Sousedství zlínských filmových ateliérů, nedaleko centra města, se pyšní lesním hřbitovem zřízeným na počátku 30. let 20. století, jehož vznik je spjat s jménem Tomáše Bati. Právě tehdejší starosta Tomáš Baťa podal městskému zastupitelstvu návrh na zřízení Lesního hřbitova na ploše 20 ha. Projektování hřbitova se ujal František Lýdie Gahura, který je mimo jiné autorem náhrobků Baťovy rodiny. Hlavní myšlenkou bylo vybudovat hřbitov vzdálený od průmyslového ruchu a rychle se rozrůstajícího města. Prvním pochovaným byl syn MuDr. Gerbece, dalším pak byl zakladatel továrny a města Tomáš Baťa (14. 7. 1932) a jeho pilot Jindřich Brouček.
Tyto hroby se stávají základem skupiny čestných hrobů Baťovy rodiny a blízkých spolupracovníků. Hřbitov byl vysvěcen v roce 1932 ThDr. Hejšlem a v roce 1934 byla vybudována nová cesta na Lesní hřbitov. Pohřbena je zde kromě Baťovy rodiny řada významných osobností, například architekt František Lýdie Gahura, filmový režisér Jaroslav Novotný, režisérka a výtvarnice Hermína Týrlová, režisér a výtvarník Karel Zeman a další. Město Zlín vydalo v roce 2005 průvodce Lesním hřbitovem.
Nynější les je smíšený porost ve stáří 80 až 100 let, který je veden jako les zvláštního určení, plochy vně hřbitova jsou hospodářský les. Hřbitov ve Zlíně, založený 30. lety 20. století, byl zřízen na počátku 30. let. První pochovaným byl syn MuDr. Pohřebnictví Zlín, spol. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv. Kaple sv. a se kterým je nedílně svázána historií.
Kaple, která bývá často spojována s vojenskými a náboženskými dějinami regionu, je součástí širšího kontextu hřbitovní architektury. Dříve zde byly kladeny nároky na harmonii mezi přírodním prostředím a pietní funkcí místa. Kaple a hřbitovní areál odrážejí proměnlivé období urbanistického i duchovního života města. Příběh kaple a její rekonstrukce po povodních i následných úpravách ukazuje, jak moc se historické památky musí přizpůsobovat novým vlastníkům a technologiím, aniž by ztratily svůj původní význam.
Významné osoby a architektura hřbitova
Mezi významné osobnosti pohřbené na Lesním hřbitově patří členové Baťovy rodiny a blízcí spolupracovníci, architekt František Lýdie Gahura, filmový režisér Jaroslav Novotný, režisérka a výtvarnice Hermína Týrlová, režisér a výtvarník Karel Zeman a další. Kaple sv. Vavřince je barokně-klasicistní stavba z let 1760-1763 a tvoří důležitý bod celé architektury hřbitova. Ačkoliv se na hřbitově přestalo pohřbívat už roku 1885, byl úředně zrušen až roku 1921. Hlavní kříž na hřbitově je z roku 1734.
V prostoru bývalé Invalidovny se nachází bohatá historie hřbitovních kaplí a jejich propojení s vojenskými a církevními institucemi. Po zrušení hřbitova na konci 19. století se kaple stala součástí nově budovaných strojírenských hal a teprve v roce 1958 byla zapsána na seznam kulturních památek. Na počátku 21. století zakoupila pozemky ČKD developerská společnost a slíbila rekonstrukci kaple; v průběhu povodně v roce 2002 byla kaple zaplavena do výšky čtyř metrů, avšak freskové malby zůstaly téměř nedotčeny.
V období následné rekonstrukce proběhla oprava střechy, omítek v původní barvě starorůžové a výměna vrat; kaple byla obnovena a stala se součástí parku kolem modernizovaného areálu. K hřbitovní architektuře patří i další sakrální prvky: arkády, hrobky v sousedství a pomníky, které dokreslují bohatou historii místa. Kaple bývalého vojenského hřbitova se stala novou chloubou okolí Karlína a připomíná, jak se proměňují vztahy mezi minulostí a současností urbanizace.
Současnost a péče o památky
Majoritní část kaple i okolního hřbitova prošla v posledních desetiletích řadou úprav a rekonstrukcí. V roce 2004-2005 došlo k projektové rekonstrukci, která zahrnovala opravu střechy, fasády i vnitřních prostor. Přesto některé části areálu zůstávají méně zachovalé a vyžadují citlivý přístup k jejich obnově. Komplex hřbitovních staveb a kaplí představuje významný přínos pro předcházení ztrátám kulturního dědictví a připomíná důsledky povodní a špatné správy.
Kaple a hřbitovní prostory jsou dodnes významným kulturním a historickým místem; jejich budoucnost je určována suburbanizací, regenerací a ochranou památek, které svým způsobem mapují proměny města a jeho duchovní krajiny.
