Když Ježíš nasytil zástupy, hned potom přiměl učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než on rozpustí zástupy. To vytyčuje rámec zkoušek víry učedníků v očekávání Ježíšova zázraku a jejich následné reakce. Když zástupy rozpustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Nastal už večer, a byl tam sám. Zatím byla loď už daleko od břehu a vlny jí zmítaly, protože vanul vítr proti nim. K ránu šel Ježíš k nim a kráčel po moři. Když ho (učedníci) uviděli kráčet po moři, zděsili se, neboť mysleli, že je to přízrak, a strachem začali křičet. Ježíš však na ně hned promluvil: "Vzmužte se! To jsem já, nebojte se!"
Petr mu odpověděl: "Pane, když jsi to ty, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě." A on řekl: "Pojď!" Petr vystoupil z lidí, kráčel po vodě a šel k Ježíšovi. Zpozoroval však vítr a dostal strach. Začal tonout a vykřikl: "Pane, zachraň mě!" Ježíš hned vztáhl ruku, zachytil ho a řekl mu: "Malověrný, proč jsi pochyboval?" Pak vstoupili na loď a vítr přestal.
Kázání o 19. neděli v mezidobí a pozvání Ježíše, aby vstoupil do naší noci a přistoupil do naší loďky, vyzývá k zamyšlení nad naší palubou a bouřemi, které nás zmítají. Petr byl velmi ambiciózní. Zaměřujeme se na problémy, anebo na Boha? Vrháme se do duchovního života a pastorace s nejlepšími úmysly. Evangelium této neděle vypráví o jednom výjimečném Ježíšově zázraku: Ježíš v noci kráčí po vodách Galilejského jezera vstříc učedníkům, kteří se vydávají na cestu lodí.
Petr byl svědkem, jak Ježíš kráčí po vodě, a chtěl jít k němu po vodě, ale vzápětí se začal bát, když viděl vítr. Tyto okamžiky ukazují, že Petr často jednal s nadšením, ale i s pochybnostmi, a Ježíš mu často odpovídal bezprostředně. Ježíš znovu a znovu učí své učedníky a vyzývá je, aby mu důvěřovali i v náročných situacích.
Petrova odpověď na Ježíšovo otázku a klíčové terény víry: Když Ježíš položil otázku, "Nechcete snad také jít?", Petr odpověděl: "Pane, ke komu odejdeme? Ty máš slova věčného života." Díky víře v Ježíše si Petr vypěstoval další vynikající vlastnost - věrnou oddanost. Máš stejný postoj jako Petr? Mnozí lidé dnes prohlašují, že Krista milují, ale když mají svou věrnost prokázat skutky, selhávají. Věřit Ježíši znamená poznávat a žít podle jeho učení, i když přijde překvapení nebo nepohodlí.
Proměna Petra na vrcholu víry a jeho úkoly v církvi: Krátce po rušných dnech se Ježíš spolu se svými apoštoly a jinými učedníky vydal na sever k zjevným místům v horách Hermon. Pro Petra a ostatní bylo vidění Ježíšovy proměny významným potvrzením Jeho božství a posilou víry. Vidění Ježíšovy proměny bylo pro Petra povzbuzením a potvrzením Spasitele, a tím posilovalo jeho víru v čase budoucích zkoušek. Petrův výklad o tom, kdo je Ježíš, byl klíčový: "Ty jsi Kristus, Syn živého Boha." Za tuto víru mu Ježíš svěřil důležité výsady a "klíče království".
Klíče k pochopení Petrova postoje a jeho roli v církvi: Ježíš řekl Petrovi, že ti, kterým bylo mnoho dáno, ponesou větší odpovědnost, a to platí i o Petrovi. Když Petr slyšel, že syn člověka bude trpět a zemřít, snažil se Ježíše odradit, ale Ježíš ho zkontroloval a poukázal na to, že jeho myšlení není Boží, nýbrž lidské. Petr pochopil, že Ježíš není jen učitel, ale Mesiáš, a že jeho role je spojena s utrpením a smrtí v Jeruzalémě. Ježíš mu vyčítal, že myslí lidsky, a Petr byl napravený pokorou, což ukazuje povahu opravdové víry a poslušnosti.
V závěru Ježíš říká, že někteří z těch, kteří tam stojí, nikdy neumřou, dokud neuvidí Syna člověka přicházet ve svém království, což vzbuzuje Petrovu zvědavost a touhu po poznání. Petrova cesta pokračuje: Jakub, Jan a Petr byli vyzdviženi na horu Hermon a svědčili o proměně Ježíše, která potvrzuje jeho status Mesiáše a Božího Syna. A nakonec se Petr stává prvním papežem, jehož úloha a autorita jsou součástí vzestupu církve, která nese Kristovo učení do světa.
