Svatováclavská kaple v katedrále sv. Víta: poklad české gotiky a její historie

V katedrále sv. Víta na Pražském hradě je možné nahlédnout do Svatováclavské kaple, kde se nachází hrob nejvýznamnějšího zemského patrona. Obklad stěn z drahých kamenů a nástěnné malby pašijového cyklu pocházejí z původní výzdoby kaple ze 14. století. Stavba Svatováclavské kaple byla dokončena v roce 1366. Jejího vysvěcení o rok později se zúčastnil sám Karel IV. Vybudovaná byla nad původním Václavovým hrobem, protože v 10. století byl umístěn do jižní apsidy rotundy, kterou svatý Václav sám zakládal. V 11. století, při stavbě svatovítské baziliky, byl hrob respektován a ani ve 14. století nechtěli jeho polohu měnit.

V kapli se nachází náhrobek svatého Václava. Současnou podobu získal při rekonstrukci v roce 1913, ale uvnitř náhrobku je zachovaná původní gotická tumba ze 14. století. V kapli uvidíte také světcovu sochu, jednu z nejvýznamnějších památek gotického sochařství. Je zhotovená z opuky a obvykle se datuje do roku 1373. Na podstavci má štítek s reliéfním mistrovským znamením Parléřů. Používal ho nejenom Petr Parléř, ale i členové jeho rodiny.

Stěny vyložené drahokamy dělí výrazná vodorovná římsa na dvě části. Část pod římsou je vyhrazená pašijovému cyklu. Malby ze 14. století jsou vložené do ploch vyložených drahými kameny: jaspisy, ametysty a chryzoprasy. Nad římsou jsou malby zobrazující scény ze života svatého Václava a ze zázraků, které se odehrály po jeho smrti. Dole u Ukřižování klečí Karel IV. a jeho čtvrtá manželka Alžběta Pomořanská, v pásu horních maleb je vyportrétován Vladislav Jagellonský a jeho manželka Anna.

Výzdoba pod římsou krátce poté, co byla dokončena, musela být pozměněna. Kaple byla vysvěcena roku 1367. Pět let poté Karel IV. rozhodl, že spodní část stěn bude osazena drahými kameny. S tím se původně nepočítalo, a tak museli kameníci svatovítské huti opatrně odsekat povrch stěn. „Jestli tam byly nějaké nástěnné malby, tak je prostě obětovali, aby tam vytvořili prostor pro obklad.“ Stěny pod římsou jsou vyložené drahými kameny. Jaspisy, ametysty a chryzoprasy.

Nebeská modrá klenba kaple je výjimečná tím, že její přípory nevycházejí z rohů, ale vždy z první čtvrtiny stěny. Klenba působí lehkým dojmem díky tomu, že se zdá, že má subtilní žebra. „Celý profil žebra je ale ve skutečnosti ukryt pod omítkou kápí a my vidíme pouze kousek této profilace. Je to taková finta Petra Parléře,“ dodává Petr Chotěbor.

V severním portálu, který se zachoval ze 14. století, si na křídle dveří můžete povšimnout lví hlavy s kruhem. „O té se traduje, že sem byla přenesena z kostela ve Staré Boleslavi, kde byl svatý Václav zavražděn. Právě tohoto kruhu se údajně držel v momentě své mučednické smrti. U Ukřižování klečí Karel IV. a je zde vyobrazena také jeho čtvrtá manželka Alžběta Pomořanská.“

Svatováclavská kaple byla restaurována Kamilem Hilbertem v letech 1911 až 1913. Kaple sv. Kříže na hradě je součástí Hilbertovy rekonstrukce a restaurování. Kaple sv. Václava ročně láká návštěvníky a vyžaduje prohlídku v rámci placených prostor katedrály. Kaple má čtvercový půdorys a je sklenuta hvězdovou klenbou. Portál s reliéfními výjevy pochází z let 1370 až 1373. Dřevěné dveře s železnými pláty a bronzovým klepadlem v podobě lví hlavy jsou staré z 13. století.

Na východní stěně najdeme původní gotický mramorový oltář, nad ním malbu Kalvárie s klečícím Karlem IV. a jeho poslední manželkou Alžbětou Pomořanskou. U nohou Krista jsou zobrazeni Václav IV. s Johanou Bavorskou. Na téže stěně najdeme Parléřovu opukovou sochu sv. Václava. Jeho polychromii se zřejmě ujal Mistr Osvald a za ní další pozdně gotičtí andělé drží plášť.

Spodní část tumby zdobí reliéfy sochaře a medailéra Stanislava Suchardy. V jihozápadním rohu zahlédneme kované dveře z roku 1867, které vedou do Korunní komory, kde jsou na sedm zámků uzavřeny korunovační klenoty. Poslední dveře byly vyrobeny roku 1913 a nachází se v západní stěně. Okna jižní stěny, směr III. nádvoří, navrhli Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová a pocházejí z roku 1967. Severní a západní okna navrhli Josef Soukup a jsou starší o dva roky. Kaple byla po roce 2006 restaurována a dnes není běžně přístupná; je součástí placených prostor katedrály.

Kaple bývá považována za jeden z nejcennějších uměleckých pokladů střední Evropy. Restaurátoři zdůrazňují, že litoměřický mistr byl technologicky vyspělý a že způsob malby na kamenném zdivu byl v té době mimořádný. Legenda o lví hlavě na dveřích a možném přenesení z Staré Boleslavi zůstává součástí vzrušující symboliky kaple.

Svatovítský poklad a jeho význam

V depozitářích Metropolitní kapituly a Hilbertově pokladnici se nachází tzv. Svatovítský poklad; jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. Svatovítský poklad na Pražském hradě představuje největší chrámový poklad v Česku a jeden z největších v Evropě. Není běžně vystaven a v současné době se nachází v nové Hilbertově pokladnici v katedrále, depozitářích Metropolitní kapituly či v depozitářích Správy Pražského hradu. Zamřížovaná okna pokladnice nad Bílkovým oltářem je možné vidět z přízemí. Počátky pokladu se vztahují k období, kdy svatý Václav nechal postavit rotundu svatého Víta na Pražském hradě. Písemně je evidence pokladu doložena v souvislosti s bazilikou sv. Víta, Václava a Vojtěcha již v roce 1069.

Soubor předmětů je nesmírně různorodý: obsahuje mnoho relikviářů včetně relikviářových bust, monstrancí a tzv. korunovačního kříže, liturgického náčiní a mešních rouch a různé další vzácné památky. Nejznámějším dárcem byl český král a římský císař Karel IV. Již v roce 1333, ještě než se stal králem, postaral se mladý kralevic o rozšíření Svatovítského pokladu. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž vyrobený na koruny, který Karel IV. nechal zhotovit a který byl používán při korunovacích. Jako další významné objekty se uvádí rameno svatého Víta, prapor svatého Jiří, košile, přilba či meč připisované svatému Václavovi a korouhev zhotovená svatou Ludmilou.

Svatovítský poklad byl od 19. století až do roku 1950 vystavován v Hilbertově klenotnici v katedrále sv. Víta. V roce 1961 byl přenesen do kaple sv. Kříže, kde byl vystaven až do začátku devadesátých let. Poté se sem vrátil mezi lety 2011-2021. Objevte Svatovítský poklad, největší chrámový poklad v Česku s více než 400 historickými předměty v katedrále sv. Poklad se nachází v nové Hilbertově pokladnici v katedrále sv. Od 19. století do roku 1950 v Hilbertově klenotnici, poté v kapli sv. vážně nelze plně zpřístupnit veřejnosti, ale zřetelně patří k nejcennějším kulturním dědictvím země.

1. Kaple sv. Václava, postavená nad hrobem svatého Václava, má významný ikonografický program a gotickou výzdobu.
2. Výzdoba stěn zahrnuje drahokamy obložené plochy a nástěnné malby z období Karla IV. a Vladislava II. Jagellonského.
3. Návštěvníci mohou nahlížet do kaple jen dvěma vchody a vstup je omezen kvůli ochraně malířské výzdoby.
4. Svatováclavská kaple je často označována jako nebeské Jeruzalém a patří k nejdůležitějším dílům gotické Evropy.

DVĚ poznámky k návštěvě: kaple nebyla zcela bezbariérová, ale s dopomocí je přístupná, a i když je pro veřejnost většinou uzavřena, její bohatá historie a umělecká hodnota zůstávají klíčové pro pochopení identity české státnosti a kultury. Dnes je často považována za největší poklad katedrály sv. Víta a její restaurace byla řízena odborníky z Brandl a restaurátorským týmem pod vedením Mileny Nečáskové a Tomáše Záhoře.

tags: #kaple #sv #vaclava #pokladnice