Kaple, kapličky, kříže, boží muka a zvoničky vznikly zásluhou mnoha stavebníků, vrchnosti, měšťanů, sedláků nebo samotných obcí. Své stopy v nich otiskla gotika, renesance, baroko i novější stavební slohy. Mnoho z těchto staveb opět ožívá. Jsou opraveny, udržovány a slouží svému účelu. Zastavit se v dnešní uspěchané době, pomodlit se, odpočinout si a nebo se pouze zamyslet nad poezií těchto míst.
Filiální kostel sv. Bartoloměje v Poříně představuje významný příklad pozdně barokní návesní kaple z let 1760-1770. Jedná se o jednoduchou plochostropou stavbu, se sakristií v ose lodi a dřevěnou kruchtou. Z původního inventáře se zachovaly historické jednomanuálové varhany a hlavní oltář, pozdně barokní, se současným obrazem Umučení. Kostel svatých Petra a Pavla byl postaven ve 14. století, jako kaple nebo malý kostelík románský či raně gotický, s jednoduchou věží. Kostel byl upravován a rozšiřován, roku 1886 zbořen a na jeho místě postaven nový, větší, pseudomoránský (1886-1887) s věží na severní straně. Vnitřní výzdoba, beuronská výmalba a varhany jsou také pseudogotické z téhož období, což je unikátní.
Je to „nejmladší“ kostel celého vikariátu a většina výzdoby je původní. Z původního kostela se zachovaly pouze dva kamenné románské sloupy, které nesou kruchtu. Roku 1886 byly pořízeny u zvonaře A. Pernera tři nové zvony, ze kterých po zrekvírování roku 1914 zbyl jen jeden, ke cti sv. Petra a Pavla (220 kg). V roce 1976 byla provedena liturgická úprava presbytáře, nový obětní stůl byl zhotoven z mřížky. Roku 1988 byly rodinou Manouškovou ze Zbraslavi odlity a 14.5.1988 za přítomnosti mnoha věřících a kněží slavnostně posvěceny dva zvony: ke cti Panny Marie, Královny míru (378 kg) a sv. Opravy kostela probíhají již od roku 2001.
V první fázi opravy byla opravena střecha doplněním a přeložením tašek bobrovek a svépomocí otlučen kostel uvnitř i zvenčí do výše 1,5-2 m, podle stavu vlhkosti ve zdech. V roce 2003 bylo započato s opravami venkovních fasád (na presbytáři a jižní straně lodi). V roce 2004 proběhla obnova omítek na průčelí, severní stěně lodi a na věži. Byla nahozena nová omítka, ve vyšších partiích byla omítka opravena. Dále byla v místě největší vlhkosti podříznuta zeď kostela, aby se zabránilo dalšímu vzlínání vlhkosti. V roce 2008 proběhla první etapa restaurování unikátní vnitřní výmalby v beuronském slohu.
Historie a slohy, které formovaly krajinné sakrální stavby
Kaple, kapličky, kříže, boží muka a zvoničky se v regionu Pořína pravidelně objevovaly od středověku až po novověk. Gotika, renesance, baroko a novější stavební slohy zanechaly své stopy na architektuře i výzdobě. Každá z těchto staveb tak vypráví příběh komunitního života - od modlitebních setkání po každodenní potřebu připomínat lidem důležité okamžiky. Tyto objekty oživují farní i širší venkovský život, jsou nadále používány a udržovány.
V husitských válkách farnost buď zanikla, nebo byla pod obojí, protože z roku 1785 je zmíněna oprava, kdy byl na jižní straně zdi kostela zabílen veliký kalich. Poříňské sakrální stavby tak zůstávají svědectvím proměn, kterým oblast čelila, a zároveň místy zklidněnými duchovními centry pro modlitbu, rozjímání i návštěvu turistů.
Prostor pro modlitbu a zastavení
Stojí za to zastavit se a zůstat na chvíli, zaposlouchat se do ticha chrámových prostor, pomodlit se či jen naslouchat poezii míst, která mají svůj časově bohatý duchovní význam. V dnešním světě rychlosti a přemíry informací nabízejí kaple i kapličky klid, který je potřeba pro duchovní cestu člověka.
Petra Burkovičová: Užitá a umělecká malba
Historie kostela svatých Petra a Pavla a jeho beuronské interiérové malby spolu s původními prvky vypráví o touze po trvalé kráse, která má spojovat diváka bílou světélkující skutečností s horkým lidským zázemím. Restaurování a údržba jsou důkazem dlouhodobé péče o kulturní dědictví, které nebylo nahrazeno moderními alternativami, ale doprovázelo život místních obyvatel po staletí.
| Objekt | Rok výstavby | Klíčová skutečnost |
|---|---|---|
| Kaple v Poříně (pozdně barokní návesní kaple) | 1760-1770 | Jednoduchá plochostropá stavba, sakristie, krucha |
| Kostel svatých Petra a Pavla | 14. století (přestavba 1886-1887) | Románsko-raně gotický základ, pseudogotická výzdoba |
| Zvony | 1886 (tři nové; 1914 zrekvírovány; jeden zůstává) | K boží ctí a zvoničky založené na obřadních zvyklostech |
| Beuronská výmalba | 2008 (restaurování) | Unikátní vnitřní výmalba beuronského slohu |
Navzdory změnám a rekonstrukcím zůstávají klíčovými body, které spojují minulost s přítomností: duchovní účel, pečlivá údržba a snaha o zachování historických prvků pro další generace. Dnes neklesá význam těchto staveb, právě naopak - získávají nové návštěvníky a znovu ožívají jako místa klidu a rozjímání.