Necelé dva roky po vítězné bitvě byla zahájena stavba kostela Panny Marie Vítězné a kláštera řádu dominikánů. Současně vzniklá osada dostala jméno Batalha, v portugalštině „Bitva“ a svým jménem připomíná okolnosti vzniku kláštera a obce. Výstavba kláštera do dnešní podoby trvala více než století, od roku 1386 až do roku 1517. Zachycuje tak vývoj portugalské gotiky od její vrcholné fáze až k manuelskému stylu v pozdní gotice.
Manuelský styl nazvaný dle krále Manuela I. kombinuje formu pozdní gotiky s možnými vlivy i ze středoevropského prostoru a prvky renesance i maurské architektury. V letech 1402 až 1438 pokračovala stavba pod vedením stavitelů, kteří pocházeli z Francie a Anglie. Byla uzavřena klenba kostela, vznikl hlavní portál chrámu a byla postavena kaple zakladatelů, mauzoleum královské dynastie Aviz. Stojí zde sarkofág zakladatelů kláštera zdobený reliéfy královských manželů Jana I. a jeho manželky Filipy z Lancasteru; je tu pohřben i jejich syn, princ Jindřich Mořeplavec.
Také byla zahájena stavba tzv. Nedokončených kaplí pro krále Eduarda I., která se měla stát mauzoleem jeho rodiny. Výstavba této kaple byla zpomalena během vlády Manuela I., neboť tento král dal přednost vybudování nového královského mauzolea na předměstí Lisabonu, kde je i pohřben. V Nedokončené kapli vznikl velkolepě zdobený portál. O výstavbu v této kapli se zasloužila Manuelova sestra, královna Eleonora, která zde nechala vybudovat pohřební kapli pro svého manžela, krále Jana II., a předčasně zemřelého syna Alfonse.
V roce 1755 kostel a klášter poškodilo zemětřesení. Ale daleko větší škody způsobila napoleonská vojska, která v letech 1810 až 1811 objekt vyplenila a vypálila. Komplex zůstal opuštěn a postupně se rozpadal. Teprve král Ferdinand II. Portugalský v roce 1840 rozhodl o restauraci, která trvala až do 20. století.
Historie Batalhy tak odráží proměnu architektury od vrcholné gotiky k manuelskému stylu, zároveň ukazuje vlivy ze zahraničí a dlouhodobé politické i společenské změny v Portugalsku. Tento komplex zůstal symbolem národní identity i kronikou vývoje portugalské kultury a architektury, která prošla zkouškou časem a přírodními i historickými událostmi.
Hlavní architektonické rysy a období
- Zahájení stavby: 1386, záznam o postupující výstavbě v průběhu 14. a 15. století.
- Portál, klenba a kaple zakladatelů: vyvrcholující prvky gotické architektury a královského mauzolea Aviz.
- Nedokončené kaple pro Eduarda I. a jejich pozdní osudy v kontextu Manuelova vládnutí.
- Manuelský styl: syntéza pozdní gotiky, renesance a maurských vlivů, ovlivněná centrem Evropy.
- Postupné poškození a obnova: živelné a historické události až po restauraci v 19. století.
V průběhu let se klášter stal významným sakrálním a kulturním místem, které ztělesňuje spletitou interakci architektonických vlivů a politických rozhodnutí, a zároveň připomíná klíčové momenty portugalského středověku i raného novověku.
Vysvětlení gotické architektury
Symbolika a památky kláštera
V sarkofágu zakladatelů kláštera a reliéfech královských manželů Jana I. a Filipy z Lancasteru je zobrazeno spojení dynastie Aviz s významnými evropskými rodinami. V Kapli Eduarda I. a Eleonory se nacházejí významné pohřební prvky, které ilustrují dynastické vazby a historické národy, jejichž vliv sahal až do Lisabonu a střední Evropy.
V Nedokončené kapli vznikl velkolepě zdobený portál, který dokládá technickou zručnost středověkých řemeslníků a estetické představy tehdejší šlechty o reprezentativnosti prostoru pro krále a jejich rodiny.
Historické etapy a dopady na region
- Rané období výstavby a konsolidace gotických prvků.
- Transfer inspirací z Francie a Anglie do portugalské architektury.
- Manuelský styl jako synkretismus kultur a stylů.
- Rané renesanční a maurské prvky v pozdní fázi výstavby.
- Poškození během zemětřesení 1755 a ničivé vpády Napoleonské armády 1810-1811.
- Obnova a restaurace v 19. století, která trvala až do 20. století.
Celý komplex je tak důkazem kontinuity a proměn portugalské gotiky, která se vyvíjela pod tlaky politických rozhodnutí, kulturních kontaktů i národního sebeuvědomění.