Klášter Na Slovanech, nazývaný též Emauzy, leží na Novém Městě v Praze a patří k nejvýznamnějším památkám české gotiky. Gotický klášter s kostelem byl po dokončení slavnostně vysvěcen arcibiskupem za přítomnosti Karla IV. a Václava IV. 29. 3. 1372 a od té doby se o něm hovoří jako o Emauzích, protože při čtení evangelia o setkání Krista s učedníky v Emauzích se pojmenování rozšířilo i na samotný komplex. Stavba trvala 24 let a její výjimečnost spočívá nejen v architektuře, ale i v bohaté výzdobě a ikonografii, která patří k nejvzácnějším památkám české gotiky.
Historie a osudy kláštera
Klášter byl založen Karel IV. roku 1347 pro benediktiny východního obřadu, kteří používali staroslověnštinu jako liturgický jazyk, čímž vznikl unikátní slovanský klášter v Karlově říše. Pro císeřského záměru upevnění slovanské vzájemnosti a odstranění schizmatu byl klášter místem vzdělanosti a umění, a to včetně iluminovaných literárních děl jako Remešský evangeliář, který prošel Cařihradem až do korunovačního pokladu francouzských králů. Dění kláštera bylo podpořeno i prostřednictvím významných osobností a jeho postavení v urbanistickém obraze Prahy.
Stavba zahrnovala východní a jižní křídlo kláštera a východní část kostela; ambity byl řešen s důmyslným systémem opěrných oblouků, aby nebyl narušen prostor křížové chodby. Po husitských válkách klášter zůstal ušetřen plení a dále fungoval, a to i během barokních úprav za Ferdinanda III., kdy byl předán benediktinům z Montserratu, kteří ho následně přestavěli k bohaté barokní výzdobě.
V 19. století prošel klášter obnovou beuronského slohu, při níž byl nahrazen velkou část barokních prvků pseudogotickou strohostí beuronské školy. V 20. století došlo k dalším zásahům: po těžkých válkách a bombardování v roce 1945 byla zničena západní část kostela a krov; následovalo obnovení a modernizace střechy a věží v duchu současné architektury. V 60. letech proběhla rekonstrukce a v roce 1990 se vrátily do Emauz benediktiny. Dnes jsou Emauzy národní kulturní památkou, která spojuje slovanskou liturgii, gotické prvky a moderní architekturu.
Gotické nástěnné malby ambitu a jejich ikonografie
Cyklus gotických nástěnných maleb ambitu Emauz je jedním z nejcennějších svědectví české sakrální malby. V ambitu se dochovaly zbytky rozsáhlého cyklu nástěnných maleb z doby Karla IV., které jsou proslulé svou velikostí a vysokou uměleckou kvalitou. Párová malba na ambitu zobrazuje výjevy z obou biblických zákonů a představuje evropskou raritu. Příběhy a výjevy byly později rozšířeny i do přilehlé kaple, kde se nacházely nejdůležitější scény. Teprve díky nedávnému popisu emauzských maleb dnes lze rekonstruovat jejich původní rozpětí a ideový program.
Gotické fresky prošly během 50. let restaurováním pekováním. Nástěnné malby patří k nejvzácnějším památkám české gotiky a jejich ikonografie je klíčová pro pochopení středověkého vyobrazení liturgie a teologie. Výjevy v ambitech a kapli doplňují další významné motivy - například socha Černé Moreny montserratské ukotvená v levém rohu oltáře, která se po bombardování roku 1945 dočasně skrývala, než byla vrácena na své původní místo po rekonstrukci.
Architektonické zajímavosti a moderní prvky
Stavba Emauz je známá svou mohutnou sloupovinou a prostorem bez výrazných věží, což se stalo charakteristickým rysem objektu a bývá připomínáno na historických rytinách Prahy. Interiéry chrámu jsou bohatě zdobené štukovými stropy a později se k jejich zrestaurování využívaly moderní techniky. V 70. až 80. letech 20. století byl klášter doplněn o nové konstrukce, včetně asymetricky navržené 32metrové věže z bílého betonu s 4metrovými pozlacenými špicemi; k jejímu pozlacení bylo spotřebováno 1,3 kg 24karátového zlata. Věžní konstrukce je považována za významný příspěvek k moderní architektuře Prahy a tvoří vizuální dominantu kláštera.
Současně s obnovou pro benediktinskou kongregaci v Beuronu po roce 1880 byl klášter adaptován na nové potřeby - knihovny, dílny, nemocnice a jídelna pro chudé; vnějšek byl doplněn o novou obvodovou zeď kláštera a budovy v klášterním předdvoří. V následujících letech byly restaurovány gotické fresky v ambitu a vyzdvižena podoba kapitulní síně během rekonstrukcí. Zahrady Emauz vznikly spolu s klášterem kolem roku 1347 a procházely postupnou revitalizací; dnešní zahrady slouží k relaxaci a plánovaná výstavba zahrnuje zázemí pro návštěvníky a zemědělské plochy.
Emauzy zůstávají důležitým místem pro slovanskou liturgii a vědomostní dědictví. Jedinečné byly i učené kruhy, které se v klášteře konaly - mj. Jan Hus byl jedním z jeho posluchačů. Remešský evangeliář, jehož příběh putoval až do korunovačních pokladů francouzských králů, je jedním z významných artefaktů, který se zde objevil díky bohaté literární tradici kláštera. Modelem pro budoucí evropské architektury byl Emauzský komplex, jenž propojoval liturgii, vzdělání a umění.
Emauzy dnes
Emauzy jsou dnes nejen místem duchovního života, ale i muzeem gotické malby, architektury a slovanského písemnictví. Zahrady kláštera, nové i obnovené budovy a věže vytvářejí jedinečné spojení minulosti s současností. Pro návštěvníky je připravena virtuální prohlídka, která umožňuje cestovat časem a navštívit historické i současné prostory kláštera. Emauzy jsou i nadále symbolem slovanské identity a kulturního dědictví Praha.
Caravaggiova „Večeře v Emauzích“: Barokní mistrovské dílo s iluminacemi | Národní galerie
Stavba Emauz stála stejně jako Karlův most, a její estetika a architektonická řešení dnes inspirují pohledy na pražskou gotiku. Ikonografie a rozsah nástěnných maleb ambitu Emauz zůstávají předmětem odborných studií a publikací, které umožňují lépe pochopit ideový program kláštera a jeho význam pro evropské dějiny umění.
| Rok | Událost | Poznámka |
|---|---|---|
| 1347 | Založení kláštera | Benedíktini východního obřadu |
| 1372 | Vysvěcení kostela | Ze slavnosti čteno evangelium z Emauz |
| 1945 | Bombardování | Zničeno západní průčelí a krov |
| 1990 | Navrácení benediktinů | Restart živého kláštera |