Rokoková dvoudílná hřbitovní kaple byla na Břevnovském hřbitově vystavěna po polovině 18. století, dokončena a vysvěcena byla roku 1762. Kaple je přičítána významnému architektu Anselmu Luragovi. Kaple byla v roce 1778 rozšířena, důkladně opravena byla v 90. letech 20. století. Interiér zdobí nástropní malby s námětem posledního soudu od Josefa Hagera z roku 1778, stejný autor vytvořil i oltářní obraz, v oltáři je zakomponována náhrobní deska opata Oldřicha z roku 1381. Pod kaplí je krypta znovuobjevená při rekonstrukci na konci 20. století.
Navštíveno: 27. 8. Historie: Zdejší nový klášterní hřbitov byl založen roku 1739 opatem Benno II. Löblem. Svého vysvěcení se hřbitov dočkal dne 23. července 1739. Již v roce 1762 nechal na tomto hřbitově opat Bedřich Grundtmann vystavět tuto kapli a zasvětit ji Panně Marii. Kaple byla vystavěna v barokním slohu podle plánů Anselma Luraga. V roce 1778 byla kaple přesvěcena a to na současné zasvěcení sv. Lazara. V této době byla kaple totiž rozšířena o barokní přístavbu se zvonovou věžičkou. Právě v době této úpravy byla i kaple vyzdobena bohatou freskovou výzdobou od Josefa Hagera. Jako oltářní stůl této kaple pak slouží gotická náhrobní deska opata Ulrika, který zemřel roku 1381. Do zvonové věžičky byl zavěšen zvon sv. Benedikt z roku 1766. Bohužel v roce 1785 byla kaple vykradena, a stejně tak byl ukraden i tento barokní zvon. V roce 1788 tak byl vytvořen nákladem břevnovského faráře Víta Keisla nový zvon. Tento zvon ale nevyhovoval, a tak byl roku 1822 nahrazen novým zvonem. V roce 1847 bylo u kaple uděláno nové schodiště. V roce 1858 byla zvonová věž poškozena ohněm, ale ještě téhož roku byla opravena a v roce 1882 byla tato kaple vymalována. Poslední velké opravy se kaple dočkala v roce 1927. Následně přišlo období temna pro tuto kapličku. Kaple po konci 2. světové války a uzavření zdejšího kláštera státem přestala být udržována a postupně chátrala. Nakonec se však dočkala své rekonstrukce, která proběhla v 90. letech 20. století.
Kaple sv. Lazara představuje důležitý prvek barokně-rokokové architektury Břevnova a svědčí o kontinuitě mnichovského klášterního dědictví. Interiér kaple s freskami Josefa Hagera a oltářním obrazem vytváří unikátní malířskou koncepci, která propojuje baroko s pozdějším rokokovým estetickým vkusem. Krypta pod kaplí, objevená během rekonstrukce na konci 20. století, dodává lokalitě další historickou vrstvu a potvrzuje, že Břevnovský areál skrývá bohaté archeologické a památkové dědictví.
Historie hřbitova na okraji klášterní zahrady z roku 1739 odráží vztah mezi klášterem a veřejným prostorovým dědictvím. Na ploše 1,72 ha je zde 2520 hrobů; pohřebiště sloužilo nejen mnichům benediktinům, ale i širokému spektru církevních hodnostářů, kanovníků svatovítské kapituly a později i civilním osobnostem. Kaple byla původně součástí rozvolněného klášterního areálu a do současnosti si zachovává svou důležitost jako historický artefakt a sakrální prostor pro vzpomínky a kulturu paměti.
- V roce 1762 kaple vznikla a byla zasvěcena Panně Marii.
- V roce 1778 kaple rozšířena o barokní přístavbu se zvonovou věžičkou a vyzdobena freskami Josefa Hagera.
- V roce 1785 kaple vykradena a zvon zmizel; nový zvon byl inspirován o něco později a v 19. století byl nahrazen dalším.
- Mezi lety 1927 a 1990 proběhly zásadní opravy a rekonstrukce, které obnovily stav kaple a krypt pod ní.
V současnosti kaple nadále slouží jako významný památník rokokové a barokní architektury, který pojí historické dědictví kláštera s moderními potřebami veřejnosti a kulturního života v Bohnicích.
História vzniku Rádu sv. Lazara
Další zajímavosti výcvikových a historických lokalit v okolí hřbitova nejsou primárně součástí tohoto tématu, ale doplňují kontext k historii Břevnovského areálu a jeho významnému architektonickému a kulturním odkazům.