Marie Magdaléna patřila k věrným následovníkům Ježíše Krista. Jméno Magdaléna je pravděpodobně odvozeno od názvu města Magdala (možná Magadan), které leželo nedaleko Galilejského moře. Marie Magdaléna byla jednou z několika žen, které cestovaly s Ježíšem a jeho učedníky, a štědře je podporovaly. (Lukáš 8:1-3) Byla u toho, když byl Ježíš popraven, a patřila k prvním lidem, kteří ho viděli po jeho vzkříšení. Bible neříká, že by Marie Magdaléna byla prostitutka. O její minulosti se píše jen to, že byla posedlá sedmi démony a že je Ježíš vyhnal. Proč si tedy někteří lidé myslí, že Marie Magdaléna byla prostitutka?
Stovky let po její smrti se rozšířil názor, že se jedná o stejnou ženu, pravděpodobně prostitutku, o které píše Lukáš a která Ježíšovi smáčela nohy slzami a utírala je svými vlasy. Nevysvětlitelné hlasy historických diskuzí a teologických interpretací Katolická církev prohlásila Marii Magdalénu za svatou a někdy ji označuje za „apoštolku apoštolů“, protože byla jednou z prvních, kdo oznámil apoštolům, že byl Ježíš vzkříšen. (Jan 20:18) Tím se ale nezařadila mezi apoštoly a ani Bible o ní nic takového neříká. Bible byla dokončena koncem prvního století n. l. Zvláštní postavení ale církev přisoudila Marii Magdaléně až v šestém století.
Ve spisech z druhého a třetího století, které nejsou součástí Bible, se píše, že někteří Ježíšovi apoštolové na Marii žárlili. Je jednou z nejznámějších a zároveň nejméně pochopených biblických postav. Najdeme ji na stovkách obrazů, ale s jistotou známe jen její jméno. Je jako známá tvář z rodinného alba, o které toho víme jen málo. Byla označována za ženu posedlou démonem, ale i za nevěstku, či dokonce Kristovu manželku. Příběh Máří Magdalény byl v průběhu uplynulých 2 000 let nesčíslněkrát přepsán, ale od dob, kdy se stala následovnicí Ježíše Nazaretského, nikdy neupadla v zapomnění.
Příběh Marie Magdalény vyvolává otázky, zda je známá jen literárně, nebo existují historické důkazy. Palčivé otázky, více či méně rozčilující příslušné společenské kruhy, se pravidelně vracejí na pořad dne. Zůstane Marie Magdaléna jen literární postavou, nebo se archeologům podařilo nalézt důkaz, který by svědčil o tom, že skutečně žila?
Nezávislá žena a její postavení v evangeliích
Písemné zmínky o biblické Marie Nazaretské pocházejí především z novozákonních evangelií, jejichž autorství je tradičně připisováno evangelistům Matoušovi, Markovi, Lukášovi a Janovi. Podle většiny z nich Máří Magdaléna patřila do Ježíšovy nejužší družiny a na Velikonoční pondělí přišla k jeho hrobu, aby pomazala Kristovo mrtvé tělo. Jen od Lukáše se dozvídáme, že byla Máří Magdaléna posedlá démony. Raní křesťané hovoří o Máří Magdaléně v takzvaných nekanonických evangeliích, která nejsou součástí Nového zákona. Podle nich šlo o ženu, k níž měl Ježíš silné pouto a kterou jeho „mužští učedníci odmítali, protože to byla žena,“ podotýká James R. Strange, profesor biblických studií na Samfordově univerzitě v Alabamě.
Z četby evangelií se nedozvídáme, zda byla Máří Magdaléna skutečně svědkem ukřižování, jak ji zachycuje mnoho obrazů v dějinách. Kvůli chybějícím důkazům vzniká prostor k odlišným uměleckým ztvárněním - jak to vidíme například na výjevu z obrazu Oplakávání Krista od Sandrea Botticelliho. Podle Elisabeth Polcerové, odborné asistentky biblických studií na Villanova University v Pensylvánii však „není Máří Magdaléna nikdy zmiňována ve vztahu k muži jako mnoho jiných žen. Z toho můžeme usuzovat, že to byla žena nezávislá.“
Historie a archeologie: kde hledat Magdalénu?
Asi nejznámější interpretací jejího poselství je to, že Máří Magdaléna byla nevěstkou. Mýtus, datovaný rokem 591 našeho letopočtu, má na svědomí papež Řehoř I., jenž ji omylem zaměnil za postavu z Lukášova evangelia popisovanou jako „hříšnice“.
Při hledání v minulosti vědci nevycházejí jen z písemných pramenů. Důležitým zdrojem informací je pro ně archeologický výzkum a ten již v minulosti přinesl významné objevy z biblického světa. „Archeologický důkaz o existenci nějaké historické osoby musí mít podobu nápisu, například v mozaice podlahy v synagoze nebo na sarkofágu.“
Logické by tedy bylo zahájit pátrání po ní právě v jejím rodišti. Podle archeoložky Marcely Zapatové Mezové by mohlo ležet město Magdala na západním pobřeží Mrtvého moře. Existují příběhy poutníků, kteří tvrdí, že navštívili dům Máří Magdalény na pobřeží Mrtvého moře. Na západním břehu Mrtvého moře ve starověku skutečně leželo město, kterému se od 6. století našeho letopočtu říkalo Magdala. Elisabeth Polczerová a historická Taylorová však tvrdí, že nemáme žádný doklad o tom, že se v něm narodila Máří Magdaléna. „V 1. století našeho letopočtu bylo známé pod řeckým názvem Tarichaea,“ upozorňuje Polczerová. „Za Ježíšova života se tedy nejmenovalo Magdala, a je proto omyl označovat Máří Magdalénu jako ‚Marii Magdalskou.‘“
Existenci města, ležícího na západním břehu Mrtvého moře, které v 1. století našeho letopočtu žilo prosperujícím občanským i náboženským životem, potvrdily podle Zapatové Mezové i tamní archeologické vykopávky. O existenci Máří Magdalény však nepomohly zjistit nic bližšího. Kroky některých dalších archeologů vedly od Mrtvého moře například do Francie nebo k hrobce z 1. století našeho letopočtu v Jeruzalémě, kde byly údajně objeveny tělesné ostatky Máří Magdalény, ale nikdo v akademické obci nebral podobná tvrzení příliš vážně. Zatím posledním seriózním příspěvkem do debaty je fragment z egyptského papyru s názvem P.Oxy 5577 uveřejněný v roce 2023, z něhož vyplývá, že „Máří Magdaléna mohla být jedním z Ježíšových nejbližších učedníků, protože Ježíš v nalezeném textu dává pokyny ženě nazývané Marie o tom, jak se stát ‚obrazem věčného, nedotknutelného světla‘.“
Co víme a co zůstává nejasné
„Hodně o Máří Magdaléně se už nikdy nedozvíme. Nemůžeme si být jisti, kde se narodila, kdo tvořil její rodinu, kolik jí bylo let v roce Ježíšova ukřižování ani co se s ní stalo po událostech velikonočního rána,“ říká Polczerová. Její příběh je však zajímavý tím, že nabízí pohled do dějin křesťanství a bude vždy přitahovat učence, především výkladem její postavy. Život Máří Magdalény je spojován s lidmi, kteří se historicky nacházejí na okraji společnosti, a proto se stala nejen „patronkou prostitutek a padlých žen v průběhu staletí“, vysvětluje Elisabeth Polczerová, ale třeba i ochránkyní nemocných a všech, které společnost odmítá, přehlíží nebo zavrhuje. „Její poselství hluboce rezonuje s mnoha lidmi, kteří cítí, že jejich hlas nebo příběh nejsou vyslyšeny či doceněny,“ uzavírá Polczerová.
Co říkají samotné evangelia
Marie Magdalena pochází z Magdaly, z vesnice na břehu Genezaretského jezera, která byla známým centrem rybářů. Spolu s ostatními ženami doprovázela Ježíše během jeho veřejného působení. Na rozdíl od učedníků neopustila Krista při jeho ukřižování a byla přítomna i při jeho pohřbu. Našla prázdný hrob, když spolu s ostatními ženami šla v neděli ráno pomazat Ježíšovo mrtvé tělo. V Janově evangeliu je popsáno její setkání se vzkříšeným Pánem, který změnil její slzy na velikonoční radost. Ježíš jí dal příkaz oznámit jeho vzkříšení apoštolům. Dostává se jí tak privilegia, že ještě před apoštoly se setkává se vzkříšeným Kristem. Proto v pozdějším období dostala titul "Apoštolka apoštolů."
<|vq_11472|>