Třebaže písemné prameny hovoří o vysvěcení kostela již v roce 1070 a toto stáří potvrzují i prameny archeologické, je dnešní stavba podstatně mladší. Vznikla totiž až ve 13.století. Kostel stojí na vrcholu návrší Na Karlově při západním okraji hřbitova. Jedná se v podstatě o bazilikální trojlodí, jehož průčelí asanovala generální oprava z let 1968 - 1969. Po odstranění starých nánosů se na západní stěně ukázala nároží hlavní lodi a lodí bočních armovaná kvádry z červeného pískovce a základní obrysy stavby včetně oken, jež lze datovat do 3. čtvrtiny 13. století.
Orientovaná stavba je trojlodní bazilikou s polygonálně ukončeným presbyterářem. Boční lodě zevně bez přerušení dosahují až k závěru kněžiště; uvnitř je však člení sakristie, a sice při severním boku stará a při jižním nová. Z osy západního průčelí vystupuje vystupuje předsíň. V místech, kde se pojí k průčelí stavby, jsou patrné pozůstatky původního profilovaného gotického portálu. Další předsíň přiléhá k jižní boční lodi a kryje raně gotický portál ještě ústupkového schématu datovaný do 60. - 80. let 13. století.
Vybavení kostela je v podstatě barokní. K nejhodnotnějším náleží hlavní oltář z roku 1696, jehož retabulum a nástavec zdobí bohatá akantová řezba. Obraz Assumpty, zasazený do bohatě řezaného zlaceného rámu, patří k význačným regionálním památkám pozdní gotiky. Plastiky sv. Vojtěcha a Prokopa na brankách pocházejí od Řehoře Antonína Thényho a vznikly mezi lety 1725 - 1730. Za pozornost stojí i soubor 24 obrazů s tématikou života sv. Klementa, jejichž autorem je Ignác Raab (1715 - 1787).
Před západním průčelím kostela stojí zděná zvonice patrně gotického původu. V ní jsou zavěšeny čtyři zvony - největší pochází z roku 1483 a ulil jej Václav z Velvar, menší zvon je datovaný rokem 1437, umíráček byl ulit na přelomu 15. Poříčí nad Sázavou, kostel sv. Poříčí nad Sázavou, kostel sv. Benešov-Chvojen, kostel sv. Lštění, kostel sv. Pyšely, kostel Povýšení sv. Kostel sv. Mikuláše je nejstarší dochovanou stavbou v Benešově. Byl postaven v raně gotickém slohu ve 13. století. Po velkém požáru byl roku 1583 renesančně přestavěn a na konci 17. století pak barokně.
V Benešově se nachází raně gotický kostel sv. Mikuláše ze 13. století, který byl po požárech v letech 1420 a 1648 přestavován. Kostel stojí na vrcholu návrší Na Karlově při západním okraji hřbitova. V interiéru se dochovala cenná barokní výzdoba - sochy M. B. Brauna a nástěnné malby I. Raaba. Na jižní straně se dochoval gotický profilovaný portál, členěný sloupky. Na stěnách kostela najdete cyklus 24 výjevů ze života sv. Klementa z roku 1760. Na barokním hlavním oltáři je obraz Madony na dřevě z doby kolem roku 1500. Obraz Nanebevzetí Panny Marie, zasazený do mistrovsky řezaného zlaceného rámu, patří k význačným regionálním památkám deskové malby pozdní gotiky. Zajímavý je i obraz představující sv. Vendelína. Svatý Vendelín se narodil v 6. století jako královský syn. Zřekl se však svého postavení a žil jako pastýř. Posléze se stal opatem v Tholey. Jeho atributy jsou pastýřská hůl a obrácená královská koruna. Výrazně rokokově laděná kompozice vznikla nejspíše v poslední třetině 18. století.
V ose severní boční lodi stojí oltář Božského srdce Páně, který vznikl kolem roku 1720. Jak vyplývá ze zápisů farní kroniky, nacházel se tento oltář původně v kostele sv. Jakuba na Chvojně, ale v roce 1914 po restaurování firmou Kostečka z Prahy, jej František Ferdinand d´ Este věnoval kostelu sv. Mikuláše. Tehdy také byla pořízena u tyrolské řezbářské firmy Ferdinanda Stuflessra socha Božského srdce Páně. V ose jižní boční lodi se nachází dřevěný oltář sv. Jana Nepomuckého. Dřevěná, bohatě profilovaná a kartušemi zdobená křtitelnice se hlásí svým pojetím do 2. poloviny 18. století.
Ve zvonici, na stolici z borového dříví, visí dnes čtyři zvony. Největší pochází z roku 1483. Tzv. dolní zvonice, v písemných pramenech připomínaná k roku 1627, do dnešní podoby upravená v roce 1834, chrání velmi cennou památku gotického zvonařství - jeden z nejvzácnějších zvonů v Čechách. Zvon Ave Maria zhotovený roku 1322 mistrem Rudgerem vznikl nejspíše v dílnách břevnovského kláštera.
Návštěvníci uvidí kostel sv. Mikuláše v Benešově s unikátní barokní výzdobou, vzácnými gotickými zvony i významnými deskovými malbami z 13. až 18. století. Kostel sv. Mikuláše je nejstarší dochovanou stavbou v Benešově, postavený ve 13. století. V interiéru se nachází cenná barokní výzdoba, například sochy M. B. Brauna, nástěnné malby I. Raaba, cyklus 24 výjevů ze života sv. Obraz sv. Vendelína je výrazně rokokově laděný a zachycuje světce s pastýřskou holí a obrácenou královskou coronou, vznikl v poslední třetině 18. Oltář Božského srdce Páně věnoval kostelu sv. Návštěvníci uvidí gotický profilovaný portál na jižní straně, bohatě profilovanou křtitelnici z 18.
Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv. Od příchodu piaristů do města Benešova ve středních Čechách, na panství Konopiště v roce 1704, které tehdy náleželo vlivnému hraběti Františku Karlovi Přehořovskému z Kvasejovic a později rovněž významnému šlechtickému rodu hrabat Vrtbů, si připomínáme více než tři století, kdy zde působilo gymnázium tohoto řádu, které se od skromných začátků svých i elementárních škol stalo vyšším řádovým gymnáziem s vyšší aritmetickou třídou.
- Nejstarší informace o žácích a studentech se v zápisech gymnaziální provenience dochovaly od roku 1749, pravidelně pak od roku 1751 až do současnosti.
- Nepatrný zlomek informací o žácích a studentech různých piaristických gymnázií z Čech uváděl k roku 1731 tehdejší rektor benešovské piaristické koleje P. Možnost.
- V Benešově byla kazatelská stanice evangelického sboru h.v. ze Soběhrd založena roku 1907; od roku 1926 se stavěl patrový sborový dům a otevřen byl 25. září 1927 jako Husův dům.
Evangelický sbor v Benešově byl založen v roce 1925. V současné době má 300 členů, z nichž se třetina aktivně účastní sborového života. V červenci loňského roku sbor založil Středisko diakonie ve Vlašimi. Toto středisko navazuje na činnost o. s. Exodus, které již od roku 1992 poskytuje služby mladým lidem z celé ČR ve věku od 18 do 30 let, kteří jsou bez zázemí, po výkonu trestu či opouštějí ústavní péči a ocitají se v krizové situaci. Péče o tyto lidi sestává z dlouhodobého resocializačního pobytu ve středisku, který jim umožňuje vyvázat se ze škodlivého prostředí, ujasnit si situaci, osvojit si pracovní a společenské návyky.
tags: #evangelicky #kostel #benesov