Olomoucký arcibiskup a metropolita moravský Mons. Jan Graubner posvětil v neděli 24. října v kostele Svaté Rodiny nový zvon pro kapli Panny Marie u Augustiniánského domu. „Každý zvon má takový svůj rodný list, certifikát. Tento je odlit ze zvonařského bronzu, firmou Leticie Vránová Dytrychová z Brodku u Přerova, váží 20 kg. Náklady na jeho odlití ve výši 33 750 Kč byly hrazeny ze sbírek farníků z Luhačovic a Pozlovic. Další, ještě vyšší náklady na zavěšení a elektrický pohon, nás ještě čekají. Já ale věřím, že do tří týdnů se budeme moci sejít u kaple při prvním vyzvánění,“ vysvětlil luhačovický farář.
Zvony mají pro každé místo svůj význam a také lidé vnímají jejich zvuk různě. Jan Graubner při slavnostní bohoslužbě mimo jiné řekl: „Všichni víme, že zvony zvoní, když zvou k modlitbě, bohoslužbě. Oznamují nám důležité události, že někdo z tohoto světa odešel, zvoní při svatbách. Hlas zvonů nám může připomínat také to nejdůležitější. Proč si tady? Kam směřuješ? Nejsi náhodou obětí sebeklamu, směřuješ opravdu tam, kam chceš jít?“
V neděli sloužil P. Lukáš Martinec OSA, opat starobrněnský, rodák z Pozlovic, za krásného slunečního dne slavnostní mši svatou v nově opravené kapli u Augustiniánského domu. Hojná účast hostů, věřících, návštěvníků, ale také pozvaných poutníků z Nivnice a Lidečka, kteří podobně jako jejich předkové vyobrazeni na malbách Jana Köhlera, přijeli na pouť. Nádherný duchovní zážitek byl umocněn kulturním programem, o který se postarala dechová hudba Zálesanka, folklorní soubor Malé Zálesí z Luhačovic, soubor Nivnička z Nivnice a roztomilá, malá scholička z Lidečka.
Oprava kaple se uskutečnila za finanční podpory Zlínského kraje, Ministerstva kultury ČR, nadace Děti-Kultura-Sport Uherské Hradiště a mnoha dalších dárců. Historii kaple u Augustiniánského domu, který byl po rekonstrukci také opět otevřen a slouží jako moderní čtyřhvězdičkový hotel, přibližuje výpis z farní kroniky. Původní kaple z roku 1904 měla půdorys pětiúhelníka; kaple byla přistavěna v r. 1903 a její výstavba byla spojena s augustiniánským klášterem brněnským. Kapli posvětil 29. května 1904 opat a prelát František Bařina.
Kaple je gotickým slohem s žebrovitou klenbou a s bohatě zdobenými oltáři. Hlavní oltář je dřevěný a vyřezávaný v gotickém slohu; strop nad oltářem je rovněž dřevěný. Oltáři po stranách jsou osvětlené ze čtyř gotických oken; v nich jsou malby a nápisy jako Nedej zahynouti, svatý Václave, nám ni budoucím. Na evangelní straně je vzácná malba z roku 1925 od mistra Jana Köhlera představující pouť Nivničanů u sv. Antonínka, na epištolní straně znázorňující poutníky z Lidečka na Pustevnách. Kaple byla spojena s římskokatolickým kostelem v Luhačovicích jako filiální. Původní plán zřídit kapli v prvním poschodí byl změněn na návrh olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna, který chtěl, aby kaple byla veřejně přístupná.
Augustiniánský dům, často nazýván Augustiniánský dům, byl v Luhačovicích postaven v letech 1902-1904 pro augustiniánský klášter sv. Tomáše na Starém Brně. Architekt Vladimír Fischer vycházel z historizujícího vlivu anglických venkovských staveb a lomového kamene. Kaple sv. Panny Marie je navázána na novogotické prvky a využívá model sakrálních staveb s křížovou klenbou a trojlistými okny. V letech 1922 a 1926 zde Leoš Janáček napsal Lišku Bystroušku a Glagolskou mši. Patronem Augustiniánů je svatý Tomáš; je rovněž patronem architektů, stavbařů, geometrů, zeměměřičů, tesařů, zedníků a kameníků.
„Augustiniánský dům byl již před více než sto lety budován s určitým konceptem, byl to záměr duchovní,“ uvedl Roman Taťák, ředitel hotelu Augustiniánský dům. „Společným úsilím se podařilo obnovit zapomenutý skvost, který mohou obdivovat všichni návštěvníci Luhačovic. V letech 1922 a 1926 zde Leoš Janáček napsal Lišku Bystroušku a slavnou Glagolskou mši, díla, která dosud ovlivňují světovou hudební tvorbu.“
„V neděli 24. října posvětil olomoucký arcibiskup nový zvon a pro kapli Panny Marie u Augustiniánského domu se tak pokračuje ve šíření duchovního a kulturního dědictví místa,“ doplnil související koordinátor a vyzdvihl, že kaple je denně přístupná veřejnosti a slouží také k obřadům, včetně svateb.
Posvátný a kulturně bohatý prostor Augustiniánského domu tak nadále propojuje duchovní modlitbu, hudební inspiraci a architektonické dědictví regionu, které se díky veřejné podpoře, darům a aktivní spolupráci z více zdrojů podařilo obnovit a zpřístupnit širší veřejnosti.
