Poslední říjnový prodloužený víkend má sice být teplý i v našich zeměpisných šířkách, ale v Římě bude počasí určitě ještě příjemnější. Čeká mne italská klasika, pětidenní poznávací autobusový zájezd do Říma a Florencie, což v praxi znamená 1200 km po dálnicích, tj. jednu příšernou noc v autobuse cestou tam, druhou pak cestou zpátky a mezi tím tři dny celodenního šlapání s průvodcem od památky k památce. Autobus nás vysazuje ráno u stanice metra Battistini - do centra to takhle bude rozhodně mnohem rychlejší a taky levnější - za vjezd autobusů se platí nemalé částky, zatímco jízdenka do metra stojí 1,5€.
Vatikán je suverénní nezávislý stát, jehož území o rozloze 44 ha se skládá ze zděných uzavřených prostor uvnitř Říma. Má asi 750 obyvatel, byl založen roku 1929 na základě Lateránských smluv a vládne zde římský biskup - papež. K vatikánskému městskému státu patří náměstí sv. Petra, bazilika sv. Petra, Apoštolský palác s přilehlými budovami a Vatikánské zahrady.
Vatikánská muzea ve Vatikánu jsou jedním z největších komplexů uměleckých sbírek na světě. Celý komplex je postaven na rozloze 55 000 m2 ve více než 10 000 sálech a kaplích stavěných od 13. století v blízkosti baziliky sv. Petra. Základ muzea tvoří sbírka klasických děl, kterou od roku 1503 vystavil papež Julius II. Za plné vstupné 16€ jsou muzea otevřena od pondělí do soboty, ale vždy poslední neděli v měsíci je vstup zdarma.
Nejstarším jádrem dnešních Vatikánských muzeí byla sbírka soch papeže Julia II. Podobu veřejně přístupných sbírek, vystavených v budově k tomu účelu určené, mají muzea od doby Klementa XIV. a Pia VI. (Museo Pio-Clementino). Tuto část rozšířil Pius VII., který připojil Museo Chiaramonti a Nové křídlo (Braccio Nuovo). Řehoř XVI. založil r. 1837 Etruské muzeum s nálezy z jižní Etrurie, r. 1839 Egyptské muzeum a r. 1844 Světské muzeum (Museo Profano), v němž shromáždil římské památky. K Vatikánským muzeím patří dále Galérie tapisérií, Galérie map, sál Sobieského, sál Neposkvrněného početí, Raffaelovy síně a lodžie, kaple Mikuláše V. s malbami Fra Angelica, Sixtinská kaple (nazvaná podle svého zakladatele Sixta IV.), pokoje Borgiů, Vatikánská pinakotéka - sbírka obrazů s převážně náboženskými náměty včetně mnoha mistrovských děl od největších umělců v historii italského malířství, misionářské etnologické muzeum a od roku 1973 Muzeum moderního náboženského umění.
Mezi neuvěřitelným bohatstvím Vatikánu je daleko nejdůležitější Sixtinská kaple. Začneme-li však tůru bez výrazných zkratek, začíná se Egyptským muzeem - kořist z výprav římských vojsk do Egypta - uvidíte zde sarkofágy, mumie či staré papyry. Bylo by mnohem lepší, kdyby tady nebylo tak narváno...
V polovině 16. století papež Pius V. nechal odstranit sochám penisy, protože to pokládal za nemravné. Proto na většině soch zakrývá přirození fíkový list. V etruském muzeu jsou vystaveny nálezy z jižní Etrurie (dnešní Toskánsko) - sarkofágy, urny, reliéfy či sochy. A pro změnu pohled z okna - Belvederské nádvoří vatikánského paláce projektované včetně celého komplexu Bramantem za papeže Julia II. V dalších výstavních síních jsou vystaveny tapisérie. Stěny naproti oknům jsou pokryty skvostnými Bruselskými tapiseriemi z 16.stol. navrženými Rafaelem. Na stěně s okny jsou tapiserie popisující život papeže Urbana VIII. Byly utkány v dílnách, které Barberiniové zřídili v Římě v 17.stol.
Pozoruhodná je galerie map - historie a zeměpis viděný očima dávných generací. 40 fresek namaloval mnich Ignazio Danti v 16. století. Raffaelovy síně jsou komplexem čtyř síní zrekonstruovaných papežem Juliem II. v roce 1508. A konečně Sixtinská kaple, největší lákadlo... A samozřejmě největší tlačenice... Není to ono...
Sixtinská kaple je známa díky své architektuře, která připomíná Šalamounův chrám ze Starého zákona, ale především díky své výzdobě od největších renesančních umělců. Italský architekt, sochař, malíř a básník Michelangelo Buonarroti se narodil 6. března 1475 v městě Caprese a zemřel 18. února 1564 v Římě. Námětem fresky na stropě vytvořené mezi roky 1508 až 1512 na ploše téměř 4000 m2 byla Genesis. Těchto 9 hlavních scén je doplněno malbami vyobrazujících Proroky, Sibyly a Amorky. Zřejmě nejslavnějším je obraz Stvoření Adama. Kolem něj je vyobrazen G od božské ruky a Eve jako čekající postava.
Přede mnou jsou ještě další výstavní síně a dlouhé chodby s nádhernými stropy. Ale za jeden půlden není šance toho více vstřebat... Je nejvyšší čas vyrazit směrem na Svatopetrské náměstí. Náměstí sv. Petra (Piazza di S. Přístup k Vatikánu po Via delle Conciliazione) ústí na náměstí sv. Petra, které geniálně navrhl a postavil G. L. Bernini v 60. letech 17. století. Náměstí je 340 m dlouhé a 240 m široké a skládá se ze dvou prostranství - většího elipsovitého a menšího lichoběžníkového. Na horní římse kolonády jsou sochy světců, po každé straně je jich 70. Vévodí jim socha Ježíše Krista nad středem barokní fasády baziliky sv. Petra. Před vnějším schodištěm do baziliky jsou umístěny dvě velké sochy sv. Petra a sv. Pavla.
Další poznámka: dnešní náměstí bývá často uzavřeno kvůli bohulibým náboženským slavnostem a bezpečnostním opatřením, takže vizita interiéru baziliky či výstup na kopuli může být omezena. Bazilika sv. Petra je největší církevní stavbou křesťanského světa a ukrývá mimo jiné Michelangelovu Pietu z roku 1500. Původní bazilika byla postavena na žádost papeže Silvestra I. po roce 320 nad hrobem sv. Petra. Ústředním bodem baziliky je papežský oltář. Nad ním se nachází 29 metrů vysoký bronzový Berniniho baldachýn z roku 1633.
Mezi další významné prvky patří výzdoba a sbírky, které spolu tvoří jedinečný referenční korpus pro studium renesančního a barokního umění. Zároveň však zůstává realita dnešní návštěvy - dlouhé fronty, bezpečnost a snaha vidět co nejvíce během krátkého pobytu v hlavním městě. Pro milovníky historie a umění představuje Vatikán a jeho muzea neuvěřitelný zdroj poznání, i když čas na plné vstřebání zůstává omezený.
Nejlepší způsob, jak navštívit Vatikánská muzea, Sixtinskou kapli a baziliku svatého Petra
V závěru dne se nabízí volba mezi klidnějšími procházkami po římském centru a návratem k poznání zejména skrze galerii map a tapisérií, které ukazují, jak se historie a geografie prolínají ve výzdobě Vatikánu.
