HistorieUNITAS FRATRUM - neboli Moravská církev se zrodila ve středověku z velkého duchovního probuzení v Čechách (husitství).
Významný vliv na její formování měl Petr Chelčický s učením o odmítání násilí.
V roce 1457 odešli pod vedením Bratra Řehoře do ústraní v Kunvaldu ve východních Čechách a nazvali se Bratři a sestry zákona Kristova - Jednota bratrská.
Kořeny a motivy vzniku
Jednota zdůrazňovala trojí ideál víry, lásky a naděje a praktický křesťanský život vždy považovala za důležitější, než učení nebo církevní tradice.
Skupina věřících nespokojených s poměry v oficiální kališnické církvi hledala autentičtější duchovní život podle vzoru prvotní apoštolské obce.
Zakladatelem společenství byl bratr Řehoř, který odešel z Prahy poté, co byl svědkem vnitřních sporů o další směřování husitské církve.
V Emauzském klášteře se spřátelil s Petrem Paynem, anglickým učencem žijícím v ústraní, a navázal kontakt s Martinem Lupáčem, který ho utvrdil v přesvědčení, že skutečná reforma vyžaduje úplné oddělení od stávajících církevních struktur.
Zásadním krokem bylo zřízení vlastního duchovenstva.
Pronásledování a exil
První členové Jednoty byli jako sektáři pronásledováni husity, až později se církev dokázala v českých zemích obecněji etablovat.
Po bitvě na Bílé Hoře roku 1620 byla její existence v českých zemích znemožněna.
Roku 1464 Bratří přijali Svolení na horách Rychnovských a rozhodli se si stanovit vlastního kněze, a tak se roku 1467 stalo, což znamenalo velký převrat a odříznutí se od katolické církve.
Důvody vzniku byly dva: vyjádření nesouhlasu s násilím husitských válek a reakce na pokřivené věci uvnitř tehdejší katolické církve.
Rozvoj a expanze Jednoty
Jednota se po nástupu Jagellonců na český trůn roku 1471 rychle rozrůstala a získávala podporu mezi měšťany a univerzitními studenty.
V 16. století se profilovala jako církev, která inspirovala vzdělané vrstvy a otevřela se širším společenským kruhům.
Lukáš Pražský prosadil principy otevřenosti vůči světu a soustředil se na víru, lásku a naději jako základ, zatímco ostatní věci byly méně závazné.
Jan Blahoslav přinesl významná pedagogická díla a podnítil rozvoj školství; Komenský se stal strůjcem moderních vyučovacích metod a třístupňovitosti pansofického vědění.
Školství a kulturní odkaz
Největší vliv na českou kulturu měl vznik Kralické Bible, přeložené z původních jazyků; položila základy spisovné češtiny a byla považována za jeden z klíčových počinů české kultury.
Ivančice se staly centrem bratrského školství; vznikla zde německá škola a gymnázium, které navštěvovali nejen Češi, ale i Němci a zahraniční studenti.
Bible kralická (1579-1594) je vrcholem literární činnosti Jednoty a podpořila vznik a rozvoj školského a vzdělávacího systému v Čechách.
Obnova Jednoty a misijní činnost
V 18. století se obnovená Jednota bratrská proslavila rozsáhlou misijní činností; první misionáři vyšli roku 1732 k otrokům na ostrov svatého Tomáše v Karibském moři a následovaly mise do Grónska, Severní Ameriky, Jižní Afriky a dalších míst.
V domácím prostředí se Jednota bratrská stala kulturním i vzdělanostním proudem a vyvíjela tlak na rozvoj školství a literatury; její působení se rozšířilo po celém světě, zejména v Africe a Americe.
Organizace a současnost
Organizačně byla Jednota bratrská presbyterně-synodní: synod je nejvyšším orgánem, sbor vede správce a radu starších; biskupové mají duchovní roli a přesah do celé světové Jednoty.
V současnosti má Jednota bratrská 28 sborů, 45 ordinovaných duchovních a přibližně 3426 členů.
Misijní a edukační zaměření dnes
Současná Jednota bratrská se vrací k původnímu odkazu Staré Jednoty a klade důraz na Slovo kříže a osobní víru ve Spasitele Ježíše Krista; provozuje mateřské a základní školy, vyšší odbornou školu misijní a je aktivní v sociální a pečovatelské práci.
Je ekumenicky otevřenou církví a usiluje o most mezi církvemi episkopálními a kongregačními, mezi církvemi tradičními a charismatickými.
Heslo vyznání Jednoty bratrské zní VICIT AGNUS NOSTER, EUM SEQUAMUR - náš Beránek zvítězil, následujme jej.
Organizační souvislosti a geografické rozšíření
Jednota bratrská je českou součástí celosvětové protestantské církve Unitas fratrum; v Evropě dosahuje největšího rozšíření v Africe a Americe, kde tvoří většinu sborů podle regionů (Afrika zhruba 70 %, Karibik a Amerika menší).
Klíčové momenty a osobnosti
Mezi nejvýznačnější představitele patří Lukáš Pražský, Jan Augusta, Jan Blahoslav a Jan Amos Komenský; Komenský byl učitelem národů a významně ovlivnil moderní pedagogiku a vzdělávací metody Jednoty.
Zásadní krok k oddělení od utrakvistické církve byl krok zřízení vlastního duchovenstva v roce 1467; pronásledování a exil následovaly po bitvě na Bílé Hoře.