Tento původně bojovný vikingský náčelník žijící na přelomu 10. století přijal křesťanství a na stejnou víru se snažil obrátit ne vždy mírumilovnou cestou i všechny své nepřátele.
Když byl v bitvě u Stiklesandu zabit, církev se mu chtěla za šíření křesťanství náležitě odměnit. Jeho tělo pohřbila na břehu řeky Nid na území dnešního Trondheimu. Katedrála Nidaros byla v minulosti nejen významným poutním místem celého Norska, ale především místem, kde probíhaly korunovace norských králů. První ucelená stavba byla dokončena kolem roku 1250. Ve 14. století stavbu katedrály Nidaros významně poškodil požár. V průběhu staletí byl svatostánek několikrát opravován a dostavován. Na přelomu 19. a 20. století byl k renovačním pracem přizván také známý norský sochař Gustav Vigeland (autor soch ve světoznámém parku Vigeland v Oslo).
Trondheim, kde se katedrála Nidaros nachází, je pro dnešního cestovatele na poznávací zájezd do Norska vítanou zastávkou při putování z Oslo na sever Norska. Toto třetí největší norské město je významným přístavem a kromě katedrály Nidaros vás jistě zaujme i historická část starého města s nábřežím a sochou s názvem „Mlčenlivý Viking“.
Na místě je Nidarosdóm nejsevernější středověká katedrála světa a norská národní svatyně, kde byly korunovány norské panovníky. Katedrála vznikla na břehu Nid a jejím jádrem je hrob svatého Olafa, vikingského krále, který obrátil Norsko na křesťanství. Práce na katedrále začaly kolem roku 1070 a byly dokončeny kolem roku 1300. Po velkém požáru v 17. století a obdobích úpadku nastala až v 19. století renovace, které katedrálu vrátily do původní někdejší slávy.
V západním průčelí katedrály je velká rozetová vitráž a ochoz kolem svatyně umožňující poutníkům obcházet relikvii, aniž by narušili bohoslužbu. Oktogon na východním konci katedrály vznikl jako osmiboká kaple nad Olavovým hrobem, což odkazuje na chrám Božího hrobu v Jeruzalémě a měl poutníkovi naznačit posvátnou půdu. Když se podíváme dovnitř, uvidíme i studnu uvnitř katedrály, která byla spojována s tradicí o prameni, jenž měl vyvěrat na místě Olavova prvního hrobu.
Korunovace norských králů se v Nidarosu konaly až do roku 1906; poslední korunovace se uskutečnila 22. června 1906 a byl korunován Haakon VII. spolu s královnou Maud. Od roku 1908 byl ústavní požadavek korunovace parlamentem zcela zrušen, a od té doby Norská královská rodina podstupuje pouze intronizační požehnání.
Arcibiskupský palác stojí vedle katedrály a v něm jsou dnes vystaveny norské korunovační klenoty. Klenoty vznikly až v 19. století, kdy Norsko po dlouhé dánské nadvládě vstoupilo do unie se Švédskem a potřebovalo vlastní korunovační insignie. Nejstarší z nich, královská koruna, byla zhotovena roku 1818 pro Karla III. Jana, a zůstávají uloženy na místě, kde se skutečně používaly, a ne v hlavním městě.
Jak to už v Nordicích bývá, i Zlatnictví na severu má kořeny v vikingské době - šperky z doby před křesťanstvím, včetně prstenů a spon, ukazují dovednost, která se projevuje i v pozdějších klenotech. Norská keramika a stříbro spolu s larvikitem, modrým kamenem s hvězdným leskem, tvoří část místní estetiky.
V Trondheimu lze katedrálu Nidaros projít pěšky po historickém jádru na poloostrově; kromě katedrály stojí za návštěvu i barevná skladiště nad Nidelvou, pevnost Kristiansten s výhledem na město, ostrov Munkholmen ve fjordu a Rockheim, národní muzeum popové a rockové hudby. Bryggene, dřevěná vysoká skladiště nad Nidelvou, připomínají dávnou obchodní síť lodního dopravního systému, a na Bakklandet, staré dřevěné čtvrti, se nacházejí kavárny a hospody s atmosférou starého Trondheimu.
Historické jádro Trondheimu má kolem 200 000 obyvatel, je domovem NTNU, největší norské univerzity, a je významným turistickým cílem. Nejvýznamnější poutní místo a hlavní katedrála, Nidaroský dómy, zůstává centrem jak náboženského, tak kulturního dědictví města. Katedrála a její světci, jako svatý Olaf, hraje klíčovou roli v norské národní identitě a poutní tradici.
Podle legendy je uvnitř katedrály i duch - prý jde o zjevení mnicha, který škrtí kněze během bohoslužeb, a katedrála bývá spojována s různými svědectvími o zvláštních jevech. Dřevěná rakev uvnitř byla zaválena do zeminou po reformaci a přesné ostatky Olava zůstávají v tajnosti; od 11. století však zůstává Nidaros dóm i nadále důležitým symbolem náboženské i kulturní identity. Poutě do katedrály byly během reformace zakázány, ale postupně se jejich tradice obnovila a dodnes sem proudí poutníci.
Pořadí a význam města v dějinách Norského království je patrný v tom, že Trondheim byl historicky arcibiskupským sídlem a byl i korunovním místem až do roku 1906. Hlavní město Norska, které bylo v některých obdobích soustředěno právě v Trondheimu, se později přesunulo na jiná místa, ale Nidarosdóm zůstal navždy symbolem královské a církevní moci v regionu. Dnešní Trondheim zůstává jedním z nejvýznamnějších měst Skandinávie, které spojuje historickou a moderní atmosféru a každé léto sem proudí návštěvníci, kteří hledají klid a inspiraci v památkách a architektuře.
V kostce: Trondheim je třetí největší město Norska, historické sídlo norských králů a domov Nidaroského dómu - nejsevernější středověké katedrály na světě. Leží na 63. rovnoběžce, řeka Nid působí jako vodní obranná a přístav; již od počátků byl Trondheim klíčovým uzlem síťe Vikingů a později královské moci. Vrcholem návštěvy je Nidaroský dóm, Arcibiskupský palác a poklady norské korunovační architektury, které svědčí o dlouhé a složité historii města.
tags: #kamen #na #katedrale #v #trondheimu