Encyklopedie knihy uvádí PřihlášeníZ Encyklopedie knihyPředtitul ze slovenské Tiskárny jezuitské (Trnava 1689).
Tiskárna jezuitská - Trnava institucionální tiskárna katolické univerzity (1635-1777).
Byla založena roku 1646, ale její činnost je doložená až v letech 1648-1773.
Jako fundamentu bylo použito deset let nečinné trnavské Tiskárny arcibiskupské, doplněné materiálem Tiskárny arcibiskupské v Bratislavě.
Ten pozůstával převážně z jednotlivin, které zakoupil vídeňský tiskař Lörinc Ferenczffy od Pavla Sessia a které Ferenczffyho dědicové prodali na Slovensko.
Tiskové písmo pocházelo z vídeňských písmolijen a od 70. let 17. století z vlastní trnavské písmolijny.
Osm publikací cyrilského knihtisku uspokojujícího potřeby východoslovanských národů žijící v Uhrách bylo během 1696-1729 realizováno písmem krakovské písmolijny.
V čele Tiskárny se vystřídalo 33 prefektů.
Pomey, Franc*ois: Syntaxis ornata seu De tribus latinae linguae (Trnava, Tiskárna jezuitská 1748).
Titulní strana s jezuitskou vinětou.
Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna (Praha), sign. Publikace byly značeny „Ex Typographia Academica“, „Typis academicis“ nebo „Typographia Tyrnaviensis universitatis“.
Ediční činnost napomáhala hojná privilegia panovnického dvora.
Dle exemplářů a nakladatelských a knihkupeckých nabídek, které nepravidelně vycházely od roku 1710, dnes známe takřka 4.900 titulů (83% latinských, 9% německých, 5% slovenských, 2% německých a 1% cyrilských, řeckých, francouzských aj.).
Za publikační prvotinu se považuje slovník Verborum in Institutione grammatica contentorum in Ungaricum et Sclavonicum translatio secundum ordinem alphabeticum (Trnava 1648).
Podstatnou část edičního programu tvořila přirozeně katolická liturgická literatura, např. Rituale Strigoniense, seu Formula agendorum in administratione sacramentorum (Trnava 1656), a dále náboženská literatura, např. Ján Nádasi Annus morientium (Trnava 1650) nebo Petrus Canisius Kratka azbukovica i kratak kerstjanski katoličanski nauk (Trnava 1696).
Tiskly se učebnice, např. Manuel Álvarez De institutione grammatica (Trnava 1659), i historická próza, např. Martin Szentiványi Curiosa et selectiora variarum scientiatium miscellanea (Trnava 1689-1709).
Zdrojem pravidelných příjmů byly univerzitní dizertace a hojně vydávané kalendáře.
V letech 1773-1777 byla univerzita s odchodem jezuitů postátněna.
Taktéž Tiskárna pracovala pod státní správou (tehdy disponovala 6 knihtiskařskými lisy).
Roku 1777 došlo k přemístění univerzity do Budapešti.
Tiskárna v Trnavě sice zůstala ještě do roku 1797, avšak formálně byla pojímána jako filiálka budapešťské Tiskárny univerzitní (do roku 1788 v trnavské pobočce pracoval Václav Jelínek, pozdější samostatný tiskař).
V tiscích se nazývala „Impressí královské univerzity budínské“, nebo „Typographia Regiae Universitatis Budae“.
Do budapešťské tiskárny vplynula roku 1795 prodejem z Vídně také původní Kurzböckova cyrilská dílna, přejmenovaná Stefanem Novakovićem na Slovansko-srbskou tiskárnu (Typografia Slavo-Serborum).
Bibl.: BACKER, Aug. et Al. de-SOMMERVOGEL, C.: Bibliothèque de la Compagnie de Jésu. Vol. 1-10. Bruxelles-Paris 1890-1909; ZELLIGER, A.: Pantheon Tyrnaviense bibliographicam continens recensionem operum typis Tyrnaviensibus aa. 1578-1930. Trnava 1931.
Lit.: BÁLENT, B.: Slovenská knižná produkcia a Budínska univerzitná tlačiareň. Budapest (1983); HAIMAN, G.-MUSZKA, E.-BORSA, G.: A nagyszombati jezsuita kollégium a17 egyetemi nyomdav leltára, 1773. Budapest 1997; HRADNÝ, M. (= RADVÁNI, H.): K dejinám kníhtlačiarstva v Trnave. Trnava 1978.
Ilustrace z roku 1542 přetištěná do Ferovy Postily 1574-1575 a do Scipiovy Postily (Praha 1667-1668).
- Vlevo Ferus, Johann: Postila aneb Kázání evangelistské pravdy (Praha, Jiří st. Melantrich z Aventinu 1574-1575).
- První díl (1574), fol. 26b se sv. Janem ve vězení a Kristem (značka monogramisty EWA vlevo nad mříží, vpravo dole letopočet 1542 svědčící o starobylosti štočku).
Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna (Praha), sign. BE IV 1.
Vpravo Scipio, Šebestián Vojtěch: Jak kostelní, tak domácí postila (Praha, Tiskárna jezuitská, fa. Jiří Černoch 1667-1668).
Pag. 9 s týmž ilustračním štočkem, pocházejícím naposledy z Melantrichových a Bylinových zásob.
Kráľovská kanonie premonstrátov na Strahově - Strahovská knihovna (Praha), sign. Jezuitská tiskárna jen s jednou krátkodobou výjimkou 1654 nebyla na rozdíl od Tiskárny arcibiskupské nikdy pronajímána.
V čele dílny stál prefekt (praeses, provizor) a měl k ruce socius (spolupracovník).
Jména prefektů nám z impres neuváděných, ale z písemných pramenů: Jiří Plachý st. Ferus, Jiří Plachý ml., Bedřich Bridel, Jan Jahoda, Jiří Konstanc, Jiří Eber, Jindřich Chlumecký, Jiří Castulus, Adam Račín, Jan Gall, Ludvík Siebert, Vojtěch Pubetz, Jan Hanel, Jakub Rebitzer, Jan Filler, František Ottoniel, Josef Pohl, Matyáš Chmel, Karel Roslaw a Karel Zach.
Ilustrace z roku 1542 byla přetištěná do Ferovy Postily 1574-1575 a do Scipiovy Postily (Praha 1667-1668).
Technický provoz Tiskárny řídil světský pracovník zvaný faktor.
Z impres na titulních stranách jsou zcela jistě doložena jména: Zikmund Léva z Brozánek, Samuel Vltavský, Pavel Postřihač, Jiří Černoch, Daniel Vojtěch Kamenický, Vilém Knauff, Jan Mikuláš Hampel, Václav Zelenka, Dominik František Schmid, Jan Kašpar Muxel, Vojtěch Jiří Koniáš, Jan František Starck, Jáchym Jan Kamenický, Jiří Jakub Köberle, Jan Jiří Staub, Dominik Pfleger, Jan Norbert Fický, Leopold Jan Kamenický, Cyril Puff, František Slánský, Jakub Schweiger, Jan Jiří Schneider a Jan Adam Hagen.
Faktoři zaměstnávaní jezuity byli oprávněni vydávat vlastním kornutům po uplynutí výuční doby tovaryšské listy.
Jakkoli produktivita dílny časem rostla, řád až do zrušení Tiskárny vystačil zhruba se sedmi tovaryši.
Mnozí pocházeli z Německa a Švýcarska a přinejmenším do roku 1650, ...
