Žel. Jedna z mála skutečně historických obcí v oblasti Moravských Kopanic je poprvé písemně zmiňována roku 1261 v souvislosti s vizovickým klášterem, ale první organizované osídlení zde proběhlo již v 11. století.
Starý Hrozenkov se sice nemůže pochlubit nepřebernou sbírkou historických památek, ale přesto se zde relativně cenné stavby nejdou.
Ty sakrální jsou spojeny se jménem Panny Marie.
Dominantou obce je totiž farní kostel Narození Panny Marie, který pochází z II. poloviny 18. století, přesněji z roku 1774.
Jeho současná podoba však vznikla až ve století následujícím, přesto se jedná o stavbu v pozdně barokním stylu.
Z dalších památek je cenná zejména velmi zajímavá atypická kaplička Panny Marie, stojící u místního rybníka.
Nejstarší stavba Starého Hrozenkova pochází ze 17. století a byla postavena na počest úmrtí statečných valašských obránců, kteří se postavili na odpor proti turecké armádě.
Kaple Panny Marie je umístěna mezi hlavní silnicí a rybníkem, napájeným Krátkovským potokem.
Je postavena na půdorysu obdélníka, má otevřenou předsíň a od roku 1958 je vyhlášena kulturní památkou.
Obě stavby jsou využívány při Hrozenkovských hodech, poutích i tradičních kopaničářských slavnostech.
Starý Hrozenkov je větší horskou pohraniční obcí s 900 obyvateli a najdeme ji východním směrem od Uherského Brodu v blízkosti hranice se Slovenskem.
Krásný kraj žítkovských bohyní v regionu Moravských Kopanic jsme navštívili již několikrát, proto jsme nemohli vynechat ani dům poslední žítkovské bohyně Irmy Gabrhelové.
Žítková je horská kopaničářská pohraniční obec s 210 obyvateli a najdeme ji východním směrem od Uherského Brodu a severovýchodně od Starého Hrozenkova v blízkosti hranice se Slovenskem.
Na poslední a nejnáročnější lázeňský výlet jsem se celý týden vysloveně těšil.
Vyrážíme z centrální části vesničky Žítková, kde nastoupíme na modrou pěší značku a po ní sestoupíme loukami do rekreační zóny Hutiska.
Pomník leteckého nešťastia z roku 1957 je postavený pri kamaňolome neďaleko motorestu Rasová pri hlavnej ceste E50 z Uherského Brodu smerom na Trenčín medzi obcami Bystřice pod Lopeníkem a Starý Hrozenkov.
Autom som tadiaľto cestoval viackrát, predpokladal som, že je spojený so svetovou vojnou.
Možná je to mezi širší veřejností zatím jen málo rozšířeným „tajemstvím“, ale i v oblasti Bílých Karpat se nachází několik opuštěných a zajímavých lomů, jejichž dna jsou místy vyplněna hladinami jezírek.
Mikulčin vrch je známou rekreační oblastí i východiskem mnoha turistických cest, nacházejícím se v nadmořské výšce 780 metrů, v severovýchodní části Bílých Karpat.
Meteorologové v posledních dnech stále mění předpovědi, fronty se nad republikou honí nevyzpytatelně sem-tam a synovec se bojí deště.
Machnáč.
Vrcholy Machnáč a Sokolí kameň se nacházejí v CHKO Biele Karpaty v Lopenické hornatině.
Veľký Lopeník je výrazný vrch v Bielych Karpatoch na hranici Česka a Slovenska.
Masív je zalesnený,miestami lúkami a pasienkami.
Vrchol odlesnený s turistickou rozhľadňou.
Přírodní památka (4,4 ha).
Opuštěný pískovcový lom se stálým jezírkem, v němž se rozmnožují vzácní obojživelníci.
V těsné blízkosti silnice E50 Uherský Brod - Trenčín, v katastru obce Komňa.
Komňa - památník J. A.
Obec Komňa vznikla pravděpodobně někdy okolo roku 1260, písemně je však poprvé prokazatelně zmiňována až v roce 1385.
Chráněná krajiná oblast Bílé Karpaty se rozkládá u jihovýchodního okraje České republiky u hranice se Slovenskem a lokalita plynule přechází v chráněné území Biele Karpaty na Slovensku.
Práce zvěrokleštiče musela být svého času v této oblasti velmi významným i „výnosným“ povoláním.
Na východním Slovácku, nedaleko Bystřice pod Lopeníkem, jsme objevili zajímavou rozhlednu.
Dřevěná rozhledna je třináct metrů vysoká a byla postavena v roce 2011 podle stejných plánů jako několik dalších rozhleden v okolí Uherského Brodu.
Obec Komňa (560 obyvateľov) leží 5 km na juh od Bojkovíc.
Dedina s pevnosťou sa spomína už v roku 1261.
Pevnosť bola opustená v roku 1448.
Bílé Karpaty nám poskytují nepřeberné množství tras a výletů v každém ročním období.
Krhov je dedina spadajúca pod mestečko Bojkovice asi 1,5 kilometra smerom na juh.
Za cílem naší malé procházky jsme si vybrali pomníček padlým americkým letcom, ku ktorému sme sa vydali z centra obce.
Tu sme zaparkovali pri gaštane, pri ktorom stojí starý kríž.
Na hranici se Slovenskem stojí na vrcholu Velký Lopeník (911m.n.m.), 22m vysoká stavba z dubového dřeva.
Také druhý luhačovický výlet jsem absolvoval za použití automobilu, ale i v tomto případě je možno vyrazit po svých.
Pěší trasu přiblížím v závěru tohoto článku.
Nevelké regionální muzeum, které rozhodně stojí za návštěvu, najdete v městečku Bojkovice.
To se - i se svými přibližně 4.500 obyvateli - nachází v podhůří Bílých Karpat, v okrese Uherské Hradiště.
Z Orlové do Mostů u Jablunkova, kde zanecháme auto u SKI areálu.
Od arenálu vyrážíme po červené zimně navlečeni přes rozbahněnou pastvinu vzhůru do kopce do lesa.
Trenčín je spojen s názvy - Město módy, Trenčínský hrad, Město Pováží a s významnými osobnostmi jako Matúš Čák.
První zmínky o nejstarším osídlení dnešního Trenčína pocházejí z 2.
Zříceniny jednoho z nejstarších moravských hradů Brumov stojí na ostrohu nad údolím říčky Brumovky nad západním okrajom města Brumov-Bylnice, nacházejícího se ve Zlínském kraji.
Luhačovice leží na Jižní Moravě, jižním směrem od města Zlín.
Luhačovice jsou vyhledávaným lázeňským a rekreačním městem.
Kostel Narození Panny Marie byl postaven v letech 1768-1774 v pozdně barokním slohu.
Od dokončení stavby začalo ve vsi fungovat lokální kaplanství.
Na samostatnou farnost byl Starý Hrozenkov povýšen v r. 1804.
Obec Starý Hrozenkov ležící v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty je centrem oblasti Moravského Slovácka zvané Moravské Kopanice.
Obcí známou jako hraniční přechod prochází naučné stezky Moravské Kopanice a Okolo Hrozenkova.
Obec je také proslulá konáním folklorního festivalu Kopaničářské slavnosti.
Dominantní stavbou Starého Hrozenkova je římskokatolický farní kostel Narození Panny Marie stojící na návsi u hlavní silnice.
Pravidelné bohoslužby se zde konají v pondělí, středu, pátek, sobotu a neděli.
Luděk Vláčil, 31.8.
