Víte, myslím, že nezaujatý pozorovat by si mohl položit otázku, zda to ti křesťané s tím Ježíšem přece jen nepřehánějí. Všude pořád Ježíš. Na každou otázku či životní problém odpoví slovem Ježíš. Já jsem přesvědčen, že přehnat to s Ježíšem vlastně nejde, ale jde o Ježíši mluvit hloupě a bezmyšlenkovitě. A to je samozřejmě problém. Především, když mluvíme o Ježíši hloupě a bezmyšlenkovitě, tak tím zneuctíváme Ježíšovo jméno.
Jeden pastor chce říci dětem příběh s biblickou pointou a rozhodne se začít hádankou. A říká: „Milé děti, co je to? Skáče to ze stromu na strom, má to hustý rezavý kožíšek, má to rádo oříšky. Co je to?“ Dívá se na děti a nikdo se nehlásí. Děti vypadaly nějak zaskočené. Bratři a sestry, když mluvíme o Ježíši, mluvme uváženě a moudře, abychom nesnižovali to, kým Ježíš skutečně je.
Ale to nám vlastně dává důležitou otázku. Kým je Ježíš Kristus? Víme to? Protože je možné, že se chováme jako ty děti v příběhu. Je možné, že víme, kdy máme to jméno vyslovit, kde se k Němu modlit. Ale kdo Ježíš skutečně je?
Ježíš Kristus: Třídílné zjevení - Vzor, Zachránce a Pán
„Nepřipomínat si to, co s námi Ježíš udělal, ale překládat Ježíše do praktického života“ - to je hlavní téma textu, který zdůrazňuje tři rozměry Ježíše Krista. 1. Ježíš je pro nás vzorem či příkladem. Verš pátý nám říká, že máme být takoví, jako On: „Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši.“ Jinými slovy, máme myslet, jako myslel Ježíš. Ježíš je tedy pro nás vzor, a pokud se díváme na tento text, tak zde vidíme, že je nám vzorem například v pokoře. Upřednostňuje nás a dává svůj život, abychom my mohli žít. Apoštol Pavel radí, abychom i my upřednostňovali druhé a následovali tak příklad Ježíše Krista. Co to znamená v praxi? Nejdříve se to projeví v rodině, kde se ptáme, co by udělalo radost druhým, a ptáme se na jejich potřeby, místo toho, abychom chtěli vždy to svoje. Ale platí to i jinde - v práci, ve sboru. Pavel říká, že máme usilovat o to, co prospěje druhým, ne jen nám. Potřebujeme měnit své životy, abychom byli pořád více jako Ježíš. Každý křesťan to potřebuje dělat.
2. Ježíš jako Zachránce. Víte, je úžasné, když se rozhodnete, že budete mít Ježíše jako vzor. Ale hned vás musím upozornit na jisté nebezpečí. Pokud budete mít Ježíše pouze jako vzor, který se opravdově budete snažit následovat, a pokud zároveň budete před sebou samými upřímní, tak vás to dovede do krize či dokonce zoufalství. Zjistíte totiž, že přestože se ze všech sil snažíte, tak nedokážete žít tak, jak to chce Ježíš. A v takové chvíli se ozve ďábel a řekne: Ty nejsi pro Boha dost dobrý. Ty už jsi ztracený případ. Ty už křesťanem být nemůžeš.“ Proto nestačí mít Ježíše jen jako vzor. Potřebujeme Ježíše také jako Zachránce.
Čteme, že Ježíš „v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.“ A přestože to tady Pavel nevysvětluje, my víme, že tu smrt na kříži podstoupil Ježíš proto, aby nás zachránil. Spasitel znamená Zachránce. Dovolte citát z Janova: „V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život. V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy.“ Ježíš zemřel za naše hříchy a tím se stal naším Zachráncem. Proto potřebujeme Ježíše jako Zachránce i když nedokážeme žít jako On. Potřebujeme si připomínat, pro co nás zachránil: On nás zachránil pro život s Ním, tady na zemi i navěky.
Pro Ježíše není neřešitelná situace. On má vždy záchranný plán. Izajáš říká: „Hle, činím něco docela nového a už to raší. Nevíte o tom? Já povedu pouští cestu, pustou krajinou řeky.“ Tam, kde je totální zkáza a poušť, Ježíš jako Zachránce přináší řeky a život. Takového Ježíše potřebujeme!
3. Ježíš jako Pán. Těch, kdo by chtěli, aby je Ježíš zachránil, je a vždy bude spousta. Ale máme i další, kteří vědí, že nestačí Ježíše mít jen jako vzor a Zachránce. Potřebujeme, aby byl i naším Pánem. Text říká, že Ježíš je vyvýšen nade vše, že se před Ježíšem skloní každé koleno a každý vyzná, že Ježíš je Pán. Mít Ježíše jako Pána znamená mít Ho jako toho, kdo má autoritu nad svým životem. Znamená to dovolit Jemu, aby si náš život směřoval, kde chce On. Mít Ježíše jako Pána znamená vzdát se řízení svého života. Proto je důležité, aby Ježíš nebyl jen vzorem či Zachráncem, ale aby byl i naším Pánem.
Podívejte se dnes do svého života. Podívejte se, kde On ještě není Pánem. Kde si žijete život po svém a kde vám to vyhovuje. Vyznejte to Bohu, čiňte z toho pokání a prosíte Ježíše, aby vedl váš život. Pro takový život jsme totiž byli stvořeni - pro život v následování Ježíše Krista, jako našeho Pána. Teď je čas, abychom se na Ježíše obrátili v modlitbě s prosbou, aby nám On sám ukázal, kde ještě není naším Pánem. Kéž by dnešek byl dalším krokem k tomu, aby Ježíš v našich životech byl tím, kým skutečně je - Pánem.
Praktické dopady pro život víry
- V rodině vyhledávat radost druhých a ptát se, co by jim udělalo radost, místo toho, abychom prosazovali jen své preference.
- Ve sboru, v práci i mezi přáteli usilovat o to, co prospěje druhým a co je projevem Kristova charakteru.
- Číst evangelia a ptát se, co máme dělat, abychom žili jako Kristus - potřebujeme měnit své životy, abychom byli stále více jako Ježíš.
- Se vzorem a Zachráncem není třeba zůstat; Ježíš musí být i naším Pánem a mít nad námi autoritu.
- Modlitba za pokání a vedení Ducha svatého, aby se Ježíš stal plnějším Pánem v každém aspektu života.
