Přesně před sedmi lety vypálili tři mladíci historický kostelík ze 16. století v třinecké části Guty. Poté, co zcela lehl popelem, se ho i díky dárcovské sbírce podařilo od základu znovu postavit. Věrná replika kostelíka má nyní nového faráře, který chce svatostánek zpřístupnit veřejnosti. Když kostelík v srpnu 2017 kompletně shořel, byl to pro všechny šok. „Bydlím od kostela kousek na kopci a když jsem se po požáru šel podívat dolů, kde zbyl jen popel a dřevěný kříž, měl jsem slzy v očích,“ popisuje tragickou událost místní obyvatel Jan Kaleta, který ač evangelík chodil do kostelíku nasávat atmosféru už od dětství.
Nejen on, ale i další místní nemohli uvěřit, že nejstarší stavba ve městě, která od 16. století přežila všechny války i komunistický režim, už není. Dřevěný kříž zázrakem přežil a je dnes jedinou původní součástí obnovené stavby. Místní hovoří v této souvislosti o zázraku. Velký podíl na zachování náboženského i historického symbolu má obětavá práce místních hasičských sborů, kteří památku zachránili.
„Naše rodinné stříbro, gutský kostelík, bohužel díky žhářům vyhořel, ale já jsem strašně ráda, že se podařilo vystavět velmi věrnou repliku, a to i díky štědrým dárcům, kteří ve sbírce přispěli 4 miliony korun. Dneska tady stojíme s novým panem farářem Pavlem Cieslarem a já si říkám, že je to smutné výročí, ale mám i jednu výbornou zprávu. Díky panu faráři se tento kostel otevře nejenom věřícím, ale každému, kdo si bude chtít místo prohlédnout, meditovat zde nebo nasát neopakovatelnou atmosféru,“ řekla primátorka Třince Věra Palkovská k novému kostelu, jehož výstavba vyšla na 33 milionů korun. Znova se otevřel věřícím v červnu 2021.
Náklady na obnovu památky, zničené úmyslně založeným požárem, platila pojišťovna a výnos z veřejné sbírky. Nová stavba je po obnově k nerozeznání od původní. Interiér se ale liší. Při požáru kostela byl zcela zničen mobiliář, z velké většiny tvořený kulturními památkami. Novou podobu interiéru navrhl architekt Marek Štěpán z Brna. Návrh vychází částečně z původního řešení, ale samotné vybavení kostela, především oltář a svatostánek, bylo řešeno nově a moderně.
Součástí kostela jsou i čtyři nové zvony Archanděl Michael, Antonín, Josef a Cyril a Metoděj. Žár zapáleného kostela byl totiž tak silný, že roztavil i všechny zvony. Byly původně tři, přičemž jeden byl na věži od roku 1565. Na zvony přispělo i město Ostrava. Kostel jako otevřený chrám
Nový farář farnosti Ropice, Střítež a filiálního kostela v Gutech Pavel Cieslar by rád kostel zpřístupnil nejen věřícím: „Je to, jako když postavíte nádhernou restauraci, která je otevřena jen pro někoho a ostatní si nesmějí ani přivonět. A kostel přeci dává pokrm pro všechny, i pro ty, kteří se chtějí jen nadýchat atmosféry, meditovat. Od příští sezony by tak měl být zpřístupněn.“ Dořešit se budou muset ještě technické záležitosti a zabezpečení. Doposud byl kostel otevřen pouze během bohoslužeb.
Cieslar by rád zapojil gutský kostelík do projektu Otevřené chrámy, který zpřístupňuje pozoruhodné sakrální stavby a představuje jejich kulturní bohatství a rovněž ukazuje jejich současný život. Nově si kostelík může odemknout i primátorka města. Pavel Cieslar věnoval Věře Palkovské klíč od gutského kostelíka. „Toho si nesmírně vážím, je to velká zodpovědnost,“ reagovala s neskrývaným údivem primátorka.
Sám Cieslar se už těší na výzvy spojené s nástupem na novou faru. „Místní mentalita je mi velice blízká i díky tomu, že sám pocházím z Bukovce. Žije se tady jako na vesnici a já jsem z vesnice. Sloužil jsem třeba v Opavě, což je docela velké město a jiný styl života. Tady je mi to bližší,“ pochvaluje si duchovní.
Za podpálení kostela v Gutech byli odsouzeni tři muži. Strůjcem byl tehdy devatenáctiletý mladík postižený nevyléčitelným degenerativním onemocněním. U soudu dostal nejpřísnější devítiletý trest, který si stále odpykává. Právě on měl být hlavou celé operace, kdy navedl tehdy sedmnáctiletého Richarda T. k samotnému zapálení pomocí PET lahví s benzinem, protože iniciátor akce by toho vzhledem ke svému handicapu nebyl schopen. Richad T. díky nezletilosti dostal nejnižší trest (tři a půl roku), za dobré chování byl ale propuštěn dřív a vrátil se zpět do školy. Před třemi lety mu v den maturity náhle selhalo srdce a zemřel. Bylo mu jednadvacet let.
Jakub Hurník, který od soudu dostal osm let vězení, byl na podmínku propuštěn loni v červnu. V době činu v roce 2017 jim oběma bylo 18 let. Nejmladšímu, který se k činu jako jediný plně doznal, hrozil jeden rok až pět let. Okresní soud v Liberci mu 2,5 roku trestu prominul. Duchovní Pavel Cieslar se vyjádřil k potrestání žhářů a následujícímu osudu nejmladšího z nich: „Jedna věc je otázka civilního práva a potrestání podle trestního řádu, kdy rozsudky byly stanoveny. A pak je tady otázka, o které se dnes moc nemluví, a to je Boží perspektiva.“
