Centrum katolického světa v římském městském státě Vatikán snad ani není třeba příliš dlouhosáhle představovat, jelikož povědomí o jeho podobě má v podstatě každý. Svatopetrské náměstí se řadí k nejkrásnějším veřejným prostranstvím světa a svou zásluhu na tom mají jak dvě fontány od Maderna a Berniniho, tak široké okolní kolonády. Ty tvoří vždy čtveřice dórských sloupů o výšce patnácti metrů a na horní římse stojí na obou stranách sedmdesát soch svatých. Ve středu náměstí se pak do výšky pětadvaceti metrů tyčí obrovský granitový obelisk přivezený z Egypta, a pokud si stoupnete na kámen mezi obeliskem a jednou z fontán, čtyřsloupoví kolonád vám splyne do jednoho.
Bazilika svatého Petra byla až do roku 1990, kdy Jan Pavel II. vysvětil chrám Panny Marie Vítězné v Pobřeží slonoviny, největším křesťanským svatostánkem světa, ale ani uzmuté prvenství monumentálnosti budovy nic neubralo. Stavba je obrovská natolik, že pod její kopuli by se vešla celá Socha svobody i s podstavcem a ještě by kolem sebe měla dostatek prostoru. Velikost pohltí už při samotném vstupu do baziliky. Všude kolem jsou sochy světců a náhrobnky papežů, kazetový strop je zdobený zlatem, desky na podlaze vyznačují délky jiných katolických chrámů. Bronzová socha žehnajícího svatého Petra už má od dotyků a polibků věřících téměř dokonale vyhlazené nohy, Michelangelovou Pietou se už ovšem pokocháte pouze zpoza neprůstřelného skla.
Vyjedete-li výtahem na střechu a zdoláte 323 schodů až k vrcholu kupole, budou nelidské rozměry tentokrát hrát pro vás a můžete se tak pokochat úchvatným výhledem na město. Návštěva Sixtinské kaple vyžaduje naprostý klid, což sílu Michelangelových stropních maleb a všemožných fresek s biblickými výjevy jenom umocňuje. Kaple samotná spadá do areálu Vatikánských muzeí, jež se svými více než deseti tisíci sály představuje jeden z největších komplexů uměleckých sbírek na světě. Veřejnosti je přístupných zhruba sedm kilometrů tras a stihnout vše v rámci jednoho dne bohužel není v lidských možnostech.
Drobnějšími uměleckými díly jsou roztroušená i po Vatikánských zahradách, podívat se do nich ovšem můžete jen se zaplacenou prohlídkou. Příjemná pak na Vatikánu je jeho dobrá finanční i cenová dostupnost. Zpáteční letenky do Říma se dají sehnat už od čtyř tisíc korun, dovolená v podobě eurovíkendu začíná těsně za šestitisícovou hranicí. The statue stands taller than a man but is still relaxed and inviting. Ceres is the goddess of Fertility and Agriculture which were both very important to the ancients.
Being able to bear children allows the parents to “live on” while a good harvest can feed everyone that needs food. This statue is a copy of one that might have stood in a temple dedicated to the goddess. She holds wheat in her right hand to show that this is what she gives to man kind. The staff in her other hand may be there to help hold the statue up but it aids in showing the power she holds. She is in the elegant S-curve which shows that she was created during the Roman republic. Her gaze looks down protectively while her arms are outstretched like the embrace of a mother. One can also see the detail the artist took in making Ceres look voluptuous as well as letting the thin fabric drape downward gracefully.
Některé z nejznámějších příběhů Ceres souvisejí se Proměnou ročních období: Persefona byla odměněna znovuzrozením, když se vrátila z podzemí, což ovlivňuje změnu počasí a úrodu. Dalšími motivy jsou spojení bohyně s výživou lidí a zemědělstvím, které byly v minulosti klíčové pro kulturu i ekonomiku římského světa. I když se dnes mýtická reprodukce spojuje s bohatou ikonografií, zlaté ozdoby a elegantní draperie, skutečná hodnota sochy spočívá v tom, že její původ a ikonografie odráží kulturní a náboženské priority antického Říma.
Nejmenší uznaný stát na světě skrývá obrovské množství zajímavostí. Vatikán je centrem katolické víry a můžete tu obdivovat nádherné kostely plné světoznámých uměleckých děl. Sídlo papeže je také výkladní skříní architektury a kultury. Výhodou je, že pro vstup do země nejsou potřeba víza a ani žádné další dokumenty. Pokud tedy navštívíte Řím, můžete se do Vatikánského státu vypravit kdykoli, protože v podstatě leží uprostřed hlavního města Itálie. Hlavním důvodem návštěvy bývá bazilika svatého Petra a Vatikánská muzea, která ukrývají světoznámá umělecká díla.
Baziliku svatého Petra můžete vidět už zdálky a možná vás naláká i fakt, že tu slouží mše samotný papež. Vatikán je uzavřený stát, většina míst je tedy pro turisty nepřístupných. Je možné navštívit Svatopetrské náměstí, zmíněnou baziliku Sv. Petra a Vatikánská muzea. Ale rozhodně to neznamená, že Vatikán zvládnete projít za hodinku. Bazilika Sv. Bazilika svatého Petra (basilica di San Pietro in Vaticano, česky také Svatopetrský dóm či Vatikánská bazilika) se pokládá za největší atrakci Vatikánu a vstoupit do ní smí každý a zdarma za předpokladu, že má zakrytá ramena a chová se uctivě.
Vatikán je v průběhu roku vzhledem k oblíbenosti turistů poměrně rušným místem a pokud nemáte rádi davy lidí, je dobré vyhnout se období během velikonoční mše a také středám. Počítejte s tím, že si budete pravděpodobně muset počkat ve frontě. Před vstupem musíte projít bezpečnostní kontrolou. Dovnitř je vždy v jednom momentu vpuštěno omezené množství návštěvníků, takže můžete v klidu a bez davů obdivovat kopuli vytvořenou Michelangelem Buonarrotim, Vatikánskou Pietu, bronzovou sochu svatého Petra či Berniniho baldachýn vysoký úctyhodných 29 metrů.
Svatopetrské náměstí (Piazza San Pietro) bude to první, co vás přivítá při vstupu do Vatikánu. Měří 240 metrů na šířku a 340 metrů na délku, což jej činí jedním z největších na světě. Kuriózní fakt, když vezmete v potaz, že se nachází v nejmenším státě světa. V parných letních dnech se můžete příjemně zchladit u kašny na náměstí. Za pozornost stojí také sluneční hodiny na podlaze poblíž obelisku. Jen si dejte pozor na kapsáře. Náměstí Piazza San Pietro navrhl Gian Lorenzo Bernini v letech 1656-1667. Cesta k Sixtínské kapli či Raffaelovým sálům vede skrze Vatikánská muzea (Musei Vaticani). Jsou zde k vidění umělecké sbírky, které byly střádány od dob starověkého Egypta až po moderní dobu. Vatikánská muzea tvoří celkem 15 spojených muzeí s 30 sbírkami, rozhodně si tedy na tento umělecký zážitek vyhraďte dostatek času.
Sixtinská kaple (Cappella Sistina) ukrývá nejen díla slavných umělců renesance jako jsou Botticelli, Michelangelo, Rosselli a Signorelli. Hraje také podstatnou roli při výběru nového papeže. Jedním z hlavních důvodů, proč Sixtinská kaple láká miliony turistů z celého světa, je Michelangelova stropní freska Stvoření Adama, která znázorňuje výjev z knihy Genesis. Možná se vám vybaví hlavní motiv tohoto díla, které se stalo symbolickým - dva natažené prsty, které se téměř dotýkají. Kromě baziliky svatého Petra je ve Vatikánu dalším významným místem Laterán. Nachází se přibližně 4 km od Vatikánu a bývalo to sídlo papežů. Vlastníkem je Svatý Stolec, tedy úřad římského biskupa. Skládá se z baziliky San Giovanni, Lateránského paláce a babtisteria.
Kromě výše zmíněných atrakcí nabízí Vatikán a přilehlé okolí spoustu dalších možností. Při návštěvě baziliky si rozhodně nenechte ujít výstup na její kopuli. Vydat se můžete po schodech či výtahem, ten vás však vyveze pouze do prvního patra. Z kopule se můžete kochat výhledem na Vatikán a Řím, což rozhodně stojí za to. Dalším příkladem budovy, která neleží přímo ve Vatikánu, je kruhový Andělský hrad. Ke Castel Sant'Angelo se dostanete procházkou přes most. Andělský hrad byl postaven v letech 135-139 n. l. a původně sloužil jako mauzoleum císaře Hadriána. Dodnes se tu dochovala hrobka císařské rodiny. Od 15. století si tu papežové stavěli honosné apartmány, které jim dekorovali významní umělci. Za zmínku stojí obzvlášť zachovalý knihovní sál se 16. století s klenutým stropem a motivy z římské antiky. Z hradního okruhu se můžete pokochat bronzovou sochu archanděla Michaela a vyhlídkou na Vatikán.
Pokud si budete chtít po prohlídce kostelů a muzeí odpočinout v zeleni, vydejte se do Vatikánských zahrad. Zabírají téměř polovinu území Vatikánského státu a na Vatikánském kopci květou už od roku 1279. Relaxovat tu můžete obklopeni květinovými záhony, lesíky, fontánami i sochami. Speciálním tipem pro německy mluvící cestovatele je Campo Santo Teutonico, německý hřbitov Svatého Stolce. Místo posledního odpočinku je zelenou oázou obehnanou vysokými zdmi. Hezkým výletem je městečko Castel Gandolfo v Albánských vrších, asi hodinu a půl od Říma. Malé městečko s jezerem spadá od 16. století pod jurisdikci Vatikánu a patří mezi nejmalebnější oblasti země. Nejlepší způsob, jak se do Castel Gandolfo dostat, je nasednout na vlak. Kyvadlovým autobusem se následně dostanete k zahradám Papal Villas, které rozhodně stojí za procházku. Prohlédnout si můžete také Apoštolský palác, prázdninové sídlo papeže, do kterého se však nabízí pouze omezený počet vstupenek. Se sklenkou místního vína a houbovými fettuccine na břehu jezera Albano zapomenete na okolní svět.
Méně známé místo mimo Vatikán, přesto úzce spojené se Svatým stolcem, najdete hned vedle Fora Romana. Legenda praví, že právě zde vrhl císař Nero Petra do žaláře během pronásledování křesťanů. Petra z vězení vysvobodili andělé. Místo se tak stalo poutním cílem věřících. V kostele San Pietro in Vincoli jsou dodnes k vidění řetězy, kterými byl Petr spoután. Samotný žalář se příliš nezachoval, ale spásu připomíná oltář se sochami Petra a Pavla a fresky.
Při návštěvě Vatikánu se musíte ubytovat v Římě, ve Vatikánu to totiž nelze. Nejjednodušší způsob jak se sem dostat je pochopitelně leteckou dopravou do Říma. Pokud se nacházíte v historickém centru italské metropole, bez problému sem dojdete pěšky. V horkém létě, můžete také využít metra, kterým se dopravíte do stanice Ottaviano a po 5 minutové procházce jste na místě. Přestože je Vatikán nejmenší stát světa, má vlastní poštu a také své poštovní známky, které se nejen vyjímají ve sbírkách, ale běžně se používají. Řím je oblíbenou destinací pro eurovíkendy, s menším počtem lidí se tak setkáte spíše přes týden. Výjimkou je středa, kdy se koná papežská audience a přístup do baziliky sv. Vyrazit můžete skutečně kdykoliv. Jen je potřeba vědět, že během vánoční sezóny tu bude docela přelidněno. Pokud si tedy můžete vybrat, objevujte Vatikán na podzim, nebo na jaře. Pokud se chcete stravovat přímo ve Vatikánu, příliš mnoho možností tady nenajdete.
Sixtinská kaple ve Vatikánu
2. Boboli Gardens, Cypress Avenue, inv. Boboli no. Draped female statue, whose body is inspired to fourth century BC prototypes, with a Renaissance head and Peperino marble integrated arms. The face is enframed in hair descending along the sides of the neck and shoulders, encircled by a diadem. Both arms, part of the drapery, the right side of the plinth and the tips of the feet have been restored in the Renaissance. The surface seems to be rough and chromatically altered because of the ongoing biological overgrowth. The stone material looks disrupted in some areas, where it has a sugary texture, with consequent pulverization due to the position exposed to pelting rain and surrounded by taller vegetation. Four fingers of the left hand are missing and there is a metal pin visible, presumably used in a previous restoration for the insertion of extra fingers. The base presents the typical deterioration of Pietra Serena. Remarkable cracks, detachment due to the strong washout of the clayey matrix, exfoliation with loss of the superficial layers in sheets. Montfaucon, I, 1, p. 84, tav. 43,5 da Lebrun; Dütschke 79; EA 100-102; 3427; Langlotz 1961, p. 98, fig. 25 (la testa); Gurrieri-Chatfield 1972, fig. 106; Faedo 1981, p. 146; Cecchi-Gasparri 2009, p. 224, n. E. Parrocel, Parigi, Album Louvre RF 3729 fol. 212 (Inventaire, p. 180, n. 729: “Villa Borghese”); F. Caucig, Vienna, Akad. d. Bild. Künste, Inv. 644 (Müller-Kas 1991-1992, p. 116 e, fig. 8); J.-L. David, Album 4, fol. 6°, Washington, The National Gallery of Art, Inv. 1998. 105.1, a-cccc (Rosemberg, Prat 2002, p. 485, n. A. Cecchi-C. Gasparri, La Villa Médicis. Le collezioni del cardinale Ferdinando. I dipinti e le sculture, Vol. H. L. Faedo, I sarcofagi romani con Muse, in ANRW, 12,2, Berlin- New York, 1981, pp. F. Gurrieri-J. E. Langlotz, Zur Deutung der “Penelope”, in «Jahrbuch des Deutschen Archäologischen Instituts», 76, 1961, pp. B. De Montfaucon, L’antiquitée expliquée et representée en figures, Paris 1719ss.; Suppléments, Paris 1724ss. Biocide treatment. Surface cleaning. Pre-consolidation sampling of surfaces. Deep consolidation. Static control. Mechanical removal of old separated stucco work. A marble statue of Ceres, the Roman agricultural goddess (or possibly also Juno). From Rome, 2nd century CE. Mark is WHE’s Publishing Director and has an MA in Political Philosophy (University of York). He is a full-time researcher, writer, historian and editor. Special interests include art, architecture and discovering the ideas that all civilizations share. Uploaded by Mark Cartwright, published on 23 January 2016. The copyright holder has published this content under the following license: Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike. This license lets others remix, tweak, and build upon this content non-commercially, as long as they credit the author and license their new creations under the identical terms. When republishing on the web a hyperlink back to the original content source URL must be included. Roman artThe sculpure, probably an iconic statue originally, represents a female figure, erroneously restored as the deity Ceres, wearing a long chiton and mantle. Included in the inventory of sculptures that from Palazzo Borghese in Campo Marzio and Villa of Mondragone were transported to Villa Pinciana in 1819, this statue was first displayed in Room I and later in Room VIII until it was finally placed in Room V at the end of the nineteenth century.Object detailsInventoryLocationDateClassificationMediumyellowish marble with fine crystalsDimensionsheight without plinth 185 cm; head 27 cmProvenanceBorghese Collection, documented in 1819 among the works destined for Villa Pinciana; Inventario Fidecommissario Borghese 1833, C, p. 54, no. 191 (room VIII). Purchased by the Italian State, 1902.Conservation and Diagnostic1819, Francesco Massimiliano Laboureur: face; chiton; hands and ears of wheat1995, CBC Coop. The statue depicts a draped female figure standing on her right leg, while the left leg, free and positioned to the side, is slightly bent at the knee, and moved back; the ponderation of the statue determines a slight inclination of the torso, with the right hip higher than the left. The figure wears a long chiton with a himation on top; the tunic, with its broad rounded neckline reaches the ground, leaving the toes uncovered, with a dynamic rendition of the fabric’s thin yet heavy folds, which follow the lateral movement of the legs. The ample himation envelops the matron’s body and head, drapes on her left arm, where in her hand she holds ears of wheat which are the result of a nineteenth-century restoration. Integrated by the nineteenth-century restorer as Ceres with a non-original head, this statue originally had an iconic function; the drapery recalls elements typical of Late Classical and Early Hellenistic sculptural production, evoking comparisons with the portrait statues of the priestess of Demeter Nikokleia of Knidos (London, British Museum, inv. 1301) and Nikeso of Priene (Berlin, Antikensammlung 1928), in particular for the relationship between the clothing and the body, as well as similarities with the draped statue in the Museo Civico in Venice (EA 2649), suggesting a probable elaboration of the iconographic solution in an Asia Minor context (Linfert 1976, pp. 40-41; Mendel 1996, p. 27). This Borghese sculpture finds exact comparisons with a statue from the first century BCE from Magnesia on the Maeander today in the Istanbul Museum (inv. no. 610; Mendel 1966, pp. 26-27, no. 824), while a similar statue was chosen in Perge to portray Julia Domna and is now in the Antalya Museum (inv. no. A 3268; Inan 1974, pp. 657 ff, tables 210s; Özgür 1996; Alexandridis 2004, p. 199, no. 217, p. Jessica ClementiJuly 2024BibliographyA. Nibby, Monumenti scelti della Villa Borghese, Roma 1832, p. 123, n. 2, tav. 14.Indicazione delle opere antiche di scultura esistenti nel primo piano della Villa Borghese, Roma 1840, p. 24, n. 2.A. Nibby, Roma nell’anno 1838, Roma 1841, p. 924, n. 2.Indicazione delle opere antiche di scultura esistenti nel primo piano della Villa Borghese, Roma 1854 (1873), p. 28, n. 2.A. Venturi, Il Museo e la Galleria Borghese, Roma 1893, p. 36.G. Giusti, La Galerie Borghèse et la Ville Humbert Premier à Rome, Roma 1904, p. 29.C. Humann, J. Kohte, C. Watzinger, Magnesia am Meander, Berlino 1904, p. 207, fig. 210.W. Helbig (a cura di), Führer durch die öffentlichen Sammlungen klassischer Altertümer in Rom, (3° Edizione), II, Tübingen 1913, p. 245, n. 1553.P. Della Pergola, La Galleria Borghese in Roma, Roma 1954, p. 16.R. Calza, Catalogo del Gabinetto fotografico Nazionale, Galleria Borghese, Collezione degli oggetti antichi, Roma 1957, p. 10, n. 61.G. Mendel, Catalogue des sculptures grecques, romaines et byzantines des Musées Imperiaux Ottomans, III, Roma 1966p. 26, n. 824.I. Inan, Neue Porträtstauen aus Perge, in Mansel’ e Armagan Mélanges Mansel, vol. II, Turk Tarih Kurumu Basimevi-Ankara 1974, pp. 657 ss.