n. l. a pravděpodobně už okolo roku 1.000 př. n. l. se tu konaly náboženské slavnosti na počest nejvyššího řeckého boha Dia. V roce 776 př. n. l. se tu konaly první olympijské hry, o kterých se dochovaly záznamy. Tato zpočátku lokální událost nabývala na významu, což s sebou neslo potřebu dát místu odpovídající reprezentativní vzhled. V archaickém období se stávající okrsek rozrostl o chrám bohyně Héry, který je dnes nejlépe dochovaný ze všech. Byla také postavena cvičiště a ubytovny, které musely s každými olympijskými hrami pojmout více a více sportovců. V Héřině chrámu, jednom z nejstarších v Řecku, se vyráběly věnce pro vítěze.
V srdci Olympie stál Diův chrám, ukrývající jeden ze sedmi divů světa. Diovu sochu. Toto kolosální dílo z mramoru, pokryté zlatem a vykládané slonovinou, které vytvořil Feidiás kolem roku 430 př. n. l. bylo vysoké 14 metrů. O století později vyrostlo Fillipeion, votivní stavba věnovaná Filipovi Makedonskému, sjednotiteli Řecka jeho synem Alexandrem Velikým. Olympijské hry se konaly pravidelně jednou za čtyři roky, než je roku 394 zakázal římský císař Theodosius I.
První známky postupného úpadku se objevují ve 3. století. Řecko se tehdy jako součást Římské říše dostalo do hluboké krize, což mělo negativní dopady i na samotnou Olympii. Stavební aktivita se zcela zastavila. V roce 256 n. l. vtrhl do země germánský kmen Herulů. V roce 394 vtrhl do Olympie další germánský kmen, tentokrát Vizigóti. Roku 426 vydává císař Theodosius II. edikt, který nařizuje zničit veškerá pohanská posvátná místa a zákaz uctívání pohanských božstev, která byla nahrazena jediným křesťanským Bohem.
V Olympii však byly rituály uctívání v tajnosti konány až do poloviny 6. století n. l. V letech roků 522 a 551 bylo vše zničeno zemětřesením a záplavami. První Evropan, který se vydal do Řecka vyhledat Olympii, byl Němec Matthias Palbitzki. 18.7.
Historické jádro Olympie
V srdci Olympie stál Diův chrám, v jehož blízkosti se nacházel jeden ze sedmi divů světa, Diova socha, kolosální dílo z mramoru pokryté zlatem a vykládané slonovinou, vysoké 14 metrů. V archaickém období se okrsek rozrostl o chrám Héry, který je dodnes nejlépe dochovaný ze všech chrámů v regionu.
Rozvoj olympijských her a stavby kolem
Jsou to právě cvičiště a ubytovny, které musely s každými olympijskými hrami pojmout více sportovců. V Héřině chrámu se vyráběly věnce pro vítěze. O století později vyrostlo Fillipeion, votivní stavba věnovaná Filipovi Makedonskému, sjednotiteli Řecka, jehož syn Alexandr Veliký byl zodpovědný za další vývoj kultury a politického rámce Hérodova a Olympie.
Konec starověkých olympijských her a následky pro Olympii
Olympijské hry se konaly pravidelně každé čtyři roky až do roku 394, kdy je zakázal římský císař Theodosius I. Postupný úpadek nastal ve 3. století, kdy Řecko jako součást Římské říše vstoupilo do krize. Stavební aktivita se zastavila a v dalších stoletích došlo k dalším devastujícím nástrahám. V 5. století n. l. se objevují další výzvy: germánské vpády Herulů, Vizigótů a později císařský edikt na zničení pohanských míst uctívání. Příběh Olympie zůstával živý jen v tajných praktikách až do poloviny 6. století n. l.
👩🏼🏫 | Co to jsou olympijské hodnoty?
První Evropan, který se vydal do Řecka vyhledat Olympii, byl Němec Matthias Palbitzki. 18.7.