Románský kostelík vznikl ve druhé polovině 12. století a býval centrem vesnice, která se nacházela v malém údolí pod kostelem. Prostranství okolo kostelíku sloužilo jako hřbitov a pochovávalo se zde…více
Historie a archivní záznamy
První písemná zmínka je ze 7. prosince 1240. V listině, jíž král Václav II. potvrzuje statky kláštera tišnovského, je zmíněn Jacobus de Eychhorn - Jakub z Veveří, který byl zřejmě farářem při této kapli, která kdysi bývala farním kostelem (kolem kaple prý stála vesnice, která zanikla za husitských válek).
Stavba je dvoulodní. Starší, hlavní loď je románská, vedlejší byla přistavěna v období gotiky. Kaple byla během staletí několikrát opravována, za Josefa II. se dokonce uvažovalo o jejím zbourání. Při poslední opravě v roce 1987 musela být staticky zajištěna lany, protože se ve zdech objevovaly pukliny. V současné době má kaple jenom malou věžičku, na které jsou dva zvonky. Věž byla zbořena Švédy.
Do kaple vedou dva vchody - od západu gotický, od jihu (do gotické vedlejší lodi) románský s pozoruhodným portálem. Starší románský portál se dostal do mladšího gotického zdiva zřejmě při některé přestavbě kaple. Na jeho tympanonu je rovnoramenný kříž po stranách se dvěma lvy. Střecha je kryta šindelem. Na severní straně apsidy zvenku ve výšce asi 3m je zazděn kámen, na něm postava podobná medvědu - asi značka kameníka. Na štítě od východu je monogram jména Marie, v něm je vytesán lidský obličej.
Architektura a výzdoba
Hlavní loď je románská, boční loď byla přistavěna v gotice. Hlavní a boční loď spojuje široká gotická klenba. Sakristie je asi o metr níž než zbytek kostela, sestupuje se sem po několika schodech. Strop sakristie je tvořen románskou klenbou. U severní zdi je románská kazatelna. Strop presbytáře zdobí renesanční štuka. Pod románským oknem visí obraz sv. Jana Nepomuckého. V apsidě jsou zbytky fresek ve dvou pásech, horní zobrazuje život Panny Marie, spodní život Krista.
V hlavní lodi jsou čtyři okna: dvě velká gotická, jedno malé románské a jedno neurčitého slohu. Na štítě od východu je monogram jména Marie, v něm je vytesán lidský obličej. Kaple byla zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie - mariánský kult k nám přinesli sv. Cyril a Metoděj, první kostely u nás byly zasvěcovány Panně Marii. Kaple je pravděpodobně starší než hrad Veveří a její vznik lze klást kolem roku 1200.
Výzdoba a cenné artefakty
Magnetem kaple byl gotický obraz Madony z Veveří z roku 1350, který vznikl okolo roku 1350 s největší pravděpodobností na objednávku markraběte Jana Jindřicha Lucemburského v dílně Mistra vyšebrodského oltáře. Poté, do března roku 2016, ji vlastnila Národní galerie v Praze. Obraz Madona z Veveří byl nahrazen kopií.
V boční lodi jsou vlevo schody na kůr, vpravo donedávna visela kopie vzácného obrazu madony Veverské, ovšem v říjnu 1993 byla ukradena. Originál je uložen ve sbírkách Národní galerie v Praze. Zůstává zde řada historických náhrobních kamenů, z nichž třetí patří Hansi Karlu Fünkirchenovi, někdejšímu veliteli pluku Teufenbachova a jeho ženě Heleně. Z dalších detailů lze zmínit ryze gotický portál se sedlovými detaily a rovnoramenným křížem s levo.
Současnost a provoz pro návštěvníky
Otevírací doba kaple je přizpůsobena návštěvním hodinám nedalekého hradu Veveří, od úterý do neděle mezi 10 až 16.30 hodin. Běžně není veřejnost veřejně přístupná, ale kaple je oblíbeným místem konání svateb a bývá sloužena mše u příležitosti svátku Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna. Původně románská kaple byla částečně přestavěna v gotickém slohu. Návštěvníci si mohou prohlédnout i základy a kryptu pod sakristií, kde se nachází krypta pod podlahou sakristie.
V kapli nevedou vodovod ani elektřina; úklid je nutné řešit ručně. V případě deštivého počasí, kdy je venku bláto, je kaple zavřená. Kaple je významným spojením s hradem Veveří a s historií regionu, a proto je často součástí turistických tras a filmového kontextu.
Interakce s návštěvníky a další poznámky
Ve výklenku kůrového schodiště byl pohřben sesazený švédský král Gustav IV. Adolf, jeho ostatky byly v roce 1844 převezeny do rodinné hrobky v Oldenburku a po rehabilitaci rodu do Stockholmu. Objevte kapli Matky Boží u hradu Veveří. Každoročně se slouží mše svatá při svátku Nanebevzetí Panny Marie 15.
| Aspekt | Popis |
|---|---|
| Roku založení kaple | kolem roku 1200 |
| Styl hlavní lodi | románský |
| Styl boční lodi | gotický |
| Zachované artefakty | Madona z Veveří (1350) a kopie |
Jednou ze zajímavých epizod dějin kaple je působení švédského rodu Wasa, jehož čelný představitel, korunní princ Gustav, byl majitelem panství v letech 1830-1844. Ten se zasadil o vzorné vedení panství a dbal i na údržbu kaple. Bohužel, musel využít místní hřbitov, protože zde byl pohřben jeho syn a později i sesazený švédský král Gustav IV. Adolf.