Světci Povýšení svatého Kříže nabírají kontext v biblickém čtení, kde měděný had hraje klíčovou roli v příběhu putování Izraele pouští. Hospodin naplňuje trest reptání a zároveň nabízí obraz naděje prostřednictvím měděného hada na signální tyči, který má uzdravovat ty, kdo na něj vzhlédnou.
Okolnosti reptání lidu a Boží trest
Ukazuje se, že Edomité a hledání přímé cesty vedou Izraelity k únavě a stálému reptání. Lidé si naříkají na nedostatek potravy a vody, mana je podle jejich očí „hladovou stravou“, a tak Hospodin posílá na lid jedovaté hady jako trest za vzpouru proti Mojžíšovi a Bohu. Hospodin poslal proto na lid jedovaté hady. Spravedlivý trest od Boha postihl reptající. Poušť, kterou putovali, byla plná jedovatých hadů. Ačkoli Bůh dosud zázračně chránil svůj lid, nyní dopouští, aby hadi zaplavili tábor.
Vyznání hříchu a proměna tónu příběhu
Lid vyznává: Zhřešili jsme. Je to zvláštní vyznání. Asi by nepoznali svou vinu, kdyby nepocítili blízkost smrti. Prosí Mojžíše o modlitbu, uvědomují si, že sami by asi nebyli vyslyšeni. Byli přesvědčení o Mojžíšově vlivu. Jak rychle se změnil tón jejich řeči. Ti, kdo jej považovali za největšího nepřítele, se k němu hlásí jako k nejlepšímu příteli, vybírají si ho za advokáta. Soužení vede často ke změně pocitů Božího lidu. Ten si má opět vážit modlitby.
Obraz měděného hada jako prostředku záchrany
Hospodin nařizuje zhotovení obrazu hada z mědi, který je umístěn na signální tyči. Kdo k němu vzhlédne, má být uzdraven od hadího uštknutí. Vzhlédnutí k měděnému hadovi odstraňuje následky a umožňuje přežít hadí uštknutí. Pozoruhodné je, že nejsou odstraněni hadi, ale následky jejich uštknutí. Může to připomínat životní podmínky na jih od Zaslíbené země. V Timně se našla zobrazení malých hadů z mědi jako možná ochrana před hadím uštknutím. Měděný had nemá být magickým kouzlem, ale má připomenout těm, kdo se na něho dívají, že Hospodin trestá vzdor, že však také odpouští tomu, kdo činí pokání. Není odstraněno nebezpečí, ale hrozba je zmírněna důvěrou v Boží pomoc.
Význam pro teologii a křesťanské čtení
Nový význam Mojžíšova měděného hada nacházíme v Janově evangeliu (J 3,14), kde odkazuje na Krista, který byl vyvýšen na kříž. On dává věčný život všem, kdo v něho věří. Sám Bůh stanovil tuto cestu záchrany v Kristově smrti. Ježíš byl povýšen na kříž představiteli Židů a Římany. Evangelista Jan vidí zřetelnou podobnost mezi záchranou uštknutých na poušti a záchranou těch, kdo jsou ohroženi smrtí: „Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný“ (J 3,14n.).
Podle listu Římanům přišel Ježíš v těle, jaké má hříšný člověk (Ř 8,3). Janovo evangelium ukazuje, že byl pokládán za hříšníka (J 9,24) a byl povýšen na kříž (J 12,33n.). Ukřižovaný Kristus se stal znamením pro všechny lidi. Na základě víry jsme přesvědčeni, že nezahyneme, když budeme hledět na ukřižovaného Krista „pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle“ (Ž 12,2). Měli bychom vnímat svá zranění i nebezpečí v souvislosti s Kristem, kterého nám Bůh posílá jako zachránce a vysvoboditele.
Had jako symbol poznání a pokušení
Záznamy ukazují, že znamení měděného hada nebylo magickým řešením, ale připomínkou Boží moci uzdravujícího od hříchu a vzpoury. Znamení hada nepomohlo těm, kdo k němu nevzhlíželi; ti, kteří hleděli jen na své uštknutí, zemřeli. Hledáme-li jiné cesty k záchraně než Kristův kříž, mohou mít naše zranění osudové následky. Není zde jen starší záznam; v Ježíšově smrti a v jeho vzkříšení nacházíme trvalé zaslíbení Boží pomoci, která překonává zvláštní historické okolnosti.
Historické a teologické poznámky k obrazu hada
V Jeruzalémě byl po určitou dobu uložen měděný had v chrámě, což ukazuje na proměnlivost interpretací. Král Chizkijáš nechal měděného hada z chrámu odstranit, aby se zamezilo uctívání modly; původně ho lid uctíval jako uzdravující znak Boží moci. Zřejmě už v té době zapomněli, že měděný had byl jen znamením uzdravující Boží moci. V Novém zákoně a v didaktických textech se měděný had stává předobrazem Krista, který byl vyvýšen na kříži a jehož víra v Krista vede k věčnému životu.
V širším kontextu Genesis a pionýrských příběhů Adam a Eva připomínají boj dvou řad semene - semena ženy a semene hada - který rýsuje prastarý konflikt mezi Boží vůlí a pýchou zla. Semeno ženy, Kristus, porazí hada skrze pokání a víru; semeno hada ztělesňuje vzpouru a lživé sliby. Bible vyjevuje, že vrcholná odpověď na pád lidstva nepřichází skrze lidské úsilí, ale skrze Boží Slovo a Ježíšův kříž, na němž se uskutečňuje vykoupení a nový život.
