Kopcovitý výběžek Bílých Karpat - Blatnická hora (350 m n. m.) s poutní kaplí sv. Antonína Paduánského, lidově zvaný Antonínek, řadí se k význačným poutním místům Moravského Slovácka a jeho význam daleko přesahuje hranice regionu. Díky malíři Jožovi Uprkovi a jeho proslulým obrazu, které zachycují atmosféru blatnických poutí na přelomu století, získalo toto místo zvláštní popularitu.
Podle pověstí bývalo na Blatnické hoře staroslovanské pohanské obětiště; v době Cyrila a Metoděje prý bylo jedním z působišť věrozvěstů, kteří z posvátné studánky křtili naše slovanské předky. Kapli sv. Antonína nechal vystavět roku 1668 kníže Hartman z Liechtensteina, majitel ostrožského panství, jako poděkování za uzdravení syna. Vystavěl osmihrannou kapli, která je dodnes zachována a v níž se nachází hlavní oltář.
První pouť se uskutečnila v roce 1671; kaple byla pro množství poutníků záhy rozšířena v roce 1696. Po josefínských reformách byla kaple v roce 1786 uzavřena, odsvěcena, prodána a vydrancována. Díky žádosti blatnických občanů u císaře Františka I. bylo povoleno kapli obnovit; blatnická obec se písemně zavázala nejen k obnově, ale i k další péči o kapli „po všechny časy“ (rok 1815). Do bohoslužebného provozu byla znovu uvedena v roce 1819. Od té doby církevní úřady v Olomouci povolily konání mší svatých i s kázáním po dobu letních měsíců o nedělích a svátcích.
V okolí kaple je rozsáhlá křížová cesta, studánka se „zdravou vodou“ a sochou sv. Antonína. Kaple samotná má jednoduchý jednolodní půdorys a její charakter vychází z výzdoby místních lidových umělců; působí však důvěrně a mile jako místo prosté a vroucí zbožnosti. Hlavní oltář (1904) je z bílého mramoru; nad ním je umístěna plastická dekorace Poslední večeře. Nad ním se vznáší obraz sv. Antonína s Ježíškem a anděly, namalovaný blatnickým kostelníkem a samouk Josefem Hána; toto dílo je považováno za blatnický poutní obraz.
Význačnými tvůrci církevního umění jsou akademický malíř Jano Kohler ze Strážovic u Kyjova, jenž vytvořil tři obrazy: na evangelijní straně v presbytáři nedokončená skica k obrazu „Smrt sv. Antonína“ a nad bočním oltářem Panny Marie svatohostýnské nástěnná malba „sv. Antonín káže rybám“. Nad protějším oltářem je obraz „sv. Antonín káže v Padově“ s autoportrétem autora. Obrazy pocházejí z roku 1937. U jižního průčelí je otevřená kaple s polním oltářem a sochou sv. Antonína, kde se konají bohoslužby během hlavních poutí, kdy Blatnická hora kvetou lidovými kroji.
Svatý Antonín Paduánský - kněz, řeholník a učitel církve (1195-1231). Původem portugalský šlechtic, vstoupil do řádu augustiniánů v Lisabonu, později působil v klášteře v Coimbře a později přešel k řádu františkánů, přijal jméno Antonín a vyrazil do Afriky, kde pracoval mezi muslimy. Zde onemocněl zimnicí a byl nucen se vrátit do Evropy. Po ztroskotání lodi u břehů Sicílie hledal svatého Františka z Assisi a po zotavení se stal kazatelem. Jeho kázání byla tak silná, že mnohé zázraky a konverze se vyprávějí ve legendách; papež Řehoř IX. ho nazval „archou Písma svatého“ a svatyně v Padově byla založena na místě jeho hrobu. Zemřel ve věku 36 let a svatým byl prohlášen roku 1232. Jeho atributy zahrnují Jezulátko, lilie, knihu, chléb, hostii, poklady a další symboly; často bývá zobrazován s Jezulátkem v náručí, nebo jak káže rybám.
Návštěvníci Blatnice pod Svatým Antonínkem a blízkého okolí často přicházejí na cesty spojené s vínem i duchovní posilou. Cílem velké části návštěvníků není jen prohlídka místních historických vinných sklípků, ale i putování na kopec Svatý Antonínek, který dominuje krajině a je spojen s mnoha pověstmi. Mezi nejznámější patří pověst o původním pohanském obětišti a o působení věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Kaple vznikla v 17. století, a to díky Hartmannovi z Liechtensteinu, který ji nechal postavit jako dík za uzdravení syna; pramenná voda z Blatnické hory je považována za zázračnou a je spjata s věrností místní komunity.
Na závěr je třeba poznamenat, že kopce a vinice kolem Blatnické hory, včetně vinohradů a vinných sklepů Staré hory, tvoří scenérii doplněnou lipovou alejí, která vede na kopec a poskytuje poutníkům výjimečné výhledy na krajinu Moravského Slovácka. Poutě na Antonínku zůstávají živé dodnes a jejich atmosféru zachycují díla slováckého folkloru, zejména Uprkova slavná „Pouť u sv. Antonínka“.
BLATNICE POD SV.ANTONÍNKEM-Tzv.DOMÁCÍ POUŤ ke svátku sv. Antonína Paduánského (začátek mše)
O Blatnici pod Svatým Antonínkem se mluví jako o místě, kde duchovní citlivost spoluvytváří širokou komunitní tradici, propojenou s historickými sklípky, lidovým uměním a poutnickou kulturou Moravského Slovácka.