Stěny lodi pětiosé, s vysokými půlkruhově zaklenutými okny se šambránami s pasy a klenákem. Uprostřed podélných stěn boční vchody, s pravoúhlým ostěním a se supraporou tvaru rozeklaného trojúhelného štítu neseného dvěma konzolkami, v němž je erb (na jižní straně znak kr. Schaffgotsche - čtvercový štít, v prvním a čtvrtém poli čtyři svislá břevna, v druhém a třetím lev nalevo obrácený, kolem znaku v rozích letopočet 1692).
Presbytář osvětlen na severní i jižní straně vždy jedním půlkruhově zaklenutým oknem. Stěny hladké, s profilovanou podokapní římsou. V závěru presbytáře slepá půlkruhévá okna. Střecha kostela valbová, krytá eternitem. Nad presbytářem čtyřboký sanktusník s jehlancovou střechou s makovicí, celý oplechovaný. Sakristie v ose za závěrem, rovněž s hladkými stěnami, v severní a východní obdélné okno se šambránou, v jižní stěně jednoduchý vchod.
Hranolová věž s nárožními pilastry, v patrech předělená kordonovými římsami (pozn.: Na nové omítce neprovedeny). V patře jsou ve všech stranách velká obdélná okna, zaklenutá půlkruhově (jen na vých. straně menší), nad nimi hodiny. Střecha jehlancová s mansardou, ukončená makovicí. Na západ.
Celkový slohový výraz kombinuje prvky renesančního a barokního vyznění s důrazem na protáhlé lodní prostory a bohaté zdobení šambránami. Časové ukotvení do roku 1692 a autentické zobrazení znaků Schaffgotsche naznačují historický kontext výstavby a následného údržbářského zásahu. Vnější konstrukce i vnitřní členění odráží tradiční sakrální architekturu s důrazem na světelnost presbytáře a jednak na robustní věžní korpus, který zajišťuje vizuální dominantu kostela.
Interiérové prvky tvoří harmonie mezi hladkými stěnami, profilovanou římsou a zaklenutím s půlkruhovým profilem. Nad presbytářem se tyčí čtyřboký sanktusník s jehlancovou střechou a makovicí, celý oplechovaný, který dodává výraznou výškovou vertikalitu celé stavbě. Hranolová věž s nárožními pilastry a kordonovými římsami v patrech vzniká působením horizontálního rozčlenění, které podtrhuje architektonickou modulaci a pevnost stavby.
Vedle hlavního prostoru kostela stojí sakristie v ose za závěrem s hladkými stěnami a obdélným oknem se šambránou na severní a východní straně; jižní stěna nabízí jednoduchý vchod. Závěr presbytáře ukazuje slepá okna s půlkruhovým profilem, která přinášejí světlo a zároveň vytvářejí zvukově absenci a klidné prostory pro liturgické činnosti.
Valbová střecha kostela je kryta eternitem, její konstrukce a povrchové úpravy svědčí o praktickém přístupu k ochraně historického významu budovy a jejího dlouhodobého zachování. Nad presbytářem se nachází sanktusník a věž, které dohromady tvoří charakteristický horizont kostela a zajišťují akustický a vizuální význam pro okolí.
Na západní straně se vyvinuje obraz nové omítky, která nebyla doplněna o některé detaily, čímž zůstává vizuální kontrast mezi historickými prameny a moderními zásahy vnějšího pláště. Celkový vzhled stavby je tedy výsledkem evoluce architektonických prvků v průběhu času a svědčí o složité vrstvě kulturního dědictví v regionu.
Na základě uvedených detailů lze chápat kostel Nanebevzetí Panny Marie jako komplex, který spojuje historické prvky s praktickým a údržbářským rámcem, a který se stal významnou součástí místní krajiny svou vizuální i duchovní přitažlivostí.
| Prvek | Popis | Materiál/Technika |
|---|---|---|
| Stěny lodi | pětiosé, vysoké, s půlkruhovými okny | omítka, kamení |
| Ostení | boční vchody s pravoúhlým ostěním | dřevo/kované prvky |
| Šambrány | pasy a klenák | štuk/omítka |
| Erb | na rozeklaném štítu se znakem Schaffgotsche | štít/ornament |
| Presbytář | světlený dvěma okny, slepá okna v závěru | sklo, omítka |
| Sanktusník | čtyřboký s jehlancovou střechou | kov/plech |
| Věž | hranolová, nárožní pilastry, kordonové římsy | kamení/omítka |
| Střecha | valbová, eternit, jehlancová s makovicí | eternit/plech |