utíkal ven jen přes otvory ve stropě a střeše.
Podobně to vypadalo v okolí Prahy naposledy někdy v 15. století. Kurloky, v nichž etnograf našel i silnou víru v nadpřirozené síly a čarodějné bytosti, se staly svědectvím o zvláštním způsobu života obyvatel Karpat. O Hrčavě se proto říká, že zde komunismus navázal rovnou na středověk. „A proto na Hrčavě stojí nejmladší z celého souboru dřevěných kostelů. Vysvěcen byl až na svátek sv. Obyvatele Karpat.“
Ale dřevěné kostely není jen o starobylých příbězích. V Hrabové se z kostela zachovaly dva ohořelé trám, které jsou symbolicky vsazeny do přesné repliky původního chrámu. Zdařilá roubená kopie vyrostla i namísto kostela Božího Těla v Gutech, který v roce 2017 zapálili tři mladí žháři. Zdejší roubený kostel Božího těla shořel ve věku 454 let, kdy nad ním zrudlo noční nebe a vzduchem létalo hořící dřevo. Loď stavby vzplála jako stoh slámy, patnáctimetrová věž jako fakule a renesanční zvon z 16. století zůstal jen jako Relikvie.
Obnovený dřevěný kostel Božího Těla v Gutech na Frýdecko-Místecku, který v roce 2017 zapálili žháři, je jednou z nejvýznamnějších obnov. Z původních roubených objektů dnes k nejcennějším patří kostel sv. archanděla Michaela v Řepištích, jehož opravy a dendrologický průzkum odhalily, že památka je mnohem starší, než se předpokládalo (její vznik byl dosud kladen do 16. nebo 17. století). Průzkum ukázal, že některé trámy byly skáceny již v roce 1424 a pamatují tak Jana Žižku.
Když vyjdeme mimo Beskydy, navštívíme Kostel Všech svatých v Sedlišťích (1638) a poutní kostel sv. V Albrechticích u Českého Těšína, kde se uvádí zajímavý osud kostela a jeho přežití i přes zmatky spojené s minulými režimy.
Další poznámkou je, že v Beskydech a Pobeskydí zůstávají roubené svatostánky jako světla paměti, přitahují turistiku a inspirují k poznání historie našeho regionu.
Rok smíření a 500. výročí reformace
Na rok milosrdenství, který v těchto dnech vrcholí v katolické církvi, symbolicky navazuje výroční rok církevní reformace. Tento rok pro protestanty nemá být jen připomínkou historické události, ale má připomínat i vnitřní obnovu, reformaci ve vlastním srdci. Podobně, si v uplynulém roce milosrdenství měli určitou „reformaci“ srdce uvědomit i katolíci.
Jako symbol smíření se někteří z nich zúčastnili zahajovací bohoslužby se zástupci všech evangelických církví. Výročí reformace a rok smíření pak vyvrcholí 31. října 2017.
Musica Templi
Převážně amatérští hudebníci a zpěváci vytvořili ve Frýdku-Místku společnost pro studium duchovní hudby, neboť si uvědomili, že tento druh hudebního umění je stále na okraji zájmu veřejnosti. Posláním sdružení je rozvíjet, šířit a propagovat duchovní hudbu, přispívat ke zvýšení její umělecké a obsahové úrovně, a zpřístupňovat tak její hodnoty široké veřejnosti. V neposlední řadě se snaží vhodnou dramaturgií pozvednout hudební a estetickou úroveň amatérských hudebníků, kteří tento druh hudby provozují.
Kostel Panny Marie Nanebevzaté v Kobeřicích
V dalším dílu seriálu o novogotických sakrálních stavbách Těšínského Slezska nás historik Jiří Jung zavede do Kobeřic na Opavsku. Na místě, kde stál z počátku 18. století dřevěný kostel, nacházíme dnes další z „červených kostelů“. Je zasvěcený Panně Marii Nanebevzaté.
Kirche in not
Od vedení Kirche in not, tedy papežské nadace Církev v nouzi, se dozvíme o historii tohoto díla, která začalo těsně po druhé světové válce. Založil ji nizozemský premonstrátský kněz Werenfried van Straaten, známý jako „špekpáter“. Po válce začal jezdit od farmy k farmě a sbírat pro odsunuté Němce slaninu. Ta se dávala převážet a postupně se vyzvaly obě sbírky, aby se pomáhalo tam, kde církev opravdu v nouzi.
Charitní dům sv. Cyrila a Metoděje
Bývalý klášter v Opavě-Vlaštovičkách dnes slouží zrakově postiženým jako Charitní dům svatých Cyrila a Metoděje. Uživatelé, kteří dříve nesměli nic dělat, se učí samostatně žít. Okolo starého dřevěného kostela snad ani nemusíte projít bez povšimnutí. Dřevěný kostelík Všech svatých do Dobříkova u Vysokého Mýta doputoval vlakem z velké dálky. Původně pravoslavný kostel byl postaven v roce 1669 a poté rozebrán a stěhován.
Kostelík Všech svatých v Dobříkově je od roku 1963 kulturní památkou a je majetkem Církve československé husitské. Slouží bohoslužby druhou a čtvrtou neděli v měsíci. Dřevěný kostel si lze prohlédnout i mimo bohoslužbu, ale jen s průvodcem. Obnova a rekonstrukce probíhají postupně a město se snaží zachovat tuto památku pro další generace.
Dodnes v něm probíhají bohoslužby a kostel si zachovává svou výjimečnou atmosféru díky původní toleranční dispozici a výzdobě.