Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce je vějířovitě tvarovaná, pětadvacetimetrová dřevěná stavba s kamennou podezdívkou, která byla dokončena v roce 2024 podle projektu architekta Jana Říčného.
Unikátní kruhová stavba, vyrobená z ručně tesaných jedlových trámů a lamelové CNC obráběné konstrukce, je obložena modřínovým dřevem.
Sedm jedlových trámů hlavní konstrukce je opracováno pouze sekerami a symbolizuje sedm utrpení Panny Marie.
Oltář je podobně jako podlaha s podlahovým topením, vyrobený z udusané hlíny.
Podlahové topení je vyhřívané ze solárních panelů na střeše a provoz kaple je ekologický, stavba by měla být soběstačná.
Denní světlo se do kaple dostává pomocí kruhového otvoru ve střeše, který má vejčitý půdorys a symbolicky znázorňuje nový život.
Po obvodu kaple je 55 oken, které znázorňují Mariiny slzy.
V exteriéru je dřevěná část tvořena modřínovým lepeným obkladem, který zesvětla do stříbřitého odstínu a bude působit lehce a nehmotně.
Celý prostor nad kameny je obalen lehce působícím závojem Mariiných slz tvořených jemnými vertikálními okny a dřevěným obkladem.
Centrální kruhová stavba kaple byla vyrobena z ručně tesaných jedlových trámů a lamelové CNC obráběné konstrukce, a inspirována středověkými stavebními postupy.
Konstrukčně jde o spojení tradičního řemesla s moderní technologií díky statikovi Vítu Mlázovskému.
Nově byla doplněna ocelová věž, pětimetrová dubová vrata a rozpracovaný svatostánek od sochaře Dominika Fialy.
Ve speciální kapli byla poprvé v ČR provedena broušená dusaná hliněná podlaha od Hanno Burtschera a Matěje Janského.
Tesaři pracovali tradičním způsobem ručně, přímo po skácení stromu ještě v lese pouze sekerami, a kamenný sokl je z rosické ruly.
Obec Nesvačilka žije tradicí poutí k původní kapli, a proto je důležité tuto tradici udržovat a rozvíjet i v nové kapli.
Architektura je zcela vázána na Mariánskou ikonografii a prvky prostoru mají obsah i význam, ne jen symboliku.
„Pozemskou část“ chrámu tvoří živelně vyskládané kameny lehce převyšující návštěvníka, které jsou pozemské a těžko tvárné jako my.
V souvislosti s kaplí navazuje na rustikální i estetické propojení okolí s jazykem prostoru, který rozděluje prostor na pozemskou (kamennou) a nebeskou (dřevěnou).
Vnitřní uspořádání lavic vytváří kruhovou podstatu interiéru, která akcentuje kruhovou centrálu a vytváří společenství věřících.
Kaple je viditelná z mnoha pohledů a její poloha v obci vytváří centrální dojem, přičemž vchodový prostor je doplněn sakristií a kůrem s přilehlým schodištěm, díky nimž objem kaple v jednom směru nabývá.
Obec Nesvačilka si nadále udržuje historický urbanismus a zachovalou ulicovou strukturu, která dává místu silný ráz.
Důležité je, že záhumenní cesta obkružuje celou vesnici a umožňuje více access k kapli.
Kaple získává předprostor obkroužením křížovou cestou s osázenou zelení jabloní, která vytváří komornější prostředí kolem kaple.
Alej jabloní graduje přístupovou cestu ke kapli z Nesvačilky a bude lemovat i záhumenní cestu za kaplí od Moutnic, čímž vizuálně odstíní rušivou zástavbu.
Za kaplí na osu vchodu a kněžiště bude na úrovni zeleně u křížové cesty venkovní menza pro venkovní mše orientovaná na východ.
Kaple má sloužit všem lidem, kteří potřebují odložit svoje trápení, pro hledající, též však k pouhému ztišení a meditaci v kapli či jabloňovém sadu za ní.
Historie a regionální kontext zahrnují i ocenění: v letošním ročníku soutěže architektury bylo 155 projektů a kaple získala hlavní cenu.
Nespornou součástí příběhu je, že objekt přitahuje tisíce návštěvníků, kteří sem přicházejí na komentované prohlídky, poutníky, turisty i bohoslužby.
„Marie trpí a pláče za nás, propojuje nás s bohem a zároveň nabízí svou náruč,“ uvedl farář René Václav Strouhal, který projekt stál.
„Je třeba zájem o svatby, koncerty od různých sborů,“ dodal.
Architekt Jan Říčný popsal loňské vysvěcení kaple a zdůraznil, že stavba ční se svou bílou věžičkou v krajině jako maják naděje a že její provedení odkazuje na historii i současnost.
Farář Strouhal vyjádřil radost z toho, že kaple zvítězila, a konstatoval, že region bohatne díky tomuto projektu.
V současnosti se Strouhal po osmnácti letech působení přesouvá do Rajhradu a v Moutnické farnosti končí, což byl pro něj překvapivý, ale známý krok.
Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce je v kontextu regionu a poutní tradice důležitou součástí místní identity i kulturního života.
Další technické detaily a popisy stavby jsou součástí popisu projektu RC NKS K, a zahrnují inspiraci středověkými postupy a využití přírodních materiálů.
Region Brno a okolí si uvědomuje význam této stavby a její dopad na cestovní ruch, komunitu a kulturní identitu.