Milevští premonstráti mají na starosti také Nadějkov a Hodušín na Táborsku. To se ale od 17. července změní. Tamní farnost od nich převezme farář Pavel Němec, který bude bydlet v Jistebnici. Oznámil to děkan milevského premonstrátského kláštera Mikuláš Selvek, který v Nadějkově dosud působí. Hodušín má na starosti zatím P. Nepomuk Löffelmann.
Premonstráti z Milevska začali ve zmíněných farnostech působit po revoluci, tedy po roce 1989. Dosud tam dojížděli z milevského kláštera. „V Jistebnici dlouho nebydlel duchovní správce. Teď se biskup Vlastimil Kročil rozhodl předat do správy farnost Jistebnici P. Pavlu Němcovi, který byl dosud kaplanem pro biskupské gymnázium v Českých Budějovicích,“ vysvětlil Mikuláš Selvek. Pro místní věřící nastane změna v tom, že farnosti Nadějkov a Hodušín budou patřit k Jistebnici.
V milevském klášteře budou nadále jen tři kněží a budou mít v duchovní správě deset farností. Tedy opouštějí Nadějkov a Hodušín. Jistebnici opustili již před třemi lety. „Vzhledem k nedostatku nových kněží muselo dojít ze strany českobudějovického biskupství k reorganizaci farností v diecézi, a proto dochází k docela početným změnám během tohoto léta v celé českobudějovické diecézi,“ připomněl Mikuláš Selvek. Dodal, že i premonstrátů ubývá a letos budou mít na Strahově vysvěceného jen jednoho kněze. Tímto i v Milevsku a okolí, které spravují milevští premonstráti, dochází ke změnám. „Doufáme, že tento stav tří kněží už bude konečný a že třeba do budoucna bude naše komunita posílena, protože tento region by to potřeboval. Je to přece jenom ještě docela živá oblast, co se týká víry a pastorační činnosti,“ uzavřel Mikuláš Selvek.
Historie a význam premonstrátského řádu v Čechách
Roku 1143 byl v Praze na Strahově založen první premonstrátský klášter v českých zemích. Zvláštní pečeti sv. Norberta (zakladatele řádu) se strahovskému klášteru dostalo, když byly v roce 1627 jeho ostatky přeneseny z Magdeburgu a uloženy ve strahovském klášterním kostele. Strahov se stal jakýmsi pomyslným duchovním středem a srdcem premonstrátského řádu. Ze Strahova byla založena Litomyšl (1145) a z ní Hradisko (1150), poté klášter Louka u Znojma (1190), Teplá (1193) a Zábrdovice (1209). Ze Zábrdovic byl založen ženský klášter v Nové Říši, který se v roce 1733 stal opatstvím. Ze Steinfeldu vzniklo také další založení v Čechách, a to Želiv (1149), odkud bylo založeno Milevsko (1187).
Při udílení Czech Press Photo získal Cenu Radiožurnálu i Cenu vysokého komisaře pro uprchlíky. Fotograf Pavel Němeček se v této souvislosti stal důležitou postavou; jeho práce byla oceněna za sérii Hlas Istanbulu, a od něj pocházejí i další úvahy o roli zpravodajské fotografie a objektivitě.
Rozhovor s Pavlem Němcem: fotografie, etika a svět médií
„Když už se dostanete do takového dění, tak je toho hodně kolem vás. Můžete vyfotit miliony věcí, ale čekáte na moment, který bude vyprávět co nejvíc příběh lidí, co se tam skutečně děje,“ popisuje fotograf Pavel Němeček. Čtěte dále, jak postupuje v náročných situacích a jak vnímá etiku fotografie na frontě.
„Ta fotka by měla vyprávět sama o sobě, beze slov. A to je těžké, protože nevíte, co je to nejdůležitější v tu chvíli. Důležité je mít informace, o co tam jde, ale hlavně zachytit příběh těch lidí a ty emoce by měly vyprávět.“
„Objektivní musí být. Jak se to projevuje? Přece máte tisíc a jednu příležitost zachytit objekt vašeho zájmu v nějaké nelichotivé situaci. […] Musí vědět, co fotí, protože když vydá tu fotku, tak je za ni odpovědný.“
„Metadata nesou čas, datum, GPS, kde to bylo pořízené, aby to nikdo nevyfotil na jiném místě. Ta GPS je hodně důležitá, protože potvrzuje fakta.“
„Kameraman vidí, když se něco děje, a musí zachytit ten moment, který vyprávět celý příběh. Není to jen o tom nafotit množství snímků a vybrat nejlepší.“
„Když se ptáte, zda je v žurnalistice důležitá objektivita, odpovídám: Ano, musí být. A zároveň je důležité vyvažovat zkušenost a pochopení kontextu, aby nebyl obraz jednostranný.“
Další kapitoly z dění na Táborsku a Nadějkově
JIŽNÍ ČECHY - V českobudějovickém biskupství římskokatolické církve dochází k přesunu duchovních na nová působiště. Z Tábora odchází farář Michal Pulec, který zde působil dvanáct let, i kaplan Tomasz Krzysztof Piechnik. Proč duchovní po farnostech migrují? „Je to zdravé,“ myslí si Michal Pulec. „Pro člověka je to impuls hledat nové pastorační postupy, seznámit se s jinými lidmi a třeba i s krajem s jinou zbožností,“ dodává. Do Tábora míří dva mladší kněží a diecéze chce vyzkoušet takzvané tandemové obsazení fary. Pavel Němec je o deset let a Martin Brácha dokonce o osmnáct let mladší než já. Tandemové obsazení bude znamenat jejich rovnocenné postavení, nebudou v pozici faráře a podřízeného kaplana. Pavel Němec a Martin Brácha nyní nastupují jako správci farností Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Malšice a Chýnov. Konkrétně Pavel Němec se v táborském děkanském kostele na Žižkově náměstí uvede na první mši tuto neděli 19.
Patrně největší odpověď na otázku budoucnosti fary v Nadějkově dává souběh zkušeností obce a mecenášského záměru Michala Nýdrleho. „Jedná se o mecenášský projekt, nikoliv o komerční. Cílem je vrátit budově původní charakter a vzhled. Chce tu vytvořit důstojné prostředí pro skautský oddíl včetně sociálního zázemí pro návštěvníky budovy, zahrady i kostela. V prvním patře má být společenský sál, v podkroví apartmány pro pobyty umělců, cyklistů i dalších návštěvníků obce.“
„Kupní smlouva bude zakotvena s předkupními právy nejprve pro farnost a poté pro obec. Michal Nýdrle dodal, že není pro společné vlastnictví. Obec měla mít obavy, ale nikoliv překážku pro projekt, a tak zůstává otevřena možnost spolupráce, pokud by obec chtěla participovat.“
Zástupci obce i farnosti diskutovali o možných rizicích a výhodách. „My ostatní tu taky máme nějaké emoce, fara je pro nás součást náměstí. Neodpustili bychom si, kdybychom se v tuto chvíli také neozvali,“ uvedla místostarostka Klára Tesařová. Závěrečné slovo patřilo mamince z skautského oddílu: „Odložte strach a pojďme do toho.“
Jako součást širšího rámce se ukazuje i spojení s historií a identitou místa. Nadějkov a jeho farnost jsou zmiňovány v kontextu reorganizace diecéze, která je vynucena nedostatkem nových kněží a ekonomickými tlaky. „Pro člověka je to impuls hledat nové pastorační postupy,“ opakuje Pulec, a tak se mění i způsob správy farností v regionu, kde tradiční struktury postupně nahrazuje nová spolupráce rovnocenných osobností ve farnostech.
