Nebývá často, že umělec propojí vědecké poznání, sociální problém a mystérium do jediné, logicky ukončené konstrukce. Svatý Xaverius je právě takovým dílem: první prózou Arbese, která vychází z reálného prostředí pražských chrámů a historických událostí a zároveň staví před čtenáře záhadu, kterou autor po čase elegantně banalizuje racionálním vysvětlením. Romaneto jako žánr, který Arbes zavedl, ukazuje napínavý děj s fantastickými či detektivními prvky, jenž je současně podložen důkladnou sociální a filozofickou reflexí.
Autorem a vypravěčem Svatého Xaveria je sám Arbes, který se v díle představuje prostřednictvím vypravěče-žurnalisty, jenž putuje pražskými kostely a malířskými díly. Xaverius, mladík s velkou intuicí pro logiku a matematiku, se stane jeho průvodcem v naglazovaném světě obrazů, šifer a tajemných map vedoucích k pokladu. Právě tento vztah vypravěče a Xaveria tvoří jádro románeta, který kombinuje realistické detaily s mystickým obsahem obrazu svatého Xaveria v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně.
Kontext a žánr: co je romaneto a jak Arbes přenesl jej do české literatury
Romaneto je novela na pomezí románu a novely, s napínavým dějem a často s prvky fantastiky či detektivky. Samotný výraz romaneto je uměle vytvořen od italského deminutiva romanetto, přesto se jedná o specializovaný český literární útvar, který zavedl Jakub Arbes, i když název původně zlidověl díky Janu Nerudovi. Arbes k žánru přistupuje jako k prostředku k zobrazení vztahu mezi uměním, vědou a společenskou questionou. První dílo z tohoto žánru, které vydal, je Svatý Xaverius (1873), a to v kontextu období Bachova absolutismu a perzekuce, kdy české kulturní a národní snahy nabírají na silném kontextu.
Hlavní postavy a jejich promluvy
Vypravěč - slouží zároveň jako hlavní postava a reprezentuje vědecký a historický režim myšlení, zároveň však jako autorův stylový hlas, který zpochybňuje a analyzuje sdělení. Xaverius - neznámý člověk, jemuž Arbes vypráví a skrze něhož se čtenář dozvídá motivy jeho odhodlání a logického vykládání skrytých významů obrazu. Obraz sv. Xaveria - symbol tajemství, které provází celé vyprávění a ovlivňuje směřování postav. Panika, nejistota a zklamání z neúmyslného selhání spojuje s realističtějšími prvky i hlubší etické a sociální reflexe.
Hledání pokladu: z metody ke konečné banalizaci záhady
Xmlně: Xaverius používá matematicko-logickou metodu k odhalení mapy ukryté v obraze, která podle rodinné legendy vede k pokladu. Shodou náhod a logikou vyvolanými úvahami se vypravěč a Xaverius vydávají do Malvazinských vinic, nacházejí vzácné kameny a vrtí se kolem předmětu v podobě pokladu. Nicméně při požáru a halucinacích zahoří celý jejich optimismus a poklad se ukáže být jen plechovka s kameny. Po třech letech vypravěč zjistí ve vídeňském vězení, že Xaverius je mrtvý a že poklad byl jen marným snem.
V průběhu děje se prolínají prvky realismu, romantismu, utopie, detektivky a hororu, a zároveň dochází k filozofickým a odborným úvahám v oblasti výtvarného umění a vědecky konstruovaných vysvětlení. Děj se vrací k obrazu a k chrámech, a díky tomu tvoří z velké části Prahu 1. pol. 19. století jako prostor, kde se vypráví a zkoumá svět kolem malířství a jeho interpretací.
Postavy a jejich motivace
Vypravěč představuje rozum i skeptik, který se nechává pohltit logikou a zároveň sdílí romantický sen. Xaverius je nadaný myslitel, jehož osud je determinovaný prostředím a psychickou zranitelností; jeho posedlost pokladem působí jako katalyzátor tragédie. Obraz svatého Xaveria se pak stává symbolem minulosti, která pohání děj a zároveň ztěžuje životy postav. Autorská perspektiva kombinuje vědeckou racionalitu s duchovním a etickým zvídavým pohledem.
Struktura a jazyk
Text kombinuje chronologický děj s retrospektivními vložkami vypravěče, a to v ich-formě. Jazyk je spisovný, s archaizujícími prvky a odbornou terminologií z geometrii a malířství; jsou zde i citace a silná obrazová metaforika, která posiluje atmosféru díla. Týmové spisovatelské prvky a filozofické a odborné úvahy dávají dílu hloubku a aktuálnost i ve světle moderních detektivních a thrillerových konvencí.
Koncepční význam a aktuálnost
Arbes překročil dobu, když spojil šifrovanou výtvarnou reprezentaci s vědeckým pátráním a vysvětlil záhady racionálním způsobem. Zároveň dílo poskytuje sociální sondou do života lidí na okraji společnosti a ukazuje složité interakce mezi kulturou, historií a mocí. Paralely s moderními thrillery a detektivkami, jako Šifra mistra Leonarda, ukazují nadčasovost jeho myšlenek a metod.
