Hora svatého Šebestiána je obcí s bohatou a pohnutou historií. Leží severozápadně od Chomutova a rozkládá se v horské oblasti Krušných hor nedaleko státní hranice s Německem. Obec se nachází v nadmořské výšce 843 metrů. Mezi nejzajímavější památky patří sloup se sochou Dobrého pastýře a místní radnice.
Hora svatého Šebestiána se rozkládá v údolí mezi dvěma vrcholky - západním směrem je to Novoveský vrch (885 m.n.m.) a východním směrem Menhartický vrch (848 m.n.m.). Městečkem protéká říčka Chomutovka. Nejstarší dochovaná přímá písemná zpráva o Hoře Svatého Šebestiána tedy pochází z roku 1558 resp. 1560. V urbáři chomutovského panství je uvedena pod názvem „Sant Sebastiansberg“.
V roce 1563 je Hora Sv. Šebestiána označována jako městečko s 232 usedlými obyvateli. V roce 1563 udělil český král a římský císař Ferdinand I. Hoře Sv. Šebestiána řadu výsad a svobod, mezi nimi byly např. právo vybírat clo, právo pořádat dva výroční trhy a městečko také obdrželo městský znak. Roku 1597 císař Rudolf II. vydal obsáhlý horní řád s řadou výsad, které měly dopomoci k dalšímu rozvoji horních měst v severozápadním Krušnohoří.
Po vydání horního řádu Hora Sv. Šebestiána zažívala nový rozmach. Poloha města v blízkosti německé hranice jeho obyvatelům sice skýtala řadu výhod, v době války však toto strategické místo obzvláště trpělo průchody různých armád. Hora Svatého Šebestiána však byla opakovaně pleněna, nejhorší byl vpád pruského sboru generála Kleista v červenci roku 1762, kdy bylo město kromě vydrancování také zapáleno.
Na začátku 19. století obec zasáhly napoleonské války - roku 1809 sem vtrhlo nepřátelské saské a vestfálské vojsko (součást Napoleonovy armády), které lidem sebralo všechen majetek, v roce 1813 se tudy stahovaly vlastní armády (rakouské, ruské a pruské sbory) a po bitvě u Lipska kolem města ležela celá dělostřelecká záloha. Po válce zubožené obyvatelstvo postihla ještě velká nepřízeň počasí, která zapříčinila dlouhodobou neúrodu a drahotu.
Obec je oblíbeným východiskem pro turisty a cykloturisty, kteří odtud mohou putovat Bezručovým údolím, okolo potoka Kamenice, k Novodomským rašeliništím, ale i na druhou stranu směrem k Sasku, na Skleněný vrch, do Nové Vsi či na Křimov. Okolní krajina nabízí širokou škálu možností pro sportovní, turistické a rekreační vyžití. Oblíbili jste si komediální seriál o některých druhých z nás aneb „Dycky MOST!“? Trasu obklopují horské lesy a má relaxační charakter.
Mezi nejzajímavější památky patří sloup se sochou Dobrého pastýře a místní radnice, v blízkosti Hubertova studánka. I přes své drsné klimatické poměry je oblast vyhledávaným rekreačním střediskem. Obec Hora Svatého Šebestiána je součástí turistické oblasti Krušné hory, její založení souvisí s hledáním a těžbou rudy.
Mezi zajímavosti Krušných hor v okolí patří nádherné údolí Prunéřovské s vodopádem mezi obcemi Výsluní a Celná západně od Chomutova, Bezručovo údolí nedaleko Chomutova, a naučné stezky jako Cesta z města v Klášterci nad Ohří. Vokem srbské historií a přírodou pokračují i další lokality jako Hrad Šumburk (Šumná), Hrad Himlštejn a Ruprechtova studánka, které připomínají dávnou historii regionu.
Ve východním směru Krušných hor bývají vodopády Medvědí a Chomutovky, vodopády ve Bezručově údolí, dále rašeliniště Novodomského rašeliniště a Černé jezero, které je součástí NPR Novodomského rašeliniště. Tě ničivé výšky a klid přírody lákají návštěvníky na procházky i delší túry do okolních lesů a horských pasaží.
