Pestré hřiště uprostřed pískovcových věží, tak by se ve zkratce dala popsat tahle cca 350 metrů dlouhá zajištěná cesta, kterou na pískovcovém skalním masivu Nonnenfelsen (Nonnen = jeptišky) vybudovala Žitavská sekce německého Alpenvereinu (DAV Zittau) už v roce 1994.
Začátek via ferraty je 10 minut chůze od placeného parkoviště na kraji lázeňského Jonsdorfu. Je tu lavička a několik informačních cedulí s nezbytnými pokyny.
Během hodiny lezení vás zde čeká od každého něco: lezení po kramlích, lanové mosty, exponovanější úseky, delikátnější technické komíny a koutky, lezení na tření i krátký převísek a zápis do vrcholové knížky.
Ferrata je sice obtížnosti C/D, ale ze zkušenosti (s klienty na kurzech jsem ji šel už téměř stokrát) si s čistým svědomím troufám tvrdit, že ji zvládne opravdu každý.
Prošel ji se mnou jak pětiletý nadšený klučina, tak skupinka tří dam z Pardubic, kterým bylo v součtu téměř 200 let.
Těžší úseky je dobré dojistit.
Sečteno, podtrženo: krátký přístup i sestup, atraktivní lezení, pětihvězdičkové výhledy a stylová skalní hospůdka na vrcholu „Jeptišek“.
Tahle zajištěná cesta má prostě všechno, co má pohodová ferrata nejen pro začátečníky a rodiny s dětmi mít.
Méně známá ale neméně krásná zajištěná cesta, kterou DAV Zittau vybudoval o trochu později (v roce 2006), leží jen deset minut jízdy autem z Jonsdorfu.
AlpinerGrat je sice o trochu kratší než nedaleký Nonnensteig, ale lezecky mnohem vyrovnanější.
Na necelých 100 metrech hřebenového lezení tu opět „potrápí“ několik výšvihů na tření a míst, kde jsou kramle od sebe dál, než je zdrávo.
Výhledy jsou zde ale opět fantastické a zejména vrcholová partie hřebene, kde už je lezení lehčí, je za odměnu (jen ta hospůdka na závěr tu chybí).
Céčková obtížnost zde víceméně převažuje a lezci menšího vzrůstu zde mají párkrát problém dosáhnout.
V Lužických horách na vás sice nečekají monstrózní alpské stěny, nekonečné hřebeny nebo těžké sportovní úseky.
Ferratové lezení je zde trošku o něčem jiném: o atmosféře, o výhledech a především zábavě na čerstvém vzduchu.
Zajištěné cesty je v Lužických horách povolené lézt celoročně, platí však přísný zákaz lezení za deště a mokra.
Je to nejen nebezpečné, ale také neohleduplné vůči místním pískovcům.
Přenocovat lze na divoko v autě nebo v některým z penzionů či kempů v okolí. Doporučuji třeba penzion Na Hřebenovce na nedalekém Krompachu.
Na ferraty do Lužických se nejrychleji dostanete přes hraniční přechod v Petrovicích severně od Jablonného v Podještědí (silnice č. U Nonnensteigu se parkuje na placeném parkovišti „u jezírek“ na kraji Jonsdorfu (stačí dvě éčka).
Jeptiška (Nonnensteig) má obtížnost C/D, AlpinerGrat je čisté Céčko.
Kompletní vybavení na via ferraty: úvazek+ferratový tlumič pádů+helma, mohou se hodit rukavice.
Pro děti nezapomeňte na celotělový nebo kombinovaný úvazek a dětský tlumič pádů.
Vybavení si můžete zapůjčit ve vybraných prodejnách Rock Point.
Kousek severně na Žitavou jsou ještě dvě kratší ferraty, které vedou na vrchol Spitzberg - Apollofalter A/B a Riesenboulder D.
