Gotická katedrála, duchovní symbol českého státu, byla založena roku 1344 na místě původní románské rotundy. Stavba trvala téměř 600 let, definitivně byla dokončena až roku 1929. V jejím impozantním interiéru se nachází Svatováclavská kaple s hrobem svatého Václava a řada dalších mimořádných uměleckých děl.
Historie a zakladatelé
Na místě rotundy vznikla bazilika v samotném kontextu středověké přestavby Hradu. Předchůdce katedrály, rotunda, byla nahrazena bazilikou svatého Víta, Vojtěcha a Panny Marie po tragédii i kvůli rozměrovým potřebám. K hlavnímu rozvoji došlo během vlády Karla IV., který společně s Janem Lucemburským zahájili stavbu velkolepého chrámu určeného pro korunovace a jako pokladnici nejvzácnějších pokladů; hlavní architekt Matyáš z Arrasu byl první stavitel, po něm převzal dílo Petr Parléř.
Architektonický vývoj a složení katedrály
Katedrála se skládá z východní části s chórem a zvonovou věží a západní části s příčnou lodí a trojlodím; výstavba byla rozdělena do dvou fází a dokončena teprve v 19. a 20. století. První část byla postavena v gotickém období 14. až 15. století, druhá část byla doplněna až v 19. a 20. století podle projektu Josefa Mockera a Kamila Hilberta. V interiéru vynikají síťové klenby Petra Parléře a triforiový sloupový ochoz se vzácnou portrétní galerií bust.
Svatováclavská kaple a korunovační poklady
Nejvzácnějším prostorem chrámu je Svatováclavská kaple, ve které je uložen hrob svatého Václava. Dveře v kapli vedou ke schodišti do Korunní komory, kde jsou korunovační klenoty: Svatováclavská koruna z roku 1346, královské žezlo z první poloviny 16. století, říšské jablko ze 16. století a další korunovační artefakty. V chrámu je také Svatovítský chrámový poklad a mnoho dalších významných artefaktů.
Kostra hrobů a světců
V katedrále se uložili čeští světcové a králové: Václav I. a další panovníci v podzemí krypt, Břetislav I. a další knížata v chóru, Ferdinand I. Habsburský a další v mauzoleu. Po zavraždění svatého Václava se rotunda stala jeho pohřebištěm a Václav se stal patronem Čechů. Do středu chrámu vstupují středověké hrobky a busty významných osobností od raného středověku až po baroko.
Během času: zvony, věže a výzdoba
Největší zvon v ČR, Zikmund, váží odhadem 15 tun a pochází z roku 1549; do katedrály byl v roce 2012 doplněn nový zvonový soubor. Dřevěná konstrukce i kovová krovová soustava vycházely z postupného dokončování, včetně vybudování západních věží a kruhových okének podle potřeby. Mozaika Posledního soudu z let 1370-1372 zdobí hlavní průčelí a vyobrazuje soudný den s řadou postav a motivů, včetně Veraikonu na vrcholu.
V interiéru vyniká trifórium a 21 bust na pilířích chóru, zobrazujících panovníky, biskupy a stavitele Petra Parléře. U hlavního oltáře leží náhrobky prvních biskupů a socha kardinála Schwarzenberga. Uprostřed lodi se nachází bohatě zdobená královská mauzolea a další historické náhrobky.
Současný status a vlastnictví
Po 20. století došlo k různým sporům o vlastnictví katedrály mezi státem a církví; dohody a soudní rozhodnutí nakonec upřesnily, že chrám zůstává majetkem státu, nicméně mobiliář je ve vlastnictví církve. Správa Pražského hradu zajišťuje turistický provoz i údržbu, zatímco Metropolitní kapitula u sv. Víta spravuje mobiliář a dílčí duchovní funkce. Spory ohledně vlastnictví byly znovu projednány a ukončeny dohodou v roce 2010.
V rámci edukačního a výzkumného přínosu byla realizována řada projektů Karla IV.: Vybrané výjimečné a běžně návštěvníkem nedostupné památky katedrály jsou zpřístupněny formou fotogalerií, 3D virtuálních prezentací a animací, které zahrnují i kapli sv. Václava a původní románské areály. Modely a 3D virtuaální prohlídky jsou vytvářeny ve spolupráci Archeologického ústavu AV ČR a Kanceláře prezidenta republiky.
Interiérové a výstavní bohatství
Mezi nejvýznamnější díla uvnitř katedrály patří díla z doby gotické výstavby, jako kaple sv. Václava, a dále obrazy a sochy od Františka Kysely, Maxe Švabinského, Alfonsa Muchy, Karla Svolinského a dalších. V prostoru svatováclavské kaple je arcivévoda a královský symbol s bohatou ikonografií a výzdobou. Královské korunovační klenoty jsou uloženy v Korunní komoře a bývají předmětem expozice pro veřejnost během prohlídkových okruhů.
Chrám svatého Víta - historické souvislosti stavby
Význam pro český stát a kulturu
Katedrála svatého Víta patří k nejvýznamnějším symbolům českého státu, arcibiskupství a Pražského hradu, a je nejen náboženským centrem, ale také jedním z klíčových prvků české kulturní identity. Od raného středověku až po současnost slouží jako klenotnice korunovačních klenotů, mauzoleum českých králů a galerie významných děl evropské kunsthistorie.