Kateřina Svatoňová je filmová a mediální teoretička a členka Katedry filmových studií FF UK. Dlouhodobě se zabývá teorií, historií, archeologií a filozofií médií, vizuální kulturou, vztahem filmu a jiných médií, filmem v galerijním kontextu a obecně všemi přesahy a okraji filmového média. Je členkou redakční rady Iluminace, kurátorkou a spolukurátorkou několika výstav z dějin filmu a médií (např. Mezi-obrazy: Archiv kameramana Jaroslava Kučery, Laterna magika, Ester Krumbachová) a autorkou různých textů a knih (např. 2 ½ D: Prostor (ve) filmu v kontextu literatury a výtvarných umění (2008), Odpoutané obrazy: Archeologie českého virtuálního prostoru (2013) a Mezi-obrazy: Mediální praktiky kameramana Jaroslava Kučery (2016), za kterou obdržela Cenu F. X. 9. 4. 16:30, aula č. 537.
Přednáška se zaměří na filmovou kameru. Ta bývá většinově využívaná k zachycování reality, či ke konstrukci bezešvých příběhů, přičemž se pokouší diváka přesvědčit, že mezi ním a fikčním světem není žádné prostředkování. Pokouší se být neviděná a neviditelná. Kamera se však může této funkci rovněž “vzepřít”. Bude mě zajímat kamera, která není pouze nositelem příběhu, ale odlišným způsobem vnímání, vidění - a hlavně promýšlení světa. Na jedné straně mě budou zajímat filmaři a filmařky, kteří se skrze kameru pokoušejí narušit dominantní řád, normující filmovou řeč, a hledají tak vlastní řeč a rukopis (tento postoj lze vidět u různých avantgardních filmařů).
Na straně druhé, a to zejména, pak věnuji pozornost kameře, která se nám může vzdalovat, myslet jinak a bez nás. Budu sledovat cestu, kterou kamera urazila od své funkce konvencionalizovaného záznamového média k původnímu gestu, jež může znamenat i jiné, ne-normované myšlení, k postupnému osvobozování a vlastní konceptualizaci prostoru. Jakožto mediální teoretička budu spolu s konkrétními příklady, a to zejména z filmů určených pro galerijní prostředí, přemýšlet rovněž o kameře jako možném teoretickém nástroji, novém nástroji pro (filmovou) teorii, respektive o tom, jaké nové teoretické pole promýšlí sama kamera.
Cyklus hostujících přednášek je organizován v rámci povinně volitelného studijního předmětu KDT/844 Prezentace uměleckého díla II. V letním semestru akademického roku 2024/2025 budou přednášky až na vyznačené výjimky probíhat prezenčně každou středu od 16.30 hodin na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v aule číslo 537. Přednášky probíhají od 26. 2. do 23. 4. 2025 a budou vždy individuálně anoncovány na webu a sociálních sítích fakulty.
Svatoňová se dlouhodobě věnuje exploraci vztahu filmu a médií prostřednictvím výstav a publikací. Je spolu/editorkou publikací a autorkou knih jako 2 ½ D: Prostor (ve) filmu v kontextu literatury a výtvarných umění (2008) či Odpoutané obrazy: Archeologie českého virtuálního prostoru (2013) a Mezi-obrazy: Mediální praktiky kameramana Jaroslava Kučery (2016), za kterou obdržela Cenu F. X. Šaldy. Společně s Lucií Česálkovou se zabývá Laternou magikou a jejími médii, jak dokumentuje výstava a monografie Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky.
Situace Laterny magiky je klíčová při chápání média jako laboratoře pro vizuální kulturu a scénografii. Laterna magika, kombinující multižánrové divadelní inscenace s filmovými projekcemi na několik pláten, vznikla jako reprezentativní program ČSR pro Expo‘58. Téma promýšlení prostoru a médii se pak rozvíjela i v následných výstavách a publikacích, které propojují filmové, divadelní a vizuální artefakty v kontextu české modernity. Lucie Česálková a Kateřina Svatoňová se podílely na publikaci Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky, která zkoumá historii a médiální praktikování tohoto fenoménu.
Mezi-obrazy: Mediální praktiky kameramana Jaroslava Kučery a další projekty Svatoňové otevírají otázky, jak kamera může fungovat jako emancipační gesto a jak se proměňuje role kamery v koncepci prostoru a narativu. Výzkum Svatoňové zahrnuje široký záběr témat - od historie médií po jejich současné roli v galerijním kontextu a vizuální kultuře.
V rámci přednáškového cyklu je Klíčové naslouchat proměnám, kdy kamera nemusí sloužit jen záznamu, ale může být teoretickým nástrojem pro nová ontologická a epistemologická nastavení světa. Svatoňová ukazuje, že “kamera, která se nám může vzdalovat, myslet jinak a bez nás” otevírá prostor pro jiné vidění, které překračuje konvenční záznam reality.