Zábavná via ferrata, ve které autoři vybrali skoro všechny ferratové prvky. První část je pěkné a jedoduché lezení zakončené mostíkem. Druhá část je vzdušný traverz s exponovaným místem a závěrečná část je silový převis a technické slezení z vrcholu. Ferrata je od 15. 12. do 31. 3. každý rok zavřená.
Z ČR pojedete do Žitavy, kde odbočíte doleva směr Zittauer Gebirge a dojedete až do městečka Kurort Jonsdorf, kde zaparkujete na velkém parkovišti. Pozor zpoplatněno 6€ na celý den. Z parkoviště kolem rybníčku ke skalám po hlavní lesní cestě. Po turistickém chodníku zpět k autu.
Při hledání zajištěných cest mimo ferraty v Čechách jsme zavítali do sousedního Německa. Cíl byl jasný, Zadrátovaná jeptiška. Název nám asocioval smíšené pocity, ale chvály jsme na tuhle pískovcovou ferratu slyšeli již dlouho. Napětí se začalo zvyšovat při průjezdu krásnou přírodou v údolí řeky Kamenice, kde se před námi začaly otevírat první pískovcové skalky a dojem z Lužických hor byl opět fascinující.
Zvolili jsme směr z české strany, kde na konci obce Dolní Světlá je volně přístupné parkoviště zdarma. Parkoviště zabírá poměrně velkou plochu a my jsme neměli problém zde zaparkovat ani v sobotu okolo poledne. Z parkoviště se stačí vydat směrem od obce necelé 2 kilometry po turistické zelené. Po překročení CZ - DE hranice se vám naskytnou výhledy na první pískovcové stěny přírodní památky Jonsdorfer Felsenstadt. Z tohoto místa se dá také dojít ke dvěma pískovcovým věžím, které jsou zajištěné pro skalní lezení. K Jeptišce lze dojet i z druhé strany, z Německa. Lze dojet až k restauraci Berggasthof Nonnefelsen a sejít okolo Jeptišky po zelené asi 300 metrů.
Obtížnost ferraty je vhodné i pro zdatnější začátečníky. Pokud dodržíte základní pravidla ferratového lezení a použití správného vybavení, jedná se o bezpečnou ferratu. Lezení na Jeptišce je opravdu pestré a každý úsek má do sebe něco jiného. Setkáte se zde s lezením ve stěně, traverzováním, překroky i se dvěma lanovými mosty. A i přes obtížnost B/C nás tato cesta bavila. Vše je podtrženo krásnou okolní přírodou.
Pokud jsi začátečník, téhle ferraty se nemusíš bát. Nástup začíná žebříkem a následuje jednoduchá chodící část s kramlemi, která vyústí v první lanový most, kde se otevírají první pohledy na okolní lesy a pískovce. Přes lesní cestu se dostanete k první více lezecké části ferraty. Nejprve nahoru a pak vpravo traverzem, kde čeká fotogenické vzdušné místo nad okolní krajinou. Jelikož ferrata není těžká, troufne si na ní hodně lidí i se špatným vybavením a dokonce i bez helmy. Bez helmy pod lezci ve stěně na křehkém písku by se mi asi moc stát nechtělo.
Po této vzdušné pasáži se dostáváme na širokou polici vhodné pro odpočinek, výhledy a občerstvení. Z police pak skalní průrvou s překrokem a dále na další polici, která předchází nejtěžšímu místu ferraty, krátkému převisu s obtížností D. Zde není kam spadnout, do převisu se nalézá z roviny a v případě nutnosti vás může kdokoliv postrčit nahoru.
V Dolní Světlé je několik penzionů, kde se vyspíte okolo 300,- Kč za osobu na noc, dle fotek vybavení různé, osobně jsme nezkoušeli. Zázemí hledejte například mezi výše zmíněnými pískovcovými věžemi. Zde mezi Hawk Stone Rock a Krkavčími kameny je travnatý plácek i s ohništěm. Otázku, zda se smí nebo nesmí, necháme na zkušenostech místních trampů. Pestré hřiště uprostřed pískovcových věží, tak by se ve zkratce dala popsat tahle cca 350 metrů dlouhá zajištěná cesta, kterou na pískovcovém skalním masivu Nonnenfelsen (Nonnen = jeptišky) vybudovala Žitavská sekce německého Alpenvereinu (DAV Zittau) už v roce 1994.
Začátek via ferraty je 10 minut chůze od placeného parkoviště na kraji lázeňského Jonsdorfu. Je tu lavička a několik informačních cedulí s nezbytnými pokyny. Během hodiny lezení vás zde čeká od každého něco: lezení po kramlích, lanové mosty, exponovanější úseky, delikátnější technické komíny a koutky, lezení na tření i krátký převísek a zápis do vrcholové knížky. Ferrata je sice obtížnosti C/D, ale ze zkušenosti si s čistým svědomím troufám tvrdit, že ji zvládne opravdu každý. Prošel ji se mnou jak pětiletý nadšený klučina, tak skupinka tří dam z Pardubic, kterým bylo v součtu téměř 200 let. Těžší úseky je dobré dojistit.
Sečteno, podtrženo: krátký přístup i sestup, atraktivní lezení, pětihvězdičkové výhledy a stylová skalní hospůdka na vrcholu „Jeptišek“. Tahle zajištěná cesta má prostě všechno, co má pohodová ferrata nejen pro začátečníky a rodiny s dětmi mít. Méně známá ale neméně krásná zajištěná cesta, kterou DAV Zittau vybudoval o trochu později (v roce 2006), leží jen deset minut jízdy autem z Jonsdorfu. AlpinerGrat je sice o trochu kratší než nedaleký Nonnensteig, ale lezecky mnohem vyrovnanější. Na necelých 100 metrech hřebenového lezení tu opět „potrápí“ několik výšvihů na tření a míst, kde jsou kramle od sebe dál, než je zdrávo. Výhledy jsou zde ale opět fantastické a zejména vrcholová partie hřebene, kde už je lezení lehčí, je za odměnu (jen ta hospůdka na závěr tu chybí). Céčková obtížnost zde víceméně převažuje a lezci menšího vzrůstu zde mají párkrát problém dosáhnout.
V Lužických horách na vás sice nečekají monstrózní alpské stěny, nekonečné hřebeny nebo těžké sportovní úseky. Ferratové lezení je zde trošku o něčem jiném: o atmosféře, o výhledech a především zábavě na čerstvém vzduchu. Zajištěné cesty je v Lužických horách povolené lézt celoročně, platí však přísný zákaz lezení za deště a mokra. Je to nejen nebezpečné, ale také neohleduplné vůči místním pískovcům. Přenocovat lze na divoko v autě nebo v některým z penzionů či kempů v okolí. Doporučuji třeba penzion Na Hřebenovce na nedalekém Krompachu.
Na ferraty do Lužických se nejrychleji dostanete přes hraniční přechod v Petrovicích severně od Jablonného v Podještědí. Silnice č. U Nonnensteigu se parkuje na placeném parkovišti „u jezírek“ na kraji Jonsdorfu. Jeptiška (Nonnensteig) má obtížnost C/D, AlpinerGrat je čisté Céčko. Kompletní vybavení na via ferraty: úvazek, ferratový tlumič pádů, helma; mohou se hodit rukavice. Pro děti nezapomeňte na celotělový nebo kombinovaný úvazek a dětský tlumič pádů. Vybavení si můžete zapůjčit ve vybraných prodejnách Rock Point.
Kousek severně na Žitavou jsou ještě dvě kratší ferraty, které vedou na vrchol Spitzberg - Apollofalter A/B a Riesenboulder D. Ferrata Jeptiška, německy Nonnensteig, se nachází u městečka Jonsdorf v Saském Švýcarsku v Lužických horách kousek za hranicemi ČR/Německo. O ferratě Jeptiška se často mluví jako o vstupu na alpské ferraty. Na Jeptišce si vyzkoušíte různé pohybové situace, které se na ferratách vyskytují. Je tu žebřík, lanový most, vzdušný přelez za roh, výlez po skobách v těžkém převisu, přelezy přes úzké vrcholy, úseky bez kramlí, prostě od každého něco. Celková obtížnost ferraty je C, protože se na třech místech objevuje těžší úsek B/C a v jednom jediném místě lze hovořit o C/D (jojo, ten převis).
Pískovcová skála je hodně příjemná na lezení, nohy drží na skále všude, kam je postavíte. Jako bonus vás čekají nádherné vyhlídky ze skály. Začátek cesty je označen informační tabulí. Vzápětí se dostanete na lanový most, který není složitý, jen se dost houpe. V této časti uděláte hezké fotky s výhledem do krajiny. Za hranou se pak dá odpočinout na relativně rozlehlém platu. A třetí úsek označený B/C v této ferratě vyžaduje přelézt špičatý vršek skály a trošku slézt dolů. A tím se blížíte ke konci ferraty. Malou odbočkou můžete slézt na vyhlídkovou plošinu. Po skončení lezení ferraty si můžete dojít na vrchol Jeptišky. Na něj přímo ferrata nevede a můžou tak na něj dojít všichni turisté. Kousek před vrcholem je výletní restaurace. V době naší návštěvy byl zrovna ten den Ruhetag (zavřeno).
Z veřejného placeného parkoviště se k Jeptišce jde kolem restaurace Gondola s rybníkem. Tohle je pohled od restaurace na Jeptišku. Ferrata na ní vede zleva doprava. Zpáteční cesta z Jeptišky na parkoviště nemusí být stejná s cestou, kterou se jde k ferratě. Ferrata Jeptiška (Nonnensteig) je moc hezká pískovcová ferrata obtížnosti C, na které se dá mnohé naučit. Podle průvodce by přelezení ferraty mělo být možné do 30 minut, ale to se nemusí vždy povést, když budou na ferratě další lezci. Lezení je vhodné pro začátečníky i pro děti.
Cesta do Jonsdorfu k Jeptišce vede nejlépe přes Liberec, Hrádek nad Nisou a hraniční přechod u Zittau. Nonnensteig je jedna z mála postavených zajištěných cest na pískovci. V německé části Lužických hor. Je to rovněž jedna z ferrat, které přelézám s klienty na kurzu zajištěných cest v Lužických horách. Jediné, s čím se někdy těžce perou méně zkušení ferratisté, případně úplní začátečníci, byl krátký, přesto obtížnější úsek těsně pod vrcholovou knížkou. Je jediný značek obtížností C/D a jakmile k němu dolezete, pochopíte proč. Vyžaduje přelezení cca 1,5 metru převislé skály, čili krom techniky i sílu v pažích, na kterých visíte. Sestup na začátek ferraty byl prakticky nemožný, úniková varianta neexistovala. Až do letošního roku! Vyhlášený převis na „Jeptišce“. Dole pod ním odpočinkové místo, odkud lze fandit těm, kteří se zrovna v převisu pachtí. Nouzová varianta z ferraty. Technicky je pasáž zcela nenáročná, označila bych ji pocitově obtížností A/B, čili bez problémů zvládnutelná. Pokud se rozhodnete nouzové cesty využít, připravíte se sice o zápis do vrcholové knížky a ne pro všechny úplně jednoduchý sestup, na druhou stranu ušetříte síly pro další ferratu.
Za den stihnete bez problémů z Jeptišky přejet ještě na Alpiner Grat.
