Gotická kaple v Modře byla v roce 1786 zbořena a z původní stavby zbyly pouze segmenty obvodových zdí. Kaple v její dnešní podobě byla vybudována po druhé světové válce (1948-1950). Realizované práce na objektu Betlémské kaple byly prováděny v zástavbě Historizujícího centra Prahy zapsaného do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Podmětem stavebnětechnických prací bylo odvlhčení vnější západní a severní strany Betlémské kaple, dále oprava omítek západního a severního průčelí objektu, včetně omítkových ploch navazujícího prampouchu spojujícího kapli se sousedním domem.
Jednou z nejstarších drobných sakrálních staveb v kraji je unikátní manýristická kaple stojící na kopci nad městečkem Úsovem na Šumpersku v Olomouckém kraji. Je zasvěcená sv. Rochovi a její kořeny sahají do doby třicetileté války, kdy se podobné stavby spíše bořily, než stavěly. Svatý Roch je světec pocházející z jižní Francie. Už od středověku byl uctíván jako ochránce nemocných, zejména jako patron chránící proti moru. Založení kaple má prý na svědomí kněžna Anna z Boskovic. Anna a její sestra Kateřina byly dcerami Jana Šembery z Boskovic, posledního mužského potomka tohoto slavného rodu. Obě urozené panny se provdaly za Lichtenštejny, a tak Úsov v roce 1597 připadl tomuto rodu.
Anna z Boskovic i její manžel Karel z Lichtenštejna byli luteráni. Ke katolické víře konvertovali však ještě před stavovským povstáním. A zde je první pověst o vzniku kaple. Podle ní se Karel z Lichtenštejna stal katolíkem už v roce 1611 právě v Úsově. Kaple tak má být důkazem jeho návratu do lůna římskokatolické církve. Druhá legenda říká, že zde stávala strážní věž a tu později Anna nechala přestavět na kapli. Podle další pověsti kněžna Anna cestovala kočárem přes kopec nad Úsovem a najednou se spřežení samo od sebe zastavilo a koně poklekli.
Ze zezadu kaple vypadá velmi štíhle a kaple sv. Rochy je dodnes proslulá svou poutí, která probíhá každý rok v srpnu. Za návštěvu ale stojí i mimo tuto událost. Je od ní krásný výhled do okolí.
Mezi sýpkami orientovaná jednolodní patrová ranně gotická královská kaple. Vznik spadá do doby kol. r. 1260. Obdélná loď zakončená na východě presbytářem pěti stranami pravidelného osmiúhelníku. Na západní straně barokní předložené dvouramenné schodiště s rameny před průčelím sýpek. Nad lodí kaple vztyčena barokní masivní hranolová dvoupatrová věž ukončená protáhlou bání s dvojitou lucernou, pokryto měděným plechem. Zvukové otvory ukončeny segmenty oblouku, na hrotnici makovice a plechová zlacená hvězda.
V ose západního průčelí vytváří loď kaple mělký rizalit, v nárožích s pilastry jako v průčelí sýpek. V úrovni přízemí přistavěna zděná terasa na šířku lodi, přístupná dvěma užšími přímými rameny s kamennými stupni, přiléhajícími k obvodové stěně sýpek. Poprseň schodišť plná, u terasy v čelní stěně s kamennými kuželkami, pilíře v nárožích a ve středu balustrády členěné plochým diamantovým řezem. Terasa a výstupy schodišť dlážděny obdélnými kamennými deskami. Čelní stěna terasy s širokými nárožními lisénami a nízkým kamenným soklíkem. V ose vstup ukončený obloukem, s kamenným ostěním s lištami po obvodu a na nadpraží nízký hladký nástavec a na něm předstupující masivní trojúhelný fronton ve vrcholu s křížkem. Dveře dřevěné dvoukřídlé se svařovanou mříží. Nad vstupem obdélné okno s kamenným ostěním s uchy a lištou po obvodu s kapkami, v dolních rozích reliéfní květy a v horních hvězdy. Na nadpraží dosedá bohatá pískovcová kartuš tvořená akantovými listy ve středu se znakem opata O. Trojera. Pod korunní římsou pískovcové kladí s již obtížně čitelným nápisem s chronogramem.
Presbytář kaple předstupuje před východní průčelí sýpek pětibokým závěrem, vyzděným z pískovcového kvádrového řádkového zdiva. Stříška závěru nad stranami s valbami o malém sklonu, krytina měděný plech. Soklík nízký jemně profilovaný, průčelí prvního a druhého patra člení hladké nárožní lisény spojené nad okny prvního patra oblouky slepých arkád, v nábězích hladká římska. V přízemí v JV, východní a SV zdi hrotitá okénka přisvětlující kapli sv. Václava, s oblounkovou vnitřní hranou a spodní klesající stranou špalety. V prvním patře stejná ale vyšší okna kaple sv. Máří Magdaleny. Nastavěné druhé nízké patro má v JV, východní a SV stěně obdélné podélné okno s kamenným ostěním s lištou po obvodu a s poškozenou žaluziovou výplní. Korunní římsa přechází ze sýpek. Z půdorysu kaple vyrůstá dvoupatrová hranolová hodinová věž. V nárožích prvního patra členěná nárožními toskánskými pilastry nesoucími masivní kamennou profilovanou kordonovou římsu podloženou hladkým kamenným vlysem. Mezi pilastry vložen hladký asymetrický lisénový rám.
Druhé patro členěno iónskými pilastry, v podélných stěnách na tři pole, z východu a západu pouze nárožními-nárožní pilatry asymetricky svazkové. Pilastry nesou hladký kamenný vlys na nějž dosedá kamenná profilovaná korunní římsa. Východní průčelí o třech osách. Ve střední ose obdélné okno s kamenným ostěním s lištami po obvodu a s profilovanou nadpražní římsou na hladkém vlysu. Výplň dřevěná žaluziová. V krajních osách v dolní patrii po jednom slepém obdélném okénku s kamenným ostěním s lištou po obvodu, ve střední partii po jedné půlkruhové nice ukončené konchou a pod kordonovou římsou po jednom obdélném okénku s kamenným ostěním s lištou po obvodu.
Nad oknem ve střední ose čtvercový zlacený minutový ciferník. Ve druhém patře dvě okenní osy při nárožních pilastrech. Okénka obdélná s kamenným ostěním s lištou po obvodu a mezi nimi vložen čtvercový zlacený hodinový ciferník. Západní průčelí členěno stejně. K jižnímu průčelí v části prvního patra přiléhá sedlová střecha nad sýpkou, na stranách po jedné okenní ose. Ve spodní části v osách oken půlkruhové niky ukončené konchou a nad nimi obdélná okénka s kamenným ostěním s lištou po obvodu a s výplní za lícem zdiva členěnou třemi příčníky. Druhém patře v krajních polích po jedné okenní ose, okénka obdélná s kamenným ostěním s lištou po obvodu a s výplní za lícem zdiva členěnou třemi příčníky. Ve středním poli čtvercový hodinový ciferník. Severní průčelí řešeno stejně.
