Indie je zemí úzce spjatou s hinduismem a spirituálními tradicemi. Mezi nejvyhledávanější poutní místa patří Váránasí, kterým protéká posvátná řeka Ganga. Vydejte se navštívit posvátné město Pushkar. "Indie - buď ji budete milovat nebo nenávidět. Poutní místo s hlubokými tradicemi je jedno z nejstarších nepřetržitě obývaných měst na světě.
Váránasí je takéjedno ze sedmi svatých měst hinduismu. Chrám Kashi Vishwanath je jednou z nejvýznamnějších a nejposvátnějších hinduistických sakrálních staveb v celé Indii. Nejrušněji je v Pushkaru v době konání největšího Velbloudího trhu na světě. Zlatý Chrám je otevřený 24 hodin denně. Doporučujeme zavítat do chrámu až po půlnoci.
Jedno z největších měst v Pandžábu. Zlatý Chrám a jeho jídelnu denně navštíví až 150 000 lidí. Hinduista prochází čtyřmi duchovními stupni během svého života? Na počátku je mladý žák duchovního učitele, ve druhé fázi života je otcem domu, třetím stupněm prochází životem jako poustevník. Pushkar je malé posvátné městečko v Indickém státě Radžastán. Centrem Pusharu je malé jezero, které je důležitým poutním místem.
Hlavním posláním těchto často rozsáhlých komplexů byl spirituální rozvoj a meditace, ale také poskytování jídla a přístřeší poutníkům, popř. Dnes nalezneme ašrámy po celé Indii. Indie je zemí mnoha kontrastů, pestrých barev, náboženství a nekonečných oslav. Ať už vás lákají starobylé památky, monumentální stavby, hluboké myšlenky, duchovní svět nebo jen toužíte poznat indickou kulturu, věřte, že vás na každém rohu čekají zážitky, které si budete pamatovat celý život.
Nejkrásnější místa a jejich příběhy
-
1. Jedete do Indie poprvé? Tak to zřejmě budete chtít vidět jeden z největších symbolů indického turismu - slavnou hrobku Tádž Mahal! Ta je srdcem i duší města Ágra, které denně navštíví desetitisíce lidí z celého světa. Pohled na pomník vás rázem přenese do pohádek tisíce a jedné noci, je postaven z mramoru a jeho povrch zdobí drahokamy, polodrahokamy a kaligrafická výzdoba. Brána, která symbolizuje vstup do ráje, se návštěvníkům většinou otevírá 30 minut před východem slunce a 30 minut před jeho západem se zase zavírá. Ale pozor. Pokud byste se do památníku chtěli podívat v pátek, zřejmě budete zklamaní. V tento den probíhají v Tádž Mahal bohoslužby a celý areál je veřejnosti nepřístupný. Doslova! Za vznikem této monumentální stavby totiž stojí příběh lásky mezi Šáhem Džahánem a jeho manželkou Mumtaz Mahal. Ta však při porodu předčasně zemřela, a tak se mocný vladař zavázal, že postaví pomník, který bude hodný její památky. Tak se i stalo. Byl natolik zdrcen smrtí své velké lásky, že dokonce vyhlásil dvouletý státní smutek. Truchlila celá Indie - bylo zakázáno slavit, poslouchat hudbu nebo nosit šperky.
-
2. Pokud chcete nahlédnout do tajuplné indické duše, rozhodně byste na své cestě neměli minout Váránasí. Toto město leží na západním břehu řeky Gangy v severoindickém státě Uttarpradéš a je považováno za duchovní centrum země. Nečekejte však žádnou oázu klidu, Váránasí je velmi bouřlivé a pestrobarevné místo, zároveň vás zde ale naprosto pohltí velmi zvláštní kouzlo a nezaměnitelná atmosféra. Projít si můžete slavné gháty (schodiště vedoucí do řeky Gangy), kde se neustále něco děje. Spatřit na nich můžete meditující jogíny, svaté muže zvané sádhu, ale také ženy oděné do pestrobarevných šatů. Řeka Ganga je pro Indy posvátná a patří mezi védská božstva. V jejích vodách se ročně umývají miliony lidí, kteří věří, že tím očistí svou duši i tělo. A to není všechno. Pokud u řeky zemřou, přeskočí tak všechny reinkarnace a dosáhnout věčné blaženosti. Některé gháty slouží dokonce ke kremacím a ohně tam planou téměř nepřetržitě.
-
3. Co myslíte, existuje chrám, který by poutníky přitahoval víc, než slavný Tádž Mahal? Ano! Amritsar je město, které leží ve státě Paňdžáb a je největším centrem sikhského náboženství. Přitahuje však také hinduisty, buddhisty, muslimy a samozřejmě i turisty z celého světa. Nachází se zde totiž další překrásná stavba, kterou vyznavači sikhismu považují za středobod vesmíru - Zlatý chrám. Byl sice postaven v 17. století, ale jeho dominanta - pozlacená kopule přibyla až o 200 let později. Ta ale zdaleka není to jediné, co upoutá vaši pozornost. Chrám totiž na první pohled vypadá, jakoby plul na hladině jezera Amrit. Podobně, jako je tomu u Gangy, i zde se lidé chodí omývat léčivou vodou. Celým areálem je slyšet zpěv i tradiční nástroje. Ještě než se vydáte prozkoumat klikaté uličky města, nezapomeňte se zastavit v Langaru. Co se pod tímto názvem skrývá? Jedná se o veřejnou jídelnu, kde se můžete do sytosti najíst a zároveň ochutnat místní kuchyni. Tato největší „restaurace“ světa vaří denně jídlo i pro více než sto tisíc lidí. Během jídla budete sedět na zemi, což v Indii není nic neobvyklého. Dostanete tác a vzápětí na to čočkový dhál, mléčnou rýži a výborné chlebové placky.
-
4. Džajpur je hlavním městem a srdcem Radžastánu a zároveň i jedním z nejkrásnějších míst v Indii. Jistě vás zajímá, co vedlo místní obyvatele k tomu, aby „obarvili“ celé město na růžovo. Důvodem byla plánovaná návštěva královny Viktorie a jejího syna Edwarda, prince z Walesu. Maharadža chtěl tehdy na velkolepou návštěvu zapůsobit, a tak vydal pokyn natřít všechny domy růžovou barvou. Proč padla volba zrovna na růžovou? V Indii totiž symbolizuje pohostinnost, a tak bylo rozhodnuto. A čím, kromě samotného města obohatíte svůj cestovatelský deník tentokrát?
-
5. Číslem pět na našem seznamu jsou velbloudí trhy v Puškaru, na které můžete vyrazit koncem října nebo začátkem listopadu. Jedná se o největší trh s velbloudy na světě, ale kromě nich si můžete odvést třeba koně nebo krávu. Trhy trvají zhruba pět dní a jak je to u Indů zvykem, provází je hudba i tanec a nechybí ani velbloudí závody.
-
6. Dáváte přednost raději slunci, moři a teplu? Tak právě vám je určený náš další tip na dovolenou v Indii - Kerala! Tento malý ráj v jižní části Indie vás rozhodně chytne za srdce, ne nadarmo je Kérala, nazývána též jako „Země samotného Boha“. Od zbytku často rušné Indie se liší svou uvolněnou a klidnou atmosférou. Návštěvníci nabízí překrásné bělavé pláže a je domovem nejrůznějších druhů divokých zvířat. Projet se můžete také na vodních kanálech, a pokud ve vás tepe srdce dobrodruha, nesmíte vynechat ani návštěvu některé z přírodních rezervací či národních parků, kde můžete spatřit volně žijící tygry. Kérala je navíc často považována za kolébku ájurvédy - nejstaršího systému léčení na světě. V Kérale nuda nehrozí ani na talíři. Můžete zde ochutnat rýži, luštěniny i koření na tisíce způsobů. Tradiční kéralská kuchyně dokonce zcela respektuje zásady stravování dle ájurvédských principů. Zdejší klima je navíc naprosto ideální pro pěstování ájurvédských bylin, rostlin a koření. Ochutnat zde však také můžete mořské plody a nejrůznější říční delikatesy.
-
7. Pokud byste se chtěli vydat za jógou, čekala by vás cesta do podhůří Himálají, kam se dnes vypravíme ještě několikrát. Rišikéš leží ve státě Uttarákhand a je považován za hlavní město jógy. Jógová centra jsou zde doslova na každém rohu a každoročně sem přijíždí lidé z celého světa, aby poznali nejen jógu, ale také indickou spiritualitu či meditaci, a dokonce se zde můžete pustit i do studia ájurvédské medicíny. Pro miliony hinduistů je Rišikéš posvátné poutní místo, právě zde řeka Ganga sestupuje z úbočí Himálaje a rozlévá se dále do nížin.
-
8. Milovníci čaje zbystřete! Město Darjeeling a především pak čaje, které odtud pochází, miluje celý svět. A na co se zde můžete těšit? I tady vás ohromí překrásné himálajské podhůří, ale také obrovské čajové plantáže a naprostý klid. Po všech těch rušných místech, chrámech a palácích jsme vás zavedli na místo, kde to až tak netepe turismem. Proč? Vysvětlení je prosté - důvodem je relatívně náročnější dostupnost. Darjeeling se totiž nachází až na hranici s Bangladéším, Nepálem a Bhútánem. Pokud se sem ale přeci jen vypravíte, rozhodně nebudete litovat. Ubytovat se můžete přímo na čajové plantáži nebo ve městě. A nakonec se zde najde i něco pro milovníky vlaků a železnic - himálajský Toy Train!
-
9. V přírodě ještě chvíli zůstaneme. Navštívíme totiž místo, které je rájem na zemi a opravdovým klenotem Indie, územím přírodních krás a dechberoucích výhledů. Ladak, přezdívaný též jako „Malý Tibet“. Nachází se v nejsevernější oblasti Indie a je zemí vysokých průsmyků, hor a panenských jezer. Můžete se tady stát svědky skutečné krásy přírody v její nejdokonalejší podobě - od zasněžených vrcholků Himálaje až po zdejší vyprahlé pouště. Navštivte největší jezero Himálají Pangong Tso nebo se vydejte prozkoumat starobylé kláštery, kterými je tato oblast doslova posetá. Ale nemyslete si, i v Ladaku to žije!
-
10. Je obrovská, bronzová, byla postavena teprve nedávno a mezi Indy vzbudila mírnou vlnu rozruchu. Socha Jednoty v indickém státě Gudžarát je se svými 182 metry (bez podstavce) největší sochou světa. Jaké nese poselství? Podle názvu už možná tušíte, že má být symbolem indické integrity, odhodlanosti a jednoty a zpodobňuje indického politika Sardára Vallabhbháího Patéla.
Křesťanství v Indii a historické souvislosti
Není-li Indii patrný jen hinduismus, ukazují se zde také příběhy křesťanství. Tvoří dnes pouhá dvě a půl procenta populace Indie, ale přesto se pravidelně dostávají do střetu s vyhraněným hinduistickým nacionalismem. Příčin trvajícího napětí je mnoho, tři ovšem jasně dominují: křesťanství není náboženstvím tzv. domácím, tak jako buddhismus či džinismus, které se z většinového hinduismu vyvinuly. Základním projevem křesťanství jsou podle jeho indických odpůrců misionářské aktivity mající za cíl konvertovat hinduisty a ohrozit tak samu existenci jejich unikátní prastaré kultury. V neposlední řadě je pak křesťanství chápáno jako prodloužená ruka koloniálních velmocí, jejichž mocenské ambice se po skončení koloniálního věku pouze přeměnily v kapitalistické vykořisťování.
Historicky datovatelné zmínky o křesťanské obci pocházejí z jižní Indie, a to až ze 3. století. Ta do určité míry přežila díky evoluci od raných misijních snah, které se potýkaly s protesty a kulturními bariérami. Když správa Indie přešla v polovině 19. století pod britskou korunu, která z ní učinila svou nejvýznamnější a nejbohatší kolonii, jisté podpory se křesťanským církvím dostalo. Tehdy začalo docházet ke konverzím masovým, i když opět prakticky pouze mezi nízkými vrstvami společnosti, které tímto krokem protestovaly proti sociálnímu útlaku ze strany svých výše postavených souvěrců. Z dlouhodobé perspektivy ale tyto konverze nadělaly indickému křesťanství více škody než užitku.
Tito konvertité se ukázali nejen jako málo horliví ve víře, ale hledali a dosud v křesťanství i hledají spíše společensko-politickou platformu, z níž je možné vést útoky proti ortodoxnímu hinduismu. Zde také pramení četné konflikty mezi oběma náboženstvími, k nimž i dnes v Indii čas od času dochází. Olej nenávisti do ohně násilí navíc přilévají fundamentalistické křesťanské církve ze Spojených států, zejména nejrůznější charismatická letniční hnutí. Pravda, jak se zdá, leží někde na půli cesty. Dosud je ale charakteristickým znakem této cesty vzájemné neporozumění a neochota poslouchat argumenty druhého. Cesta, na níž by se indické křesťanství a hinduismus mohly v pokoji a míru setkat, se proto zatím vine daleko za obzor.
