Masarykovo náměstí v Uherském Hradišti vévodí komplex jezuitských budov, který tvoří někdejší jezuitská kolej, kostel sv. Františka Xaverského a budova někdejšího gymnázia zvaná Reduta. Celý komplex byl postaven v letech 1654-1729 v barokním slohu. Na výzdobě kostela se podílela řada významných umělců - malíři Jan Jiří Heintsch, Ignác Raab a sochař Ondřej Schweigl. Kostel je možné si prohlédnout od května do září. V době církevních obřadů, koncertů a jiných akcí se od prohlídek upouští.
Historie vzniku a architektura kostela
Základy kostela sv. Františka Xaverského, prvního svatostánku v Čechách věnovaného tomuto významnému misionáři, byly položeny v roce 1670. Projekt navrhl pravděpodobně architekt italského původu Jan Dominik Orsi, vycházející z předlohy slavného Vignolova kostela Il Gesú v Římě. Stavbu vedl J. Canevalle a orgán stavebních prací čelil nestabilnímu bažinatému podloží, což si vyžádalo zvláštní technické řešení s dřevěnými rošty a výplní. Inspirovali se obdobnou technikou používanou v Benátkách.
V letech 1700-1729 byl budován trakt přiléhající severní straně kostela - dnešní Reduta, v němž byla umístěna jezuitská škola. Tak byla ukončena výstavba komplexu tvořeného čtyřmi jednopatrovými křídly, obklopujícími pravoúhlý dvůr a rozdělený budovou kostela na dvě části. Fasády obrácené do Masarykova náměstí jsou členěny velkým pilastrovým řádem. Projekt kostela vycházel z Vignolova římského chrámu Il Gesú, který byl redukován vypuštěním příčné lodi s kopulí. Byla vybudována jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem kněžiště, bočními kaplemi, sakristií v ose kněžiště a dvěma věžemi v západním průčelí.
Presbytář i kněžiště jsou zaklenuty valenou klenbou s výsečemi, zdobenou bohatým štukovým dekorem. Stěny interiéru jsou členěny podloženými pilastry s římskou hlavicí. Po stranách hlavní lodi je po třech kaplích, otevřených do lodi půlkruhovými arkádami, nad nimi jsou otevřené loggie s kuželkovou balustrádou.
Výzdoba a umělci
Hlavní oltářní obraz nad hlavním oltářem je od Jana Jiřího Heintsche a znázorňuje sv. Františka Xaverského - „apoštola Dálného východu“ - na misijní cestě do Indie. Zajímavá je iluzivní malba na ploché zdi za hlavním oltářem, která vytváří dojem prostoru chybějícího polygonálního závěru. Malíř Ignác Raab vytvořil oltářní obrazy v bočních kaplích, sochař Ondřej Schweigl je autorem plastik na oltářích. Presbytrium je opatřeno iluzivní malovanou architekturou od třeboňského malíře Tadeáše Suppera. Štukaturu provedl na konci 19. století Antonín Popp, atlanti kterého podepírají balkón nedaleké nové radnice.
Věžové řešení a fasády: symetrická hlavní fasáda byla změněna přestavbou v letech 1754-1755. Průčelí je ukončeno vysokým volutovým štítem s nikou, v níž je umístěna socha sv. Františka Xaverského. Věže jsou zastřešeny čtyřbokou stlačenou cibulí s otevřenou lucernou a makovicí. Loď kostela je kryta sedlovou střechou, nad bočními kaplemi je střecha pultová. Požár zničil původní střechu v roce 1679; nová střecha byla postavena v následujícím období a od té doby nebyl do konstrukce střechy proveden zásah.
Stavební a technologické detaily
Krov kostela je vaznicové soustavy s klasickou barokní ležatou stolicí. Základy byly položeny hluboko do bažinaté půdy: dubové trámy spojené dubovými skobami tvořily první vrstvu, na niž navazovaly olšové kůly a teprve na nich vyrůstalo zdivo z kamene a vápna. Požár města v 80. letech 17. století přinesl zásadní rekonstrukce, včetně nahrazení střešní krytiny a části krovu. I nadále probíhaly úpravy a doplňování výzdoby interiéru až do počátku 18. století.
V roce 1997 zasáhla do stavby velká voda; při odstraňování následků povodní byly odkryty fresky Domenica Gaginy z roku 1681 v kapli svaté Viktorie. V 18. století byla kaple částečně překryta omítkou při realizaci kaple Loretánské. Chrám si udržel svoji funkci i po zrušení jezuitského řádu; v roce 1785 přešel do správy farnosti kostel svatého Františka Xaverského poté, co byl farní kostel sv. Jiří zbořen.
Současnost a návštěvy
Kostel svatého Františka Xaverského je k vidění hlavně během turistické sezóny, tedy od května do září. Prohlídky bývají omezeny během obřadů, koncertů a jiných akcí, které bývají v areálu pořádány. Návštěvníci zde mohou obdivovat nejen architekturu a výzdobu, ale i historické souvislosti výstavby komplexu a vliv jezuitů na regionální kulturní dědictví.
