Na začátku Ježíš opouští místo a odchází do oblasti Judea a přes Jordan. Znovu k němu přicházejí zástupy a jako obvykle je učí. Někteří farizeové jej zkoušejí a ptají se, zda je podle Boha dovolené, aby muž rozvedl svou ženu. Ježíš připomíná, co Moses přikázal a že rozvody mohli být jen z důvodu tvrdosti srdcí lidí. Od začátku stvoření Bůh „stvořil člověka jako muže a ženu“ a člověk se zavazuje opustit otce a matku, aby byl spolu se svou manželkou a stanou se „jedním tělem“; tedy co Bůh spojil, aby člověk nerozlučoval. Disciplové se Ježíše ptají v dome, co to znamená pro rozvody a manželství, a Ježíš znovu objasňuje, že kdo opustí manželku a vezme si jinou ženu, dopouští se cizoložství vůči ní a podobně pro ženu, která opustí manžela.
Ježíš pak přivádí k sobě děti, které mu lidé přinášeli, a učí, že Boří království patří takovým, kteří přijmou království jako děti; ti, kdo to popírají, do něj nevejdou. V době, kdy Ježíš vyráží na cestu, přichází bohatý muž a ptá se, co má dělat pro věčný život. Ježíš připomíná přikázání a vyzývá ho, aby prodal všechen svůj majetek a rozdělil ho chudým, čímž si uloží poklad v nebi, a pak ho vyzývá, aby šel a následoval ho. Muž odchází smutný, protože měl velký majetek.
Ježíš pak říká, že je těžké pro bohaté vstoupit do Božího království; apoštolové jsou udiveni a Ježíš mluví o tom, že je pro lidi těžké, ale ne pro Bůh; u Boha jsou možné všechny věci. Peter odpoví, že opustili všechno, aby Ježíše následovali, a Ježíš slibuje: kdo opustí domov, bratry, sestry, matku, otce, děti či pole pro něj a pro evangelium, dostane stokrát více v tomto století - domy, bratrstvo, sestry, matky, děti a pole - spolu s pronásledováním, a v přicházejícím věku věčný život. Avšak mnozí první budou posledními a naopak.
Na cestě do Jeruzaléma Ježíš znovu předpovídá svou smrt a vzkříšení, jak to ovosouhlasí s učedníky. James a Jan žádají, aby byli po Ježíšově pravici a levici ve slávě, Ježíš je varuje, že jsou schopni píti kalich, který já piji, a že práva a levá strana v jeho slávě patří tomu, pro koho jsou připravena. Poté Ježíš učí, že velcí mezi námi mají být služebníky a že kdo chce být první, má být otrokem všech, protože Syn člověka nepřišel sloužit, ale sloužit a dát svůj život jako výkupné za mnohé.
Na konci cesty do Jericha, když odcházejí z města, uzřetí slepého Bartimu, který křičí: „Syn Davida, smiluj se nade mnou!“ a Ježíš ho odvolá k sobě, ten muž prosí, aby viděl. Ježíš mu říká, ať věří, a okamžitě jeho zrak je uzdraven a slepec následuje Ježíše po cestě.
Význam a kontext Markova evangelia 10:30
Text Markova 10:30 stojí v souvislosti s rozhodnutím bohatého mládence opustit vše a následovat Ježíše (Mark 10:17-28). Peter odpovídá: „Vidíme, že jsme opustili všechno a následovali Tě.“ Ježíš odpovídá slovy, která vykládají náklady a odměny následování - slibuje, že ti, kdo opustí svět pro Ježíše a evangelium, nebudou zklamáni, a to v dvouúrovňovém smyslu: přítomné požehnání v společenství věřících spolu s pronásledováním a věčný život v době budoucí.
„Nepřestávat dostávat“ - jistota Božího slibu - Ježíš klade důraz na spolehlivost svého slova; Boží dárcovství není hypotetické, je výsledek Boží věrnosti a moci. Následovníci, kteří zřekli se materiálního bezpečí pro službu Bohu, mohou očekávat bohatství zde a nyní - a také nečekané dary ve vztazích, rodinách a majetku v rámci komunity věřících.
Vztah k rodině a domovu: i když následují Ježíše, rodinné a majetkové vazby mohou být nahrazeny širším rodinným a komunitním rámcem - domovy a družiny se rozšiřují ve společenství věřících. Tato myšlenka odpovídá Ježíšovu modelu nového těla církve a nového vztahu mezi lidmi, kdy se spoluvytváří vnitřní komunita podle evangelia.
Spolu s požehnáním jsou však i pronásledování a obtíže;persekuce potvrzují věrnost a pomáhají šířit evangelium, zatímco utrpení očisťuje víru a posiluje závislost na Božím slibu. Vlastní budoucnost je pak spojena s věčným životem - současné požehnání je jen předmluva k plnému požehnání příchodu království Božího.
Celkový obraz Markova 10:30 popisuje dvouúrovňový vzorec: hojné přítomné obdarování v rámci společenství věřících - doprovázené nevyhnutelným pronásledováním - a věčný life v budoucím čase.
