Žáci dostanou papírové proužky, na kterých je napsané slovo „LÁSKA“ (nebo „NADĚJE“) v různých jazycích světa - od angličtiny přes svahilštinu až po znakový jazyk. Učitel vysvětlí, že Bible je nejpřeloženější kniha na světě (byla celá nebo zčásti přeložena do více než 3 600 jazyků), aby jí rozuměl každý člověk. Každý žák si vylosuje jeden proužek, pokusí se podle nápovědy na tabuli přečíst slovo v cizím jazyce a vybarví ho. Následně děti lepí proužky k sobě a vytvářejí z nich dlouhý papírový řetěz (most), který spojuje dva konce třídy. Na rozdíl od Babylonské věže, která lidi rozdělila, tato kniha skrze překlady lidi symbolicky spojuje zpět k sobě.
Struktura Bible a její hlavní části
II. První překlad celého Starého zákona byl učiněn do řečtiny kolem roku 200 př. n. l. (Septuaginta). Vznikl ještě před utvořením jeruzalémského kánonu hebrejské bible, takže obsahuje i apokryfy. Spolu s řeckým Novým zákonem sloužil později jako základní biblický text u pravoslavných církví. Z něho pak byly pořizovány další adaptace - mj. Na Západě hrála mimořádnou roli latinská bible. Jeruzalémská Vulgáta vznikla kolem roku 400 z původních jazyků (hebrejštiny, aramejštiny a řečtiny) a stala se oficiálním textem katolické církve. Později ji potvrzoval Tridentský koncil (1546).
- Starý zákon: jádro tvoří Tóra (Pět knih Mojžíšových), Proroci a Spisy. Křesťané Starý zákon dělí na historické, naučné a prorocké knihy, a katolická tradice dodává deuterokanonické knihy (např. Makabejských).
- Nový zákon: čtyři evangelia, 21 epištol (převážně Pavlovy), Skutky apoštolů a Zjevení Janovo. Celý soubor vznikl ve druhé polovině 1. století n. l.
Historie českých překladů Bible
České země mají mimořádně bohatou tradici překladů Bible, která sahá až do středověku. Staroslověnská a staročeská bible patří k nejstarším překladům do evropských jazyků; česká bible je jednou z prvních, které byly vydány tiskem. Nejstarší překlady souvisejí s Cyrilometodějskou misí: Konstantin (Cyril) a Metoděj přeložili část Nového zákona do staroslověnštiny, a Moravské překlady dále rozvíjely liturgii i studium. První redakce staročeské bible vznikaly koncem 14. století a na Moravě doplnil překlad Bible i samotný Překlady Nového zákona.
První redakce staročeské bible zahrnovaly dvě verze, druhá přinesla nový překlad Nového zákona a části Starého zákona, a třetí rozšířila překlad zbývajících knih. Čtvrtá redakce ze konce 15. století byla připravena pro první tiskové vydání celé české bible (Pražská bible 1488). V souvislosti s knihtiskem se čeština stala jedním z prvních jazyků, ve kterých vyšel biblický překlad tiskem; do roku 1600 vzniklo 11 českých biblí a řada vydání Nového zákona.
Známé moravské překlady Nového zákona zahrnovaly jména překladatelů a kladly důraz na odlišný přístup k původnímu řeckému textu (Optát - Václav Beneš Optát; Blahoslav). Bible kralická, výsledek práce Jednoty bratrské, byla nevyřaditelným milníkem a stala se jedním z nejvlivnějších českých překladů. Revoluční význam měl i Svatováclavský překlad (1677, 1712-1715), který spojil několik českých rukopisů do jedné funkční publikace, inspirovaný jednou z nejrozsáhlejších rekatolizačních snah jezuitů.
V 20. století vznikla řada moderních vydání: ekumenický překlad (ČEP) z let 1961-1979, Bible21, Český studijní překlad a Jeruzalémská bible. Ekumenický překlad byl vybudován jako mezikonfesní iniciativa a je uznáván všemi většími církvemi, včetně pravoslaví a římskokatolické církve. Slovo na cestu nabízí čtivý překlad pro každodenní použití, zatímco Český studijní překlad poskytuje poznámky a orientační výřezy pro hlubší studium.
Nové a moderní edice zahrnují dvojjazyčné verze žalmů Viktora Fischla a česko-hebrejské vydání s Rašiho komentáři. V češtině lze vyčlenit hlavní proudy překladů: věrnost původnímu znění versus důraz na srozumitelnost, a existuje široká nabídka doplňkových materiálů jako mapy, úvody a poznámky pro hlubší porozumění.
Současné vydání a význam pro českou kulturu
Nynější české překlady zohledňují historickou tradici a současný jazyk. Bible je nejrozšířenější knihou v dějinách lidstva a překlad 21. století přináší nadčasové poselství Bible v čtivé češtině. Hlavní formáty zahrnují ekumenický překlad ČEP, Bible21 s XXL verzí pro veřejné čtení, Slovo na cestu a další edice s poznámkami a doplňky pro studium. Česká ekumenická snaha umožňuje širokou dostupnost a vzájemný dialog mezi církvemi, přičemž překlady reagují na potřeby dnešních čtenářů a současného teologického bádání.
České vydání a edice se liší zaměřením: některé zdůrazňují věrnost původním jazykům, jiné kladou důraz na srozumitelnost a plynulost čtení. Evidence ukazuje, že novější vydání přinášejí nejen text, ale i poznámky, grafické prvky, mapy a úvody, které usnadňují porozumění biblickým kontextům. Struktura a vybrané edice zahrnují ČEP, Bible21, Slovo na cestu, česko-hebrejské vydání a Český studijní překlad s poznámkami. Jeruzalémská bible, aktuální moderní katolický překlad, a jeho vydání obsahující deuterokanonické knihy i bez nich, dále rozšiřují české biblické prostředí.
Východiskem pro výběr překladů zůstává otázka věrnosti versus srozumitelnost a účel použití: pro studium, pro každodenní čtení, nebo pro sdílení ve shromážděních. Celkový obraz ukazuje, že česká ekumenická práce nad překlady Bible je otevřená pro široké spektrum čtenářů a že česká tradice překladů nadále reaguje na vývoj jazyka i biblického bádání.
Český ekumenický překlad – Poznámková Bible
Slovo na cestu a Slova o životě ukazují, že překlady se snaží být co nejbližší původnímu znění, zatímco jiné poskytnou jasný, moderní a srozumitelný jazyk pro každodenní čtení. Dvojjazyčné verze a česko-hebrejské vydání otevírají historické a teologické kontexty. Česká tradice překladů sahá až do středověku a odráží vývoj jazyka i biblického bádání. Zdravíme z Biblionu!
Předkládaný text shrnuje hlavní proudy českých překladů, jejich význam pro kulturu a do budoucna naznačuje i výzvy, kterým čelí překladatelé při zachování věrnosti i srozumitelnosti pro současné čtenáře.