Původně komplex budov cisterciáckého opatství Panny Marie, založeného r. 1144 Vladislavem II. na severním úpatí Zelené Hory a budovaného po celé 13. a ještě po polovině 14. století cisterciáky z kláštera Ebrachu v Horních Francích, byl významným centrem náboženské i hospodářské moci nepomuckého kláštera. Klášter byl vyňat z pravomocí českého biskupa a uznával za svého otce ebrašského opata. Význam a ekonomická síla nepomuckého kláštera se odráží ve výstavnosti a monumentalitě zaniklého klášterního kostela a budov konventu.
Raně gotická architektura a zbytky v okolí návsi
Z r. 1356 pochází zápis, ve kterém císař Karel IV. nařizuje staviteli Vítu Hedvábnému, aby klášter nepomucký opravil. Nejstarší částí komplexu, staveného v raně gotickém cistercko-burgundském slohu v l. 1240-50, je dnesní zeď hřbitova u severního konce návsi s raně gotickým portálem z let 1250-60. Z téže doby jsou zachovány při jižní straně návsi u mlýna obvodové zdi pravoúhlé, původně dvoulodní zaklenuté stavby, dále od ní směrem k návsi dochovaná budova (při čp. 39) a k ní přiléhá na jihu trojosá arkáda. Z období vyspělé cisterciácké gotiky jsou nalezeny četné fragmenty architektonických článků patřících stavbě klášterního kostela Panny Marie, které dnes najdou uložení v muzeu arciděkanství v Nepomuku a v různých objektech vsi Klášter.
Na severovýchodním okraji obce se rozkládala rozsáhlá klášterní užitková zahrada, determinovaná dodnes na severní a východní straně kamennou obvodovou zdí. Přesná dispozice zaniklého kláštera ovšem není dosud známa, i když archeologické průzkumy odhalily druhotné ukládání keramických a kamenných článků v řadě objektů. Řád bosých karmelitek zažil během staletí několik přesunů; naposledy v roce 2020, a to do bývalého zemědělského statku v Drastech.
Karmelitky a jejich nový domov v Drastech
Posláním komunity bosých karmelitek Řádu nejblahoslavenější Panny Marie z hory je především modlitba za spásu všech lidí. Řád žije kontemplativním způsobem v tzv. papežské klauzuře. Novým útočištěm se stal bývalý zemědělský statek v Drastech na Praze-Východ, jehož rekonstrukce a přestavba pro potřeby řádu se nyní blíží ke zdárnému konci. Stěhováním si v průběhu staletí prošel řád již několikrát: prvním útočištěm byla Malá Strana u kostela sv. Josefa od roku 1656 až do roku 1782, poté exil v Pohledu u Havlíčkova Brodu až do roku 1792, a následně byl řádu přidělen původní klášter barnabitů na Hradčanském náměstí v Praze.
Pod vlivem minulých režimů byly sestry rozptýleny po celé republice a následně internovány v Jiřetíně pod Jedlovou. Důvody stěhování do Drast se uvedly do popředí kvůli nedostatku venkovního prostoru a narůstajícímu hluku v pražském klášteře; k rekonstrukci zchátralého areálu se musely použít intenzivní stavební a realizační kroky, vyžádané zejména pro památkovou ochranu. Brigády sestr i a dobrovolníků, které se pravidelně konají každou sobotu, spolu s profesionální stavební firmou, vedly k postupnému vzniku funkčního kláštera a zahrady.
V objektu vzniknou pracovní prostory, keramická dílna a malá nemocnice; kaple s dominantní zvonicí má připomínat kapli svatého srdce. Kapkovitý tvar kaple a skulpturální betonová zvonica orientují pohled kolem. Materiály pro památkově chráněný areál vyhověly nárokům památkářů; v rámci stavby se využily i produkty společnosti Wienerberger, zejména střešní tašky Tondach, typ AV 19, s.r.o. a další detaily.
„Určité věci jsou dány tím, že některé budovy už stály,“ popisují sestry. „Důvody jsou hned dva: jednak získání a formování bližšího vztahu k místu a objektu, který pro místo, které sestry v podstatě neopustí, je velmi důležitý, druhým důvodem jsou peníze.“ Brigády a sbírky, například na portálu Donio, pomáhají financovat vybavení interiérů a provoz areálu. Foto: na rekonstrukci areálu sestry řádu spolupracovali i vlastníma rukama.
Historie a významné stavby v Chebu
Kromě projektu v Drastech stojí za pozornost i klášter milosrdných sester sv. Kříže v Chebu, který vznikl v letech 1869-1914 podél Hradební ulice a postupně rozšířil relativně velký komplex zahrnující internát, školu, dílny a sakrální kapli. Stavby jsou v historizujícím slohu s dominantními štíty, věžičkami a bohatým vnitřním zdobením. Kaple v horních patrech domu s trojdílným arkádovým oknem a neogotickým štítem z roku 1900 ukazuje na původní určení:** sakrální zařízení areálu.
Interiér trojlodního klášterního kostela Pozdvižení kříže byl pokusem o napodobení raněkřesťanských basilik; bohaté malby a výzdoba interiéru patřily chebským umělcům jako Alexander Brömse a Franz Dietl a zajišťoval je sochař J. A. podle dobových vzorů. Po roce 1950 byly řeholní sestry vyhnány, klášter sloužil jako internační středisko pro Němce a poté jako kasárna Pohraniční stráže až do roku 1990. Od roku 1991 se část budov opět využívá pro vzdělávací a kolejní účely Vysoké školy ekonomické a další provozy.
Klášter Broumov, spojený s obdobnými historickými trendy, slouží dnes i jako kulturní a vzdělávací centrum s volně přístupnou klášterní zahradou, kavárnou Café Dientzenhofer, restaurací U Tří růží a dalšími prostory, které lákají návštěvníky destinací spojených s barokní architekturou a barokní kulturou. Od 17. července 2026 obnovené prohlídkové okruhy zahrnují refektář s kopií Turínského plátna a kostel sv. Vojtěcha; nabídky a ceny jsou uvedeny v sekci Prohlídky.
Stavba a architektonické detaily kláštera a kostela
Kostel sv. Kříže v Chebu je trojlodní bez bočních lodí s plochým kazetovým stropem a apsidou; jeho hlavní loď je široká a arkádové oblouky propojují postranní lodě a část kruchty. Věžičky a štíty s velikými okny vytvářejí charakteristický siluetní profil; výzdoba interiéru využívá práce předních chebských a františkolázeňských umělců. Kaple je vyzdobena malbami a sochařskými díly, které ukazují napojení na byzantské mozaiky a románské fresky, a tak kombinuje historické vlivy s tehdejší moderní technikou stavby, například litinový krov a nosníky spojené ocelovými lany. Stavitelem kaple byl Karl Haberzettl, vnitřní rytmika a vizuální efekt vychází z architektonických daností této doby.
- Ohradní zeď býv. kláštera a dřevěné stavební fragmenty.
- Zbytky klášterní budovy při usedlosti čp. 3-4-5.
- Mlýn čp. 4-5 a jeho obvodové zdi s arkádami.
- Chlévy a stodoly usedlosti čp. 6-9 a jejich poškozené stavby.
- Ohradní zeď usedlosti čp. 9 a její spojení s návsi.
- Obytné stavby usedlostí čp. 11-14 a stavby vnitřního dvora.
- Brána usedlosti čp. 16 a architektonické detaily průčelí.
Stavba kláštera v Chebu i Nepomuku představuje významný příklad sakrální architektury a urbanistické soudržnosti z jejich období, přičemž redukne a fragmenty zůstávají dodnes svědectvím o rozkvětu cisterciácké kultury v Čechách. V muzeích a v různých staveních obce jsou ukázky architektonických článků a fragmentů z minulé slavné doby, které svědčí o spojení umění, náboženství a hospodářství.
