Na zalesněném Zámeckém vrchu stojící kaple o půdorysu pravidelného osmiúhelníka se kratšími nárožními stranami je centrem klidného areálu, jehož hlavní západní průčelí zvýrazňuje rizalit s trojúhelným štítem. Hladké fasády dělí lizénové rámy, v průčelí doplněné pilastry s římsovými hlavicemi a s oválnými okny v lištových šambránách a se zvlněnými suprafenestrami, vytvářejí harmonickou hru světla a stínu, která kapli podtrhuje jako výrazný bod v krajině.
Vstup do kaple je pravoúhlý s kamenným ostěním a uchy; nad ním je kapitální nápis s chronogramem: GLORIA LAVS & HONOR / DICATVR / IESV MARIA & IOSEPH. // (1720). Nad vstupem se tyčí rozeklaný fronton s młším erbem Friesů z Friesenbergu ve volutové kartuši s korunkou, a nad ním okno se segmentovým záklenkem v šambráně s uchy a klenákem, nad nímž je zvlněná suprafenestra. Kaple je završena nízkou jehlancovou střechou s osmibokou lucernou, menším jehlancem, makovicí a křížem.
Ambity po stranách kaple, kryté směrem na západ, vytvářejí uzavřený portál k vnějšímu prostoru přes dva dvojice segmentově sklenutých oblouků; jejich zakončení tvoří slepé arkády a trojúhelné štíty, přičemž nad nimi se rozkládá sedlová střecha. Ambity klenou pruské placky mezi pasy a uvnitř kaple stojí náhrobníky rodu Friesů. Z konců ambitů vychází nízká zídka, která vymezuje obdélnou plochu na kratších stranách, rozšířenou konvexními oblouky. Parapet této zídky prolamují oválné otvory, které připomínají mohutnou balustrádu.
Interiérový prostor kaple má tvar oválu zaklenutého kupolí, neseného pilastry s volutovými hlavicemi. Stěny prolamují mělké širší i hlubší úzké niky, které dodávají prostoru rytmus a intimizaci. Kaple sv. Rodiny na vrcholu kopce Paseka je tedy centrální stavbou, jejíž osmiboký plášť obepíná vnitřní ovál, zaklenutý kupolí, kterou nesou pilastry s volutovými hlavicemi.
Vnější fasádu člení pilastry s římsovými hlavicemi; nad vstupem je chronogram s letopočtem 1726 a v trojúhelníkovém štítě býval nápis LVX PERPETVA EIS - R. I. P. (Světlo věčně ať jim svítí - odpočiňte v pokoji). V prolomeném frontonu portálu vstupních dveří je dodatečně vsazený erb rodu Friesů. Kaple byla postavena v roce 1726 nákladem černohorského duchovního Augustina Kavánka. Josef II. ji v roce 1782 zrušil a kaple zůstala opuštěna a pustla. Až v roce 1837 byla obnovena jako zámecká kaple. V roce 1859 získal černohorské panství rod Friesů.
Následně byla zahájena rozsáhlá přestavba zámku a v roce 1864 na severovýchodním svahu Paseky postavena křížová cesta. V kapli byly poté konány pobožnosti křížové cesty. V roce 1925 byly dle návrhu arch. de Wittena, příbuzného rodiny Friesů, ke kapli přistaveny po obou stranách dvoukřídlé ambity otevřené do vnitřního prostoru uzavřeného nízkou obvodovou zdí. Celý komplex byl po této úpravě přeměněn v pietní místo posledního odpočinku příslušníků rodu Friesů.
Po zřízení Domova důchodců v černohorském zámku v roce 1950 kaple zůstala bez využití a chátrala. Až v roce 1990 byla provedena oprava střech a osazena hliníková krytina, díky níž byla kaple zachráněna. Po roce 2000 byly opraveny omítky a obvodová zeď. Rekonstrukce kaple sv. Rodiny umožnila pravidelné bohoslužby, které se konají vždy první neděli v měsíci od 10:30 hod. Duchovní správu zajišťuje farář Martin Kopecký z dřevěného kostela v Blansku.
Kaple sv. Rodiny je součástí kontextu Zámeckého areálu a jeho vývoje od 18. století až po současnost, kdy její vzhled i funkční využití reflektují proměny majetku Friesů i potřeby místní komunity. Umístění kaple na vyvýšeném místě Paseky a její architektonické detaily - osmiboký plášť, oválný interiér a zdobené fasády - ji činí významnou památkou regionálního dědictví.
Vnější a vnitřní prvky kaple spolu vytvářejí souvislou ikonografii, která kombinuje barokní preciznost s romantickou krajinářskou polohou místa, a ukazuje, jak duchovní a světský svět Friesů z Friesenbergu byl zapojen do prostoru zámku i jeho parku.
Pravidelné bohoslužby v kapli zůstávají kontinuální součástí života zámku a okolí, čímž kaple neztrácí svůj původní duchovní význam ani po letech reálné proměny areálu.