Zahrady jsou součástí krajiny, které člověk od nepaměti přetváří pro své vlastní blaho. Klášterní zahrada na Fortně slouží potřebám kláštera bosých karmelitánů. Je to otevřené místo, které nabízí duchovní a vzdělávací programy i možnost klidného pobytu. Zde se po staletí prolíná horizontální hmota země s vertikálou ducha.
Kompozice rajského dvora vychází ze znaku řádu bosých karmelitánů - kříže na Hoře Karmel a tří hvězd. Kříž je do zahrady vtisknut jako jednoduchá matrice, tvořená řezanou pískovcovou dlažbou o rozměrech 850 × 850 mm. Svislé břevno symbolicky vychází z Hory Karmel v Izraeli, odkud karmelitánský řád pochází, a připomíná jeho kořeny.
Kostel svatého Benedikta patří ke klášteru bosých karmelitánů. První zmínka o kostele sv. Benedikta je v roce 1353. Po roce 1627 vedle něj vznikl klášter barnabitů, od roku 1792 tu byl klášter sester bosých karmelitek. V klášteře žije malá komunita bosých karmelitánů, propojená s klášterem Pražského Jezulátka na Malé Straně. Fortna je zároveň otevřená pro širokou veřejnost jako místo, kam je možné přijít na chvíli jen tak do ticha nebo se zúčastnit kurzů, workshopů a dalších programů. V klášteře probíhají pravidelná otevřená meditační setkání.
Vedle Schwarzenberského paláce stojí klášter Karmelitek (lidově nazývané barnabitky) s kostelem sv. Benedikta. Zvenku je kostel klášterem zcela zakrytý. Kostel je připomínán již roku 1353. Fara kostela byla naproti kostela v č. 173. Roku 1541 a 1620 kostel vyhořel a r. 1627 jej daroval Ferdinand II. i se hřbitovem Barnabitům, kteří z vedlejšího domu upravili a přistavěli klášter. Od roku 1627 patřil řeholníkům do sv. Pavla, nazývaným Barnabité. Barnabité byli pověřeni výchovou mládeže a vykupováním křesťanů z tureckého zajetí.
V době josefínských reforem byla kolej zrušena a na jejich místo přišly bosé Karmelitky, které musely opustit svůj klášter u sv. Josefa na Malé Straně. Řeholnice si s sebou přinesly i mumifikované tělo své zakladatelky, ctihodné matky Elekty, které je umístěno v kostele i nyní. Karmelitky kostel obnovily a postavily hlavní oltář. Řád bosých Karmelitek dodržoval přísnou řeholi, sestry nesměly nikdy opustit budovu a měly zakázáno i psát svým blízkým. Hradčanská kolej Barnabitů byla jediná v Čechách.
Karmelitáni jsou nejstarší ze žebravých řádů. Kostel sv. Benedikta byl farní kostel na Hradčanech. Vznikl po založení Hradčan (1320) roku 1353. R. 1494 byl přestavěn; po velkém požáru r. Roku 1627 byl přidělen řádu Barnabitů. Klášterní budovy obklopují kostel nejen z Hradčanského náměstí, ale také od Radničních schodů (zlom terénu - několik pater). Z Radničních schodů je vidět zahrada na střeše. Stavba kostela je jednoduché jednolodí, v jádru gotické, z poloviny 17. století.
Hlavní oltář: obraz Josefa Hellicha (1861), sv. Terezie z Avily. Kristus jí podává hřeb, jímž byl přibit na kříži. P. Maria podává škapulíř (pruh látky s otvorem na hlavu, volně visící vepředu i vzadu; opásaný jej mají řeholníci různě, např. provazem). Na levé straně oltáře je socha starozákonního proroka Eliáše (jeho jeskyně na hoře Karmel = zahrada, vinice). Napravo je socha sv. Jana z Kříže. Po obou stranách oltáře jsou velmi vzácné relikviáře: sv. Antonína a sv. Niny (patronka Gruzie).
Na levé straně kostela je oltář biskupa milánského sv. Karla Boromejského (Anděl schovává meč do pochvy - symbol překonání moru). Na pravé straně kostela, vedle hlavního oltáře je umístěna mumie sedící matky Elekty. Vlastním jménem Kateřina Tramazzoli. Byla představenou v klášteře u sv. Josefa na Malé Straně. Několik let po její smrti otevřeli r. 1666 její hrob na Malé Straně (vlhké prostředí u vody) a našli neporušené tělo, které mohli posadit. Takto sedící je vystavena matka Elekta i nyní. Výzdoba kostela, sochy a malba je převážně od neznámých autorů. Za pozornost stojí velmi vzácné relikviáře.
V době komunistické byla v prostorech kláštera ROH ubytovna. Poslední obnova - přestavba kostela byla provedena r. 1992. Sv. Benedikt, zemřel r. 547, zakladatel benediktýnského řádu byl bratrem sv. Scholastiky. Pocházel ze šlechtické rodiny. Žil jako poustevník v jeskyni v okolí Subiaca, znechucen poměry, jak se s nimi seznámil v Římě za svých studií. Kromě několika malých klášterů založil i významný klášter u hory Monte Cassino. Vytvořil heslo Modli se a pracuj (Ora et labora).
Někdy potřebujeme jen krásné místo, kde je možné se na chvíli zastavit, vydechnout a nadechnout. Ve čtrnáctém století stával v rohu Hradčanského náměstí, kousek od brány, kterou se procházelo hradbami a vstupovalo na hradčanský pahorek, gotický kostel sv. Benedikta. Později kostel připadl (1621) řádu barnabitů, kteří koupili okolní domy a vybudovali zde klášter. Do toho se nastěhovaly (1792) sestry bosé karmelitky a dalších dvě stě let tu žily v uzavřené klauzuře bez kontaktu se světem. Nucené přerušení nastalo za totalitního období, kdy kostel komunisté zabavili (1950) a sestry odvezli do internace v Turnově. V padesátých a osmdesátých letech minulého století zde proběhly různé rekonstrukce a přestavby. Nyní se ve Fortně pořádají online přednášky, diskusní večery, meditační setkání a vzdělávací kurzy. Zájemci, kteří dodrží všechny podmínky, mohou využít prostor ticha jako příležitost pro individuální zastavení během běžného dne. Tichá meditace je součástí křesťanské tradice i dobrou formou, ve které se při společném duchovním programu mohou setkávat lidé různých vyznání. Na Fortně se můžete na chvíli zastavit, nadechnout, posedět. Meditovat, číst si, potkat se a popovídat si, nebo třeba chvíli jen tak být. Můžete využít pro individuální ztišení, meditaci, modlitbu, čtení či chvíli klidu.
Fortna byla původně gotickým kostelem sv. Benedikta, později přestavěna na klášter barnabity a poté sestry bosé karmelitky. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv. Řád bosých karmelitánů otevře na Hradčanském náměstí nový Klášter Hradčany. Od března 2020 zde vznikne otevřený prostor „Fortna“, sloužící svým duchovním, kulturním a vzdělávacím programem široké veřejnosti. V klášteře na Hradčanském náměstí žily od roku 1792 do počátku letošního roku bosé karmelitky, s nuceným přerušením během komunismu. Sestry dlouho hledaly pro svou komunitu vhodnější lokalitu. V roce 2016 našly pozemek v Drastech u Prahy, kde se rozhodly vybudovat nový klášter. S žádostí o pomoc při jednání o prodeji a dalším využití hradčanského kláštera se obrátily na představitele mužské větve Řádu bosých karmelitánů. Také bosí karmelitáni stáli o to, aby objekt kláštera s výjimečným umístěním v centru Prahy mohl nadále plnit funkci duchovního místa. Cena kláštera však mnohonásobně překračovala finanční možnosti Řádu. Proto převod financuje soukromý investor, nicméně beneficientem transakce a konečným vlastníkem kláštera je Řád bosých karmelitánů. Karmelitáni začnou v hradčanském klášteře působit v březnu 2020. Petr Glogar, karmelitánský kněz, vysvětluje: „Ptáme se, jak smysluplně nabídnout dnešnímu člověku duchovní rozměr. Posláním našeho řádu je spojovat kontemplativní život s konkrétní akcí a prací s lidmi a to vyžaduje ptát se stále nově, co je třeba udělat.“
Bosí karmelitáni v ČR působí na dvou místech. Klášter ve Slaném nabízí krátkodobé i dlouhodobé duchovní pobyty, u Pražského Jezulátka běží cyklus Člověk v dialogu, který spojuje sakrální prostor s podstatnými tématy života člověka v dnešní společnosti. Nyní otevírají karmelitáni pro veřejnost nový Klášter Hradčany. „Místo jsme nazvali Fortna - chceme aby byl otevřenou branou a veřejným prostorem, kam může kdokoli přijít. Navážeme tu na dlouhodobou práci s manželskými páry a rodinami a s mužskou spiritualitou a doplníme ji o další aktivity pro širokou veřejnost. V centru pozornosti bude stát člověk se vším, co utváří jeho život.“ pokračuje Petr Glogar. Fortna nabídne program v podobě přednášek, diskuzních večerů, meditačních setkání a vzdělávacích kurzů, ale také prostor ticha a příležitost pro individuální zastavení se během běžného dne. Klíče od kláštera si karmelitky a karmelitáni symbolicky předají při mši v neděli 16. února 2020. Pro širokou veřejnost se Fortna otevře 24. března.
Kompletní historie západního mnišství
Zdroj: Tisková zpráva
tags: #karmelitani #hradcanske #namesti