Rokoková hřbitovní kaple z roku 1762 je přičítána architektu A. Luragovi. V roce 1778 byla rozšířena a k rekonstrukci a opravám došlo na konci 20. století. Interiér zdobí malby a oltářní obraz od Josefa Hagera z roku 1778, náhrobní deska opata Oldřicha z roku 1381 tvoří součást oltáře. Břevnovský hřbitov byl založen na okraji klášterní zahrady roku 1739 a na ploše 1,72 ha zde leží 2520 hrobů.
Kaple sloužila k pohřbům mnišských i světských osobností: benediktini ze sousedního kláštera (např. arciopat Opasek), církevní hodnostáři, kanovníci svatovítské metropolitní kapituly, benediktinky, anglické panny, bosé karmelitánky, kapucíni z Hradčan i obyvatelky Ústavů šlechtičen. Rovněž je zde pohřbena řada významných „civilních“ osobností.
Historie a rekonstrukce
Kaple byla v roce 1778 rozšířena a důkladně opravována byla na konci 20. století. Pod kaplí se nachází krypta, která byla při rekonstrukci též znovuobjevena. Interiéru vévodí nástropní malby s námětem posledního soudu od Josefa Hagera z roku 1778, stejný autor vytvořil i oltářní obraz; v oltáři je zakomponována náhrobní deska opata Oldřicha z roku 1381.
Rokoková architektura a cenné malby poskytují důležitý pohled do duchovního a společenského života klášterní komunity i širšího veřejného prostoru pražského regionu. Břevnovský hřbitov, založený na okraji klášterní zahrady, zůstává svědectvím o dlouhé kontinuitě pohřebiště a o tom, jak se měnily pietní praktiky i architektonický styl od 18. století až do konce 20. století.
Popis prostor a umělecké prvky
Interiér kaple obsahuje malby na stropě s námětem posledního soudu, které patří Josefu Hagerovi. Oltářní obraz, stejně jako ornamenty a sochařská výzdoba, odrážejí zejména rokokové tendence a duchovní význam pohřebišť. Náhrobní deska opata Oldřicha z roku 1381 je integrována do oltářního prostoru, čímž se propojuje minulost s novodobými úpravami. Krypta pod kaplí představuje důležitý prostor pro pohřby a historické artefakty.
Klíčové souvislosti kaple a hřbitova
- Břevnovský hřbitov založen roku 1739 na okraji klášterní zahrady
- Rozšíření kaple v roce 1778 a její význam v liturgickém i pietním životě kláštera
- Oltářní obraz Josefa Hagera a malby na stropě z roku 1778
- Náhrobní deska opata Oldřicha z roku 1381 integrována do oltáře
- Krypta pod kaplí znovuobjevena při rekonstrukci na konci 20. století
Kaple lazara a Břevnovský hřbitov tak představují unikátní spojení rokokového architektonického stylu, bohaté nástěnné malby a historických náhrobních památek, které svědčí o životě mnichů i širší společnosti v Praze a jejím okolí během 18. století až do moderní doby.
Statické údaje o areálu
- Plocha hřbitova: 1,72 ha
- Počet hrobů: 2520
- Rok založení: 1739
- Rok rozšíření kaple: 1778
- Rok rekonstrukce: konec 20. století