V roce 1880 byl ve Františkových Lázních vystavěn svatostánek pro pravoslavné lázeňské hosty ze zahraničí, zejména pak z Ruska. Je nejstarším pravoslavným chrámem v České republice. Současný kostelík v eklekticistním stylu byl vybudován podle návrhu architekta Gustava Wiedermanna z výnosů dobrovolných příspěvků ruských lázeňských hostí.
Bohoslužby se konaly pouze v letní sezóně. Chrám byl zpočátku v pronajaté části kolonády zvané Salzquelle (Slaný pramen), poté byl roku 1881 přemístěn do vestibulu hotelu Giselle. Na nízké průčelí navazuje osmiboká věž a hlavní část kostela tvoří loď čtvercového půdorysu pod baňatou věží. Za 2. světové války chrám sloužil jako skladiště.
Stejně jako oba mladší pravoslavné chrámy v Karlových Varech a Mariánských Lázních je i františkolázeňský chrám sv. Olgy dílem místního architekta Gustava Wiedermanna, který si touto prací získal uznání daleko za hranicemi Rakousko-Uherska. Za postavení lázeňských chrámů byl vyznamenán ruským řádem sv. Anny a srbským řádem sv. Sávy, který mu osobně udělil srbský král Milan I. při své návštěvě Františkových Lázní.
Finanční prostředky na stavbu chrámu sv. Olgy shromáždil v průběhu několika lázeňských sezón výbor pro postavení pravoslavného chrámu od lázeňských hostů, převážně Rusů a jiných slovanských národů, ale i Řeků, Rumunů a Němců. Stavba citující ruskou sakrální architekturu byla provedena během pouhých 192 pracovních dní a dokončena v květnu 1889. Ikony v chrámu pocházejí z velké části z 18. století a byly chrámu většinou darovány věřícími z Ruska, Řecka, Bulharska a Srbska. Dřevěný ikonostas byl vyroben v 19. století v Petrohradu. V kupoli chrámu jsou zobrazeni čtyři evangelisté - jedná se o malby na plechu, zhotovené v době výstavby chrámu. Strop a kupole chrámu jsou dále vyzdobeny freskami, které v roce 1975 zhotovili akademičtí malíři z Karlových Varů M. Kraus a J. Samec.
Bohoslužby se konají v neděli, ve středu, v sobotu a v důležité svátky v českém a církevněslovanském jazyce.
V chebské nemocnici byla dne 17. května 2013 spuštěna nová doplňková služba „nemocniční kaplan“. Nemocnice, jako místo, kde se lidé léčí ze svých tělesných nemocí, doplnila své zdravotnické služby i o duchovní službu kaplana. Kaplan je plnou měrou členem zdravotnického týmu.
Za nemocničního kaplana byl ekumenou chebských duchovních doporučen otec Mgr. et Mgr. Metoděj Vít Kout, kněz Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Otec Metoděj absolvoval magisterský program v oboru pravoslavné teologie a dále sociální program zaměřený na management a řízení sociálních a zdravotnických organizací na Univerzitě Karlově. V Praze absolvoval pilotní projekt evangelické fakulty „Nemocniční kaplan“ a nyní slouží šestým rokem jako duchovní v chrámu sv. Olgy ve Františkových Lázních, patří k ženatému kněžstvu, má ženu a tři děti, mimo svou obec působí jako duchovní mládeže.
Kaplan přichází do nemocnice 1x týdně, a to ve čtvrtek od 9:30 do 17:00. Kaplan je v případě potřeby k dispozici pacientům i zdravotnickému personálu na vyžádání, podle svých možností také prochází oddělení, aby pozdravil nové pacienty. Kaplan, byť je ke službě delegován svou mateřskou církví, není v nemocnici jako zástupce své církve, ale jako člen zdravotnického týmu, který má jeden společný cíl, a tím je duševní a duchovní zdraví pacienta za plného respektování individuální spirituality a životních zkušeností každého pacienta.
Kaplan nabízí pacientům svou přítomnost, rozhovor, svůj čas a příležitost se společně setkat, promluvit si o tom, co člověka trápí, z čeho má strach a co nechce nést sám. Kaplan není v nemocnici v roli kněze - nenabízí tedy klasický inventář svátostí, ale především prostou přítomnost, sdílení a možnost popovídat si. Setkání s kaplanem se může dotýkat obecně platných lidských otázek - po smyslu utrpení, po smíření, po hledání podpory v nemoci, stejně tak jako může být i jen popovídáním si o tom, na co se člověk těší, až přijde domů, z čeho má strach a co všechno mu v nemocnici chybí.
Pokud byste měli zájem si s kaplanem promluvit, informujte zdravotní sestry nebo oslovte kaplana během jeho pochůzek v nemocnici. Kaplan je k dispozici pacientům, rodinným příslušníkům i personálu nemocnice.
Klíčové údaje o chrámu a kaplanovi
- Nejstarší pravoslavný chrám v České republice, dokončen 1889.
- Architekt: Gustav Wiedermann; stavba financována lázeňskými hosty, zejména Rusy.
- Chrám sloužil i jako skladiště během druhé světové války.
- Ikony z 18. století; dřevěný ikonostas z Petrohradu; fresky v kupoli a na stropě (1975).
- Bohoslužby v češtině a slovanských jazycích; pravidelnost: neděle, středa, sobota a významné svátky.
- Nová služba nemocničního kaplana zahájena v Chebu - kaplan slouží v nemocnici Františkových Lázní
Role kaplana v nemocnici
- Kaplan přichází do nemocnice 1x týdně (čtvrtek 9:30-17:00).
- Kaplan je členem zdravotnického týmu; není zástupcem církve, ale podporuje duševní a duchovní zdraví pacientů.
- Archivace kontaktů a nabídka přítomnosti, rozhovoru a podpory bez poskytování svátostí.
- Setkání se týkají obecně lidských otázek, utrpení, smíření a očekávání pacienta.
- Možnost domluvit se prostřednictvím zdravotních sester nebo přímo s kaplanem během jeho pochůzek.
Historický kontext a uznání
Gustav Wiedermann byl oceněn ruským řádem sv. Anny a Srbským řádem sv. Sávy; Milan I. hrál klíčovou roli při jeho vyznamenání.
Financování a duchovní dědictví
Stavba chrámu byla financována z výnosů lázeňských hostů, zejména Rusů, Řeků, Rumunů a Němců; ikonopis a fresky vytvářely duchovní import z Ruska, Řecka a Srbska.
tags: #frantiskovy #lazne #pravoslavni #metodej #vit #kontakt