Jezuitská kolej se zvonicí v Kutné Hoře: architektura, historie a současné využití

Jezuitská kolej byla stavěna od r. 1667 do pol. 18. st. podle projektu Giovanni Domenico Orsiho (D. Orsi). Stavbu vedli Carlo Lurago a Francesco Caratti. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byla kolej převedena do vojenské správy a sloužila jako kasárna, vojenský špitál a kadetní škola až do 90. let 20. století. V roce 1998 bylo rozhodnuto o přidělení bývalé jezuitské koleje Českému muzeu výtvarných umění pro vybudování stálé expozice; dnes slouží jako kulturní centrum.

Umístění a kontext: Areál jezuitské koleje se nachází severně od chrámu sv. Barbory a je součástí širšího panorama Kutné Hory, kde stojí několik architektonicky zajímavých objektů. Jihozápadně od hlavní budovy byla nedávno objevena vápenná pec. Areál se skládá z hlavní rozsáhlé budovy kolejí, boční služební budovy severozápadně, staré koleje, ohradní zdi s branami, bastionu na jižní straně, zdi se sochařskou výzdobou na východní straně a památníku císaře Františka Josefa I. na severovýchodě. Na mostě před jezuitskou kolejí byla zřízena galerie soch světců, která napodobuje sochy na Karlově mostě. Autorem galerie byl jezuita František Baugut, s vyjímkou sochy sv. Jana Nepomuckého, kterou doplnil později.

Architektura a vzhled: Ve stylu jezuitské řehole je architektura koleje poměrně strohá; průčelí připomíná raně barokní italské paláce. Nároží monumentální budovy jsou zvýrazněny mohutnými věžemi; fasáda má geometrický řád s mírně vysozenou střední částí a jemnou plastikou zajišťují meziokenní pilastry. Půdorys byl původně zamýšlen jako písmeno E, avšak současný tvar písmene F je výsledkem nenaplnění původního záměru. Původní třetí středová věž musela být v polovině 19. století ze statických důvodů snesena. Budova byla původně propojena spojovací chodbou s kostelem sv. Barbory, dnes však tato chodba již neexistuje. Kostel sv. Jakuba Staršího byl zapojen do komplexu a změněn byl patrocinium na sv. Ignáce z Loyoly.

Historie využití a proměny: Po zrušení řádu byl objekt přeměněn na kasárny, později vojenský špitál, kadetní školu a do roku 1977 opět kasárna. V 19. století proběhly stavební úpravy v letech 1776-1777 a následně 1843-1844; v letech 1856-1858 byly pravděpodobně přistavěny okrouhlé věžice v nádvořích. Záměrem jezuitů bylo vystavět „královskou cestu“ v Kutné Hoře od chrámu sv. Barbory k Vlašskému dvoru; galerie soch světců na mostě napodobuje pražský Karlův most a byla vytvořena počátkem 18. století. Po vyhlášení zrušení jezuitského řádu papežem Klementem XIV. v roce 1773 došlo k přeměně koleje na veřejný a vojenský objekt.

Současné využití a galerie: Dnes budova slouží jako sídlo Galerie Středočeského kraje (GASK). Sbírky GASK představují ucelený a kvalitní přehled českého výtvarného umění od konce 19. století až po současnost. GASK není jen galerií, ale multifunkčním centrem s bohatým programem, včetně koncertů, divadelních vystoupení, promítání filmů, odborných sympozií, konferencí a přednášek. Návštěvníci mohou využít knihkupectví, designshop, kavárnu a dětský koutek a vizuální hry pro děti.

Osvětlení a noční pohled: Návrh venkovního osvětlení navazuje na panoramatické osvětlení hlavních památek Kutné Hory; koncepce vznikla při návrhu osvětlení chrámu sv. Barbory v roce 1995 a zahrnuje i Jezuitskou kolej, Hrádek, arcibiskupský dům, kostel sv. Jakuba a Vlašský dvůr. Při novém návrhu se hledalo řešení, které by harmonicky navázalo na okolní objekty a fasádu Jezuitské koleje.

Ochrana památek a související prvky: Hlavní budova kolejí se zvonicí čp. 51 a 53 je chráněná, spolu s služební budovou čp. 52, starou kolejí čp. 54, bastionem, parapetní zdí se sochařskou výzdobou, ohradní zdí a památníkem císaře Františka Josefa I. Součástí areálu je i vyobrazení a expozice, která ukazuje historické souvislosti a vizuálně poutá na významné momenty kutnohorského regionu.

Zvony a zvonice Jezuitské koleje

Ze zaniklé dřevěné zvonice sem byly přeneseny zvony Barbora (spodní průměr 1120 mm, odlita roku 1536 Jiříkem Klabalem), Michal (1492 mm, odlita roku 1493) a Ludvík (1492 mm, odlita 1510). Dva větší zvony visí ve spodním patře zvonice a odlil je zvonař Ondřej Ptáček. V pátek se do zvonice Jezuitské koleje v Kutné Hoře vrátily zvony Michal a Ludvík po rekonstrukci, která zahrnovala nápravu úderového věnce a hlavic.

Demontáž zvonů v roce 2021 a jejich následná oprava byla součástí dlouhodobé obnovy zvonového fondu. Z instalace zvonů do zvonice GASKu byla po opravách pokračována v roce 2022; průběh oprav a instalace byl zveřejněn v místních informačních materiálech a médiích. Opravy a restaurování zvonů probíhaly v souvislosti s poznámkami odborníků a historiky zaměřenými na záchranu zvonů a jejich tradice.

Tabulka: Základní údaje o jezuitské koleji

ParametrHodnota
Doba výstavby1667 - pol. 18. st.
ProjektantGiovanni Domenico Orsi (D. Orsi)
Vedoucí stavbyCarlo Lurago, Francesco Caratti
PůdorysPůvodně E, současný tvar F
Současné využitíGalerie Středočeského kraje (GASK), kulturní centrum
UmístěníSeverně od chrámu sv. Barbory
Zakládací listina1654-1624 (svátek sv. Havla, 16. října 1624)
Gymnázium1627-1628
Kněžský či řádJezuitský řád, zrušen 1773

Klíčové souvislosti a historické vrstvy

Jezuitská kolej a gymnázium v Kutné Hoře sehrály významnou roli v rekatolizaci utrakvistického města a jeho okolí; řád se také zaměřoval na výchovu dětí a mládeže, což byla jedna z hlavních motivací pro výstavbu koleje. Zaniklý dřevěný zvonový systém byl nahrazen novými zvony, které původně pocházely ze starých zvonů na dřevěné zvonici a byly převedeny do nové zvonice po rekonstrukci. Změny v roce 1773 a další období ukazují kontinuitu snah o zachování kulturní a historické hodnoty místa, i když došlo k významným administrativním změnám a využití budov v návaznosti na politické a společenské změny v zemi.

architektura jezuitské koleje a věže

Zdeněk Štefek: Jezuitská kolej v Kutné Hoře - opravená a kulturou žijící

Zdeněk Štefek: Jezuitská kolej v Kutné Hoře - opravená a kulturou žijící

tags: #jezuitska #kolej #zvonice