Citování zákonů a dalších legislativních dokumentů není plně řešeno normou ISO 690, ale existuje obecně uznávaná struktura vycházející ze Sbírky zákonů a z příslušných databází. Zaběhnutá praxe v českém prostředí vychází ze struktury citací příspěvků v periodiku, a pokud citujete zákon z databáze nebo webu, musíte uvést odpovídající bibliografický záznam či „příspěvek na webu“.
Základní identifikace legislativního dokumentu
Pro identifikaci legislativních dokumentů je důležité vypsat typ (zákon, vyhláška, nález…), číslo a rok zveřejnění ve sbírce zákonů, název dokumentu. Pokud se odkazujete na konkrétní část, uveďte paragraf a odstavec. Tvůrce, typ dokumentu, číslo a rok zveřejnění ve sbírce, datum schválení, název. In: Sbírka zákonů datum. ISSN. Zelené údaje v citacích nejsou povinné.
Např. Zákon č. 40/1964 Sb. ze dne 26. února 1964, Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů 5. 3. 1964, roč. 1964, částka 19. ISSN 0322‑8037.
V textu lze citovat i další zákony podle principu citací souvisejících dokumentů a databází: Zákon 183/2006 Sb. ze dne 14. …, případně Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1999, částka 39, s. 2578-2582. ISSN 1211-1244.
Postup při citaci legislativních dokumentů
V citacích legislativních dokumentů lze použít obecnou strukturu, která vychází ze Sbírky zákonů a z databází typu ASPI či Zákony pro lidi. Při citování legislativy je důležité uvést: země působnosti, název, In: Název sbírky, rok vydání, ročník, částka, číslo, strany; dostupnost a přístup; poznámky. Příklady:
- ČESKOSLOVENSKO. Knihovní zákon. In: Sbírka zákonů. 1959, roč. 1959, částka 22, číslo 53.
- ČESKO. Zákon č. 257/2001, o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů. 2001, částka 98, číslo 257, s. 5683-5688.
- 121/2000 Sb. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: Zákony pro lidi [online]. AION CS, 2010-2018 [cit. 2018-03-19].
Pokud citujete z webu či databáze, citujte jako „příspěvek na webu“ a doplňte dostupnost a citace. Při definici v textu se používá identifikátor dokumentu a rok vydání; v případě různých citačních stylů mohou být jednotlivé prvky uvedeny na různých místech.
Různé citační styly a jejich doplňky
Česká praxe v rámci ČSN ISO 690:2022 (Informace a dokumentace - Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů) se často interpretuje a upravuje pro legislativní dokumenty. Správně se doporučuje používat standardní pravidla pro bibliografické záznamy a zahrnout identifikátory, autorství, název, vydání, místo vydání a roky, spolu s informacemi o online zdrojích, pokud jsou.
Na FSV UK je doporučeno použít ČSN ISO 690:2022 a dále Citasní styl vycházející z Chicago Manual of Style pro citace studentských prací, s úpravami pro češtinu (podle vyhlášky ředitele institutu). Dbejte na konzistenci údajů v citacích a v seznamu literatury a vyhýbejte se chybějícím údajům, které by se musely dohledávat z jiných zdrojů.
Praktické tipy pro práci s citací a citacemi
Podle pravidel citování je nutné identifikovat dokumenty, ze kterých jste čerpali. Odkaz v textu musí mít svůj bibliografický záznam v seznamu literatury. Dlouhodobé citování vyžaduje uvedení data citování u online zdrojů a případné doplnění o datum přístupu. Příklady uvedení autora a data se mohou lišit podle konkrétního stylu, např. Harvard či číselný odkaz.
Pro práci s citacemi lze využít citační manažery, jako Citace.com (podpora ISO 690 pro češtinu) a podobně. Pokud používáte AI asistenta, uvádějte, jaké části textu AI generovala a jaké jsou primární zdroje citací. Vždy se snažte uvádět primární zdroje a zkontrolovat bibliografické záznamy ve skutečných dokumentech.
V případě potřeby lze do článku vložit tabulku s ukázkami citací a jejich prvky, nebo s ukázkami jednotlivých identifikátorů a dataSbírky zákonů, ročníků a částek. Například struktura citace v Sbírce zákonů zahrnuje země, název sbírky, rok vydání, ročník, částku a číslo.
Z uvedeného vyplývá, že pro staré zákony je potřeba rozlišovat mezi typem dokumentu, číslem, rokem a samotným názvem, a v případě konkrétní části paragrafu uvést ještě paragraf a odstavec. Pokud cituje například zákon na webu, lze použít „příspěvek na webu“ a uvést dostupnost a citaci webu.