Pravoslavný chrám na Olšanských hřbitovech v Praze čelí vážným problémům v důsledku dlouhodobého nevhodného užívání, které vedlo ke havarijnímu stavu objektu a k postupné ztrátě původního vybavení. Krypta byla v havarijním stavu a částečně zatopená; chrám byl využíván v rozporu se svým určením a kapacitou, což způsobilo značné škody na interiéru i mikroklimatu budovy.
Historie chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech sahá do prvních let existence Olšanských hřbitovů v meziválečném období. Chrám vznikl v roce 1925 a jeho financování sehrál klíčovou roli československý politik Karel Kramář a jeho manželka Naděžda; jejich ostatky dnes spočívají v kryptě chrámu.
Chrám vznikl jako reakce na historickou situaci po roce 1917 a stal se jedním z hlavních pohřebních míst pravoslavného exilu v Československu, kde našli pohřbení Rusové, Ukrajinci, Bělorusové a další národy bývalého carského impéria. Hřbitovy tedy hrály významnou roli jako místa paměti pro širší komunitu.
Podle Kateřiny Pavlitové, manažerky pro komunikaci Hřbitovy a pohřební služby Hl. m. Prahy, byl chrám užíván “v celkově špatném stavu; krypta byla v havarijním stavu a částečně zatopená. Chrám byl využíván v rozporu se svým určením a kapacitou způsobem, který vedl k jeho poškození.” V důsledku toho Pražská pravoslavná eparchie dostala v roce 2024 výpověď z nájmu a začala rekonstrukční proces.
Ze zápisu Pracovní skupiny pro řešení německých a dalších hrobů na Úřadu vlády vyplývá, že z vybavení kaple zmizel například vzácný sedmiramenný svícen, který měl historickou a umělecko-řemeslnou hodnotu a byl součástí vybavení kaple od samého začátku.
Alexej Kelin, potomek prvorepublikových ruských emigrantů, upozorňuje na to, že nově příchozí věřící z Ruska a Ukrajiny začali porušovat pravidla pro pohřbívání v okolí chrámu, což vedlo k zaplavení krypta a narušení izolace chrámu. Reminiscence na původní podobu chrámu ukazuje, že kaple nebyla projektována jako běžný kostel pro pravidelné bohoslužby; hlavním účelem bylo provádění pohřebních obřadů a vzpomínkových akcí. Krypta dlouhou dobu sloužila jako márnice a část kaple má dokonce status válečného hrobu.
Přesto v posledních letech došlo k nepietnímu využívání prostoru: kněží pořádali hostiny v kryptě, zapalovali spoustu svíček a děsili výmalbu, což vedlo k vážnému poškození interiéru, fresek a mobiliáře. Podle Pavlitové je rekonstrukce chrámu nutná a proběhne v několika etapách. Již byla odčerpána voda, provedena dezinfekce a pietní exhumace ostatků s jejich dočasným uložením, zbylý mobiliář byl zaevidován a převeden do depozitáře Muzea Prahy.
Nyní má následovat odstranění poškozených konstrukcí a restaurátorské práce. Očekávané ukončení rekonstrukce je nejdříve v roce 2028, přičemž budoucí využití chrámu bude řešeno až po dokončení prací. Teď je důležité zachovat důstojný charakter památky a vyřešit právní rámec náhrad za způsobenou škodu, pokud se zjistí, že vznikla.
Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech se nachází na Olšanech, kde chrám stojí od roku 1925. V současné době jsou uvedeny kontaktní údaje pro jednotlivé farní struktury a bohoslužby na různých filiálkách po celé Praze a ČR, které ilustrují rozsah kostelů pravoslavné církevní obec v České republice.
Nadále zůstává otázka, jak bude systém pohřbívání a morální rámec pro činnost kněží řešen po rekonstrukci a jaká bude role památkové péče při obnovení interiéru a exteriéru.“
tags: #katedralni #chram #presvateho #zesnuti