Krátká reflexe na předvelikonoční prezentaci Patrika Hábla a jeho monumentální série děl, která byla představena v pražském kostele sv. Salvátora na Křižovnickém náměstí, navazuje na předchozí diskusi a rozvíjí motivy vytrvalosti, zaujetí a cílevědomosti autora. Dnes můžeme vidět navazující dílo ve výstavní „věži“ v pražském DOX, kde se pokračuje v započaté cestě a autor přiznává, že závěrečná fáze realizace byla spíše pokusem a experimentem.
Háblova výstava Transformace krajiny má zajímavou genezi: začala vznikat před rokem, kdy DOX připravilo renovaci tradice pařížských salonů s volným vstupem pro přihlášené tvůrce, z nichž si vítěz odnesl možnost volné vlastní výstavní prezentace. Tu získal právě Patrik Hábl a díky čerstvým zkušenostem z kostela sv. Salvátora vytvořil třídílný projekt, který je prezentován v posledních třech patrech výstavní věže DOX na silných papírových tiscích, částečně volně citujících výrazové prostředky starých japonských mistrů.
Na odzadu začíná zajímavá hra: Hábl vyzval dalších pět autorů k vytvoření kopií svého díla, čímž vznikla hádanka, která osvěžuje akci a dodává jí humor. Tento prvek rozvíjí úvahy nad problematickými vztahy originál-kopie v dnešním výtvarném tržním prostředí.
Sál působí kultivovaně, prezentace je bezchybná a světelné podmínky jsou excelentní; návštěvník, i když je informovaný, tuší, že čeká něco většího. Naštěstí k a p l e, jak autor říká o finálním dílu ve třetím podlaží, opravdu stojí za to. Největší pražská současná kaple této doby vytváří posvátnou atmosféru sakrálního prostoru.
V prvních chvílích dílo svými rozměry, kvalitou zpracování a barevnou strukturou vyrazí dech, ale následně vybízí k zamyšlení a prožití chvil určité pokory. Podobně jako předchozí prezentace nese dílo silné impulzy pro fantazii; zlaté, šedé a černé tóny spolu se šedivými valéry vytvářejí mimořádný vizuální efekt.
Háblova tvrdohlavost prosadit rozsah nakonec přináší ovoce: dílo vás neuráží svou naléhavostí, naopak nabízí jiný prostor a nutí diváka k určitému přijetí, možná proti původní vůli. Tady se objevují úvahy o znásilnění diváka a o oddání se autorovi, možná v boji, který autor zvládá a ovládá prostor natolik, že obrana bývá obtížná.
Jak dnes již klasický Václav Cílek pojmenovává krajiny vnitřní a vnější, Hábl možná nevědomky pracuje s tímto pojmem ve prospěch sdělení. Nejlepší pražská současná kaple vyzývá k reakci: mohou se lidé bránit nebo přijmout zvolenou metodu a prostředky, aniž by je to naprosto rozrušilo.
Patrik Hábl / Transformace krajiny - kdy a kde: Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7; výstava potrvá do 1. 7. 29.
Na západ od Prahy, v Hostivicích u obce Břve, vyrostla Kaple Panny Marie s názvem Hvězdy evangelizace. Jedná se o drobnou stavbu na soukromém pozemku se soukromým investorem, usazenou v zahradě a sloužící převážně k televizním mším. Tajné přání bylo realizovat kapli v zahradě, která k hospodářství náleží, a vznikl nový stavební druh - televizní kaple, tedy místo pro přenos mší přes televizní obrazovky lidem, kteří se jich nemohou zúčastnit osobně.
Kaple je navržena jako krychle o hraně 5 metrů, aby vyhovovala specifikům televizních přenosů (možnost závěsu osvětlení a techniky pod strop). Jedna strana je otvírací, aby mohli mši svatou či jiné události sledovat také další lidé, kteří se dovnitř nevejdou. Nová dominanta areálu působí díky přírodnímu stavebnímu materiálu svěže a nenuceně; interiér využívá stejné materiály včetně dřevěného kusového nábytku.
Propojení konceptů a klíčové motivy
Monumentální dílo Patrika Hábla v DOX propojuje témata krajiny, krajinné výjevy a technické prostředky reprodukce, přičemž inspirace japonskou estetikou se prolíná s tradičním sakrálním prostorem. Vytvořený vizuální jazyk vyzývá diváka k aktitivnímu zapojení a reflexi o tom, jak prostor a světlo formují vnímání obrazu.
Kaple Panny Marie v zahradě u Hostivic ukazuje jinou cestu sakrálního vyjádření - medium televize jako most mezi posvátným prostorem a divákem u obrazovky. Tím se otevírá diskuze o dostupnosti mší a o způsobu, jak se lidé zapojují do víry prostřednictvím moderních technologií.
Formální prvky a jejich význam
Použití zlata, šedi a černých tónů v Háblově díle vytváří vizuální kontrast, který vyvolává pocit vznešenosti i intenzivního duševního prožitku. Tímto způsobem dílo vyzývá k zamyšlení o vztahu člověka, prostoru a časové dimenze vnímání krajin.
V kontextu kaple v zahradě se využití přírodních materiálů a dřevěného nábytku stává součástí nejen vizuální, ale i atmosférické komunikace s publikum.