Připomínáme 5. července památku sv. Cyrila a Metoděje, misionářů a spolupatronů Evropy. Soluňští bratři přišli na Velkou Moravu na pozvání knížete Rostislava, šířili křesťanskou víru mezi slovanské národy a působili i u Chazarů na Krymu. Oba pocházeli ze Soluně a dříve, než přišli na Moravu, působili několik let jako misionáři u Chazarů na Krymu, odkud přinesli ostatky sv. papeže Klementa I. a vzali je s sebou do Říma. Aby mohli slavit bohoslužby v řeči lidu, přeložili bohoslužebné knihy a Písmo svaté do slovanského jazyka a postarali se o výchovu svých žáků, aby jejich dílo mělo pokračovatele.
Jejich svátek se od 14. století slavil u slovanských národů 9. března, v roce 1863 byl přeložen na 5. červenec a roku 1880 rozšířen pro celou církev. Papež Jan Pavel II. je 31. prosince 1980 prohlásil za spolupatrony Evropy, „průkopníky evangelizace východní Evropy“ prohlásil je jako spolupatrony Evropy. Cyril se narodil kolem roku 827 jako nejmladší ze sedmi dětí; jeho křestní jméno bylo Konstantin. Byl vychován v Konstantinopoli a tam také vyučoval a působil v diplomatických službách u císařského dvora. Pro slovanský jazyk vytvořil staroslověnské písmo a na Moravě působil celkem 4 až 5 let. V Římě vstoupil do kláštera, přijal jméno Cyril a zemřel 14. II. 869; byl pohřben v bazilice sv. Klementa v Římě.
Metoděj je rovněž řeholní jméno, původně se jmenoval Michal. Nejprve působil ve státní správní službě ve Slovany osídlené části byzantské říše, kolem roku 840 dal přednost řeholnímu životu. Doprovázel mladšího bratra na Velkou Moravu a do Říma; tam ho papež Hadrián II. vysvětil na kněze (868) a jmenoval arcibiskupem pro Velkou Moravu a Panonii (869). Pokračoval v díle Cyrila a Metoděje, křtil českého knížete Bořivoje a zemřel 6. IV. 885 na Moravě. Žáci věrozvěstů po vyhnání z Moravy odešli působit do Bulharska a Chorvatska.
4. Dědictví Cyrila a Metoděje zůstává pro naše země i pro všechny Slovanů stále živé. Cyril vytvořil pro slovanské hlásky upravené písmo a oběma bratrům se podařilo zajistit překlad biblické a liturgické literatury do staroslověnštiny. Oba bratři odešli do Říma, kde dosáhli schválení staroslověnštiny jako bohoslužebného jazyka. Cyril, který v klášteře přijal jméno Cyril, zemřel v Římě; Metoděj se vrátil na Moravu a působil po mnoho let jako velkomoravský arcibiskup. Po mnoha zápasech a zkouškách byl jeho dílo trvale uznáno a Metoděj nadále vyučoval misijní cestu v mateřském jazyce Slovanů.
Na Velkou Moravu přišli Cyrila a Metoděje v roce 863; první kroky misie zahrnovaly překlad bohoslužebných knih, vyučování žáků číst, modlit se a přijímat svátosti a založení semináře pro výchovu kněží-misionářů. Bratři vycvičili duchovní dorost a vycházeli po moravských městech, hradištích a venkově. Rostislavova snaha zajistit misionáře, kteří by mluvili domácím jazykem, vedla k jednání s papežem a císařem. Na jaře roku 863 dorazila misie na Moravu a byla přijata s vřelým nadšením; kázali v jazyce srozumitelném lidem a záhy přinesli základy víry a radostnou zvěst o Boží lásce.
Konstantin a Metoděj se připravovali velmi zodpovědně; Metoděj byl spíše duchovní, Konstantin se soustředil na praktickou evangelizaci. Sestavil pro Slovany abecedu o 38 písmenech, nazvanou hlaholské písmo, a do staroslovanské řeči přeložil nejdůležitější části Písma svatého a bohoslužebné knihy. Na konstantinopolské synodě Konstantin získal povolení povýšit slovanskou řeč na liturgickou, takže slovanská řeč se ocitla mezi posvátnými jazyky spolu s hebrejštinou a řečtinou. Poté, co se zhoršila situace, rozhodli se vyhovět moravskému knížeti Rostislavovi a vypravili se do Říma, aby vyřídili tři hlavní záležitosti: potvrzení slovanského jazyka v liturgii římského obřadu, vysvěcení učedníků na jáhy a kněze a zřízení samostatné hierarchie pro Velkou Moravu.
Končetinou roku 867 papež Hadrián II. potvrdil slovanský překlad bohoslužebných knih. Konstantin, který byl vyčerpaný misijní cestou, vstoupil do řeckého kláštera a přijal jméno Cyril, žil tam do své smrti a byl pohřben v bazilice sv. Metoděje na Moravě. Metoděj byl na Moravě zvolen arcibiskupem Panonie a Moravy se sídlem v Sirmiu; stal se legátem a apoštolským misionářem pro šíření křesťanské víry a pro uspořádání církevních poměrů ve slovanských zemích. Po návratu na Moravu ustanovil Gorazda a spolupracovníky, kteří pokračovali v prekladech a misii.
Po vyhnání žáků Cyrila a Metoděje z Moravy pokračovali jejich následovníci v misii po slovanských zemích; Gorazd, Kliment, Naum, Angelár a Sáva byli významní žáci Metoděje, kteří pokračovali v apoštolské činnosti a přenesli dědictví Metoděje do dalších zemí. V 14. století byli Cyril a Metoděj uctíváni na Moravě jako patroni; centrem úcty se stal klášter na Velehradě, vysvěcený v roce 1228. Oficiální svatořečení proběhlo v roce 1880. Jejich památka byla původně 20. 3.; v roce 1863 byla pro české země změněna slavnost na 5. 7. a v martyrologiu zapsána 14. 2. pro ostatní církevní obce. Papež Jan Pavel II. je 31. 12. 1980 prohlásil za spolupatrony Evropy s odůvodněním, že vedle kulturního šíření usilovali o jednotu církve a ukázali správnou cestu ke sjednocení Evropy.
Bože, Tys poslal našim předkům svatého Cyrila a Metoděje, aby hlásali evangelium slovanským jazykem; dej, ať i my přijímáme s radostí Tvé poselství a řídíme se jím ve svém životě. Cyrillus et Methodius (869 a 885) a další jména svatých uvedených v textu připomínají široký kontext misí, teologie, literatury a kultury spojené s jejich odkazem. Cyril a Metoděj - apoštolé Slovanů a spolupatronové Evropy - narození v Soluni, misie na Velké Moravě a jejich trvalý odkaz v historii křesťanské civilizace.
Klíčové momenty misie a dědictví
- Na jaře roku 863 dorazili Konstantin (Cyril) a Metoděj na Velkou Moravu a začali překládat bohoslužebné knihy a Písmo svaté do staroslověnštiny.
- Sestavili hlaholské písmo o 38 písmenech a vyučovali kněze-misionáře; vybudovali seminář pro jejich výchovu.
- Zřízením samostatné moravské církevní provincie s bohoslužbou ve slovanském jazyce potvrdil římský papež Hadrián II. slovanskou liturgii.
- Poté následovalo vysvěcení učedníků na jáhy a kněze a založení samostatné diecéze pro Velkou Moravu a Panonii.
- Metoděj byl znovu vyslán do Říma, byl osvobozen od věznění a poté dosáhl zřízení moravské diecéze se slovanskou bohoslužbou; po návratu pokračoval v misijní činnosti a překladu Písma.
- Metoděj byl uvězněn ve Ellwangu a později prokázal svou pravověrnost v otázkách liturgie a slovanské bohoslužby; po opětovném souhlasu papeže Jana VIII. byl potvrzen jeho arcibiskupský titul a pokračoval v misii.
- Oba bratři zemřeli na Moravě (Metoděj 6. 4. 885; Cyril 14. 2. 869 v Římě) a jejich žáci pokračovali v kulturní a náboženské misi po slovanských zemích.
