V Bruselu začalo jednání o historicky první ústavě Evropské unie. Nejvyšší představitelé pětadvaceti zemí mají před sebou náročný úkol: dospět k finálnímu textu evropské ústavy - základního dokumentu, podle kterého bude rozšířená unie žít. Pokračuje Vilém Faltýnek. Cyril Svoboda nad textem evropské ústavy, foto: ČTK.
Souhlas s návrhem a zbývající nejistoty
Návrh ústavy připravil Konvent a s naprostou většinou návrhu se všechny státy ztotožňují. Zbývá ale malá asi pětiprocentní část, kvůli které mohou vyjednávání ztroskotat. Jde hlavně o budoucí fungování unijních institucí. Stejně jako před třemi lety v Nice je totiž na stole velmi citlivá otázka vlivu na rozhodování v Radě Evropské unie.
„Pokud by šlo pouze o to hlasování, o smlouvu z Nice, tak samozřejmě to bychom vzali, to ano. A pokud by šlo o dvojí většinu, chceme, aby tam byla tzv. parita, aby při sčítání počtu států a počtu obyvatel nebyly zvýhodněny velké státy, které mají více obyvatel, zkrátka aby stejnou pozici měly malé země stejně jako velké,“ říká z Bruselu ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Postoj české delegace a role poslanců
O tom, jak by měl Špidlův tým v pátek a v sobotu v Bruselu postupovat, hlasovali ještě v pátek ráno poslanci. Opoziční ODS se nakonec nepodařilo prosadit usnesení, které by vládě dávalo pro jednání o Evropské ústavě přesnější instrukce.
„Už se vnitřně smířili s tím, že tam neuhrají vlastně nic a že to podepíší,“ varuje Jan Zahradil z ODS. Vládní koalice se domnívá, že česká degelace má mít volné ruce. „Není dobré, aby na závěrečná jednání mezivládní konference byl mandát takto zúžen,“ vysvětluje unionista Pavel Svoboda.
Česká pozice a důraz na rovnost mezi státy
Ministr zahraničí Cyril Svoboda ujišťuje, že jde především o posílení české pozice: „Nám jde o celkový výsledek, nikoli o jednu položku, za kterou chceme krvácet. Důležité je, abychom celkově měli silnou pozici, ne jen v některé z oblastí, ale ve všech. Chceme rovný přístup k různým evropským institucím, chceme, aby i malé země měly možnost dostat se rotací do vedení Evropské unie.“
Souvislosti s lidskými právy a zahraniční politikou
Desátý den v prosinci je Mezinárodním dnem lidských práv. Ten Svoboda nevnímá jako změnu české lidskoprávní politiky; naše politika vůči Číně je podle něj velmi podobná té německé nebo britské. Mluvíme o tom, že musí dodržovat lidská práva, měnit svou politiku, uvolnit cenzuru, ale Číňané na to nereagují, to je oficiální politika. Nikdy jsme na to nerezignovali. Svoboda vyjadřuje obavy, abychom se nestali trojským koněm či exponentem zájmů Číny v Evropské unii, protože to by unii rozkládalo.
Rizika a pragmatismus v mezinárodní diplomacii
„Náš ekonomicko-diplomatický pragmatismus nemusí být naší pozicí vždy za každou cenu. „Klade se důraz na ekonomickou diplomacii, přeloženo více pragmatickou. Svoboda vidí možné riziko v tom, že v očekávání velkých investic z Číny ze sebe „uděláme kašpary.„ Jsme v tomto ohledu testovací země. Je třeba si uvědomit, jak je pro nás Evropská unie důležitá. Migrační krize usilují o demontáž unie.“
Biografie Cyrila Svobody a související kontext
JUDr. Cyril Svoboda, Ph.D. je český politik, v letech 2001-2003 a 2009-2010 předseda KDU-ČSL. V roce 2009 zastával post ministra pro místní rozvoj ČR, dříve v letech 2007-2009 ministr bez portfeje a předseda Legislativní rady vlády. Do vrcholové politiky pronikl v roce 1998. Do poslanecké sněmovny byl zvolen za KDU-ČSL a působil jako ministr zahraničních věcí v letech 2002-2006. Měl vliv na řadu resortů a byl součástí různých vládních uskupení. Po odchodu z vrcholové politiky se věnuje výuce na vysokých školách a v roce 2011 založil Diplomatickou akademii v Praze, kterou řídí. V posledních letech čelí mediálním a politickým debatám o spojení s různými zájmy a o státní službě.
Částky a data z politických kariér a událostí
- 15. července 2002 - Svoboda jmenován místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí.
- 23. ledna 2009 - Svoboda jmenován ministrem pro místní rozvoj v rekonstrukci vlády.
- 29. května 1999 - Svoboda jako lídr Čtyřkoalice a následné změny ve vedení strany.
- 29. srpna 2006 - Svoboda rezignuje na místopředsednický post KDU-ČSL.
- 23. ledna 2009 - nástup do funkce ministra pro místní rozvoj, 2010 volební porážka KDU-ČSL.
Současné kontexty a následky
V roce 2010 KDU-ČSL poprvé ztratila mandáty v dolní komoře. Cyril Svoboda zůstává známý jako významný, ale i veřejně diskutovaný politik. Jeho kariéra zahrnuje široké spektrum rolí od ministra vnitra po ministra zahraničí a významné postavení v KDU-ČSL během transformací v české politice.