Kostel sv. Karla Boromejského je jedinečnou moderní stavbou v diecézi Českých Budějovic, kterou po roce 1989 postavil podle návrhu Adalberta Gudery stavitel a architekt Adalbert Gudera. Jedná se o jednolodní sálovou stavbu v pozdně klasicistním slohu se sanktusovou věžičkou a je součástí přilehlé Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Vstup do kostela je bezbariérový a kostel je přístupný z Vlašské ulice i z obou pater nemocnice.
Historie kostela je úzce spjata s fungováním nemocnice a kláštera. Svatostánek byl požehnán 4. 11. 1885 a původně tvořil duchovní centrum pro sestry a nemocné. Složení interiéru zahrnuje malby od pražského umělce Viléma Kandera a boční oltáře s obrazy Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Srdce P. Marie od vídeňského malíře Neugebeuera; sochy vytvořil Václav Levý. Z původního interiéru se dochovala jen freska nad hlavním oltářem a oltářní obraz sv. Karla.
Kostel byl během komunistického režimu výrazně dotčen. Služba sester boromejek u lůžek nemocných a na operačních sálech byla v srpnu 1952 násilně přerušena, 22 sester kongregace byla uvězněno a nemocnice byla zestátněna. Kostel byl v roce 1962 sekularizován a dlouhé roky sloužil jako depozitář lékařské knihovny.
Po letech prošel kostel rozsáhlou rekonstrukcí a znovuvybudováním. Při rekonstrukci byla z restaurování a nového vybavení použita mramorová s ohledem na italský a slivenecký mahman: současné vybavení, oltář, ambon a svatostánek navrhl akademický sochař a restaurátor Petr Váňa. Z původní výzdoby se dochovala jen freska Panny Marie s Jezulátkem a vzácná polychromovaná dřevěná socha piety ze čtrnáctého století.
Po znovuzprovoznění kostela byly bohoslužby veřejně dostupné a konají se ve všední dny od 15:00 hodin a v neděli od 10:00 hodin. Sekundárně poskytuje duchovní péči nemocnice tým nemocničních kaplanů a kaplanek. Rektorem kostela je od roku 1990 vždy někdo z premonstrátů ze strahovského kláštera.
V současnosti je kostel nejen místem bohoslužeb, ale i významným prostorem pro kulturní a společenské akce. Dříve se v kostele často konaly koncerty, svatby a další události; dnes slouží také pacientům nemocnice prostřednictvím sluchátek pro poslouchání mší, což umožňuje duchovní péči i na lůžkách. Tím se vytváří „studna“ žízně po přijetí, po pochopení a po vodě života, kterou kostel poskytuje pacientům i personálu.
Pramen základní kámen položili 15. 5. 1851 a již za tři roky byl kostel slavnostně vysvěcen. Téměř sto let byl duchovním centrem nemocnice a kláštera, dokud nebyly sestry nuceny 15. srpna 1952 opustit nemocnici. Počínaje rokem 1993 byl kostel znovu vysvěcen a navrácen kongregaci, což umožnilo opětovný provoz bohoslužeb i veřejných akcí.
Na fasádě kostela se nacházejí sochy kongregačních patronů - sv. Josefa a patronů proti moru, sv. Šebestiána a sv. Rocha. Dlouhodobě se uvedená architektura doplňuje s vyřezávaným a malířským uměním, jež doplňuje interiér a vytváří atmosféru klášterního a nemocničního prostředí. Po letech pokračuje duchovní péče prostřednictvím hromadných i individuálních služeb a věrnost klášteru Strahovských premonstrátů v čele s rektorem.
Současné vybavení zahrnuje vzácné prvky z italského a sliveneckého mramoru, zatímco původní vybavení nebylo zcela dochováno. Přístup do kostela zajišťuje bezbariérové prostředí a umožňuje i návštěvníkům s omezenou pohyblivostí vstoupit a procházet tempa chórov a bočních částí.
tags: #filialni #kostel #svateho #karla #boromejskeho